Réžia:
Antonín MoskalykScenár:
Jiří HubačKamera:
Miloslav HarvanHudba:
Luboš FišerHrajú:
Věra Galatíková, Jiří Vala, Dana Medřická, Ladislav Pešek, Michal Suchánek, Vladimír Krigl, Josef Konzal, Josef Hlinomaz, Vladimír Krška, Miriam ChytilováVOD (1)
Obsahy(1)
Příběh bezdětné rodiny a malého chlapce z dětského domova... Bezdětní manželé Karel (J. Vala) a Věra (V. Galatíková) už v životě zkusili mnohé: studovat, uplatnit se v zaměstnání. Nic z toho je však plně neuspokojilo. Dokázali si však vytvořit domov a ten chtějí teď nabídnout někomu třetímu, chlapci z dětského domova. Věra a její rodiče (ve skvělém podání Dany Medřické a Ladislava Peška) jsou chlapcem, který je u nich zatím jen na zkoušku, nadšeni. Karel, který sám žije v pocitu životního neúspěchu, se však s novým členem rodiny sžívá jen ztěžka a pomalu. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (73)
Již první tóny ústřední melancholické melodie Luboše Fišera jakoby dávaly diváku najevo, že ho čeká silný citový zážitek. A stačí jeden pohled na malého Michala Suchánka, a člověk je skoro naměkko. Postavě Karla to trošku nepochopitelně dlouho trvá, než se přestane chovat jako psí čumák. Jeho strach, "že to nedokáže" a "že to nepozná" lze ale přesto lidsky docela chápat. Mistr Hubač to každopádně celé moc pěkně napsal. Silné jsou hlavně dialogy Valy s Galatíkovou, kde člověk musí obdivovat hlavně tu neskutečnou toleranci Věry vůči Karlovi. Galatíkové tyhle typy rolí uvážlivých žen vždy moc dobře šly. Pěkným protipólem morouse Valy je roztomile vznětlivý a citově angažovaný "dědeček" Ladislava Peška. ()
V podstate sympatická, aj keď nervivá rodinka, ktorá si chce adoptovať chlapca z detského domova. Väčšina jej členov sa teší, hlava rodiny to však prežíva až príliš. A práve tá prehnaná psychológizácia budúcich rodičov ma po čase prestala baviť a iba sa nezáživne cyklila. Na druhej strane, malý Suchánek bol podarený, veď kto by takéto chlapča neprijal - väčšinou poslúcha, veľa nezožerie a keď ešte pridá smutné psie oči, bol by v tom čert, keby si nezískal aj hlavu rodiny. Happyendový záver je síce očakávaný, napriek tomu aj celkom dojímavý. ()
Jiří Hubač - Antonín Moskalyk - Luboš Fišer. O civilní a lidský zážitek je postaráno. Do toho naprosto přirozené herecké tváře Věry Galatíkové a Jiřího Valy jako manželské dvojice, které si chtějí adoptovat malého chlapce z dětského domova (výborně a přirozeně zahraného mladičkým Michalem Suchánkem) a otce a matky Věry v podání Ladislava Peška a Dany Medřické jsou ukázkou charakterního a uvěřitelného herectví, které zmíněným hercům prostě věříte a zobete z ruky. Tohle jsou televizní filmy, které nikdy nezestárnou. Jiří Hubač byl mistr ve vyprávění a jeho interpretace jsou nesmrtelné. Moc mě dostala třeba věta Ladislava Peška, když se vrátí domů ve veselé náladě a povídá : " Když Tě potká štěstí, musí radost ven a když musí ven, něco musí dovnitř. " Geniální. ()
Prosta sentimentu musím smeknout před Medřickou a Peškem, přestože oba doteď nepatřili mezi mé top herce. Dokonce i dětská role Michala Suchánka je tady úžasně spontánní, uvěřitelná, rozmilá. Mnoho moudrých výroků padlo z úst prarodičů. Mezigenerační soužití, jak má být - tak akorát konfliktní, tak akorát otravné a zároveň nadčasově moudré. Pozdní léto nyní považuji za poklad české filmové tvorby. Psychologicky výživná a z hlediska manželského soužití a bilance sociálních priorit bezdětného páru velmi hodnotná studie. ()
Příběh o človíčkovi s kufříkem, který převážně čeká na rozhodnutí druhých. Opuštěn a zavalen různými názory se nakonec rozhodne jednat sám. Velmi silný závěr byl celých 84 minut na spadnutí a i když je scénář možná až moc rodinný, kombinace lehkého humoru a silného dráma s vynikajícím hereckým obsazením funguje dokonale. Nenápadná TV inscenace ze sedmdesátých let strká do kapsy většinu současných pokusy diváka dojmout. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (2)
- Jedná se o volné pokračování filmu Dlouhý podzimní den (1971). (sator)
- Poprvé před kamerou Michal Suchánek. (M.B)
Reklama