Mechanik zabiják

Pro mě zbytečně dlouhý, nudný a vlastně předvídatelný film. Čekal jsem, že Bronson bude chytřejší, ne že se jenom pojistí. Vlastně i dějově je to slabé - úvod trvá skoro půl hodiny, pak zaučování, dvacet minut před koncem výhrůžka, posledních devět minut akce a očekávaný zvrat. Kdo byl větší psychopat? A kdo je větší vrah a budou z vrahů hrdinové? Ne, tohle mi prostě nesedlo. (26.12.2017)

Příběh osamělého zabijáka.¬         Tenhle příběh není hloupý. Jde vlastně o snímek s akčními prvky a psychologizujícím pozadím. Nenudí, obrazy na sebe navazují samozřejmě a logicky; pravda, nic překvapivého asi neobjevíme, proto také dodávám, že nejde o žádný trhák, nad nímž by zaplesalo srdce příznivce filmového kumštu, ale pouze o dobře udělaný a dobře koukatelný snímek, jenž je ale tak dobrý, že na něj nezapomenete a možná se k němu i vrátíte. Co víc si přát, že?! Budeme si snad donekonečna pouštět kultovní snímky, omleté jako oblázky v říčním nánosu? Tenhle snímek doporučuju (samozřejmě těm, co se nechtí dívati zrovna na komedii nebo romantiku...).¬                 Snímek navíc doprovází velice zvláštní hudba pana Jerryho Fieldinga, zdá se mi s atonálními vložkami; působí opravdu zvláštně ač vhodně a je výborně vladěna do záběrů. (05.02.2011)

Jeden z nejlepších akčních filmů Charlese Bronsona. Velkým překvapením je dost dobrý scénář i propracovanost příběhu a výborný konec. Bronson je ve výborné herecké formě, režie kvalitní, akční scény věrohodné, skvělá atmosféra i hudební doprovod je povedený. Ve výsledku tedy nejlepší film Michaela Winnera a jeden z nejlepších akčních filmů 70. let, jednoznačně tedy za 5*. (09.08.2010)

Nemůžeš stát nad pravidly, odmítnutích jedněch přijímáš druhé. První půlhodina filmu je výborná, pak se bohužel projeví Winnerova průměrnost. Na rozdíl od Mellvileho nedokáže pojmout mužské homosexuální pouto přijatelně a celá výuka pak vyzní poněkud trapně. Naštěstí stejně jako v Death Wish má v záloze eso - Bronsona, a na něm celý film stojí. (14.01.2012)

Asi žádný z hitman filmů neměl pro mě takovouhle až reálnou atmosféru (70s jsou holt 70s). Moc se toho nenamluví, děj plyne pomalu, ale skoro vůbec to nenudí, což jsem byl docela překvapený. Bronsonovi role sedne jak ušitá. Styl prvního a druhého Přání smrt je tu už hodně cítit. Winner tohle umí. A závěr je prostě jen taková lahodná sarkastická tečka na konec. -"You always have to be dead sure. Dead sure or dead." (16.03.2009)