Anastázia

Krystalický kýč hollywoodského střihu. Zářivé hvězdy, atraktivní prostředí, kostýmní nádhera, tajemno, částečně "based on a true story"... Celé podáno způsobem, který vybízí k předpokladům, že masy té doby se mohly umlátit, aby se na film dostaly (a že masy dnešní doby o něj ani nezavadí - a pokud ano, zpracováním jim přijde jako z pravěku). Příběh domělé princezny Anastasie je vyprávěn srozumitelně, přímočaře a bez oklik, divák je až do závěrečného The End udržován v mírných (ale ne frustrujících) pochybách. Až na pár výjimek se děj odehrává v naleštěných interiérech, které září barvami technicoloru, ale tak nějak paradoxně působí šedě. Nebudu tak příkrý jako jeden velmi známý filmový kritik té doby, který napsal, že Anastasia je nejhorší role Ingrid Bergman, a který doporučil divákům, aby nechodili na tento film a vrátili Litvakovi jeho pohrdání. I.B. je v tomto filmu to nejlepší, na co se dá koukat, a film sám o sobě aspoň není nudný, když už teda postrádá invenci a přetéká umělou krásou. (25.06.2011)

Nijak neurážlivě zpracované historické drama, jenž si ode mně zasluhuje spíše kladné reference - jak dobře víme, tak Hollywood není ten typ, který by s historickou přesností rád chodil na pivo, ale tady těch (mikro)kopanců jsem si všiml méně než v jiných filmech. Tento film také táhne herecké obsazení, překvapil Yul Brynner, který už těžko bude pouze Chrisem Adamsem, ale největší pozornost na sebe strhla (překvapivě) Ingrid Bergman, pro kterou byl Oscar za tento film asi nejvíce zasloužený v kariéře. Stejně jako např. v Notorious (ačkoli tam byla podle mě lepší) ukázala široké spektrum hereckých poloh (zde to je nejprve těžce zlomená žena, psychická nevyrovnaná, poté seběvědomá a tuhle i dobře společensky naladěná), které uměla výborně předvést. Pro mě další důkaz jejího všestranného talentu. Film jako takový bych hodnotil lepšími třemi hvězdami. (17.05.2009)

Dokonalá Ingrid Bergmanová v jedné ze svých vrcholných rolí, díky které ji US diváci odpustili a přijmuli zpět mezi sebe. Tzv.triumfální návrat do USA. Oscar je zde rozhodně správně udělen. Pistolník z Westworldu (z toho původního, samozřejmě), rovněž nezklamal. Nevadila by mi ani o něco delší stopáž. Výprava je parádní a vlastně tu není výrazně nic, co bych musel vytknout. Jen někdy trochu nestíhám u titulků. A to jen v př., že mluví pan Brynner. To je přímo... rychlopalba.:) (21.01.2018)

Divné, že mi tento širokouhlý farebný spektákel z pozornosti dosiaľ unikal. Pretože sa môže s hrdosťou oprieť o typické znaky tohoto typu i žánru a ponúka pekné "divadlo" s klasickou konšpiračnou teóriou o stratenej dcére ruského cára Mikuláša. Kostýmy, výborné herecké výkony ústrednej dvojice a pekný príbeh, sic romantický, ale dobre fungujúci. Smerom k záveru je to síce hlavne o romantike, ale dá sa to aj pre chlapa prekusnúť, keďže všetko ostatné funguje ako má. Charizmatický Brynner s balalajkou v jednej scéne ako keby sa vrátil k svojej pôvodnej profesii. (14.09.2023)

Film vychází ze skutečných reálií. Příběh   Anny Andersonové udržoval čtenáře tisku v   napětí řadu týdnů. Paříž dvacátých let:   dívka Anna trpí ztrátou paměti. Nemá se čeho   chytit a zcela dezorientovaná chce spáchat   sebevraždu. V poslední chvíli jí v tom   zabrání generál Bounine a přítel Serge.   Generála , který si všimne její podoby s   nezvěstnou dcerou ruského cara Anastáziií,   napadne představit jí jako dědičku carského   bohatství. Anna, jež je stále více   přesvědčena, že je skutečně Anastázií, se   nechá zpočátku Bouninem bez odporu řídit a   zamiluje se do něj. Po prohlédnutí jeho   záměrů se postaví proti jeho pletichám. V   roce 1956 stejný námět zfilmoval německý   režisér Falk Harnack: Anastazia, die letzte   Zarentochter. (23.07.2023)