Cesta za vítězstvím

Prostě více než 3* nemohu. Vím, že je to podle skutečného příběhu, ale je to takový bohapustý americký kýč, že nelze jinak. Hlavně ty kecy komentátorů k týmu absolutních looserů, kteří asi 250x násobně překročí svůj stín a hrozí jim vypadnutí ve finále, že prostě tahle parta skončila, zatímco soupeř je super je naprosto nevěrohodná. Stejně tak trenér ordinující stále svůj "obranný" basket je taky na ránu + hraní na rasistickou notu (vím, že se to dělo), mě prostě nebavila. Basket docela můžu, ale kdyby alespoň trenérovu ženu nehrála "kůstka" Emily Deschanel, ženská, která vypadá, hraje a mluví jako chlap. (11.07.2011)

.... „ Chceš říct, že nějaký černoši budou budoucností basketballu? Dokážeš si to představit?“ A z toho jsem měla velkou obavu, bála jsem se, že film bude hlavně o rasismu, o rasismu a o rasismu. A musím konstatovat, že dramatickým okamžikům na dané téma se samozřejmě nevyhnul. Jsou tady i vypjaté situace plné patetických slov, ale naštěstí je to hlavně o touze vítězit. Normální kluci, které trenér posbíral po všemožných dvorcích a všichni tak ( včetně trenéra) dostali možnost vyhrávat a vůbec nebylo důležité, že ta šance se vyskytla kdesi ve Vidlákově v Texasu. Cesta ke slávě je podaná s jistou lehkostí, vtipem a nechybí ani skvělá hudba. Takže ve výsledku dokáže zaujmout i člověka, který si basketball ještě nikdy v TV nepustil a ani to nemá v plánu, což jsem např. já :- ). (06.08.2006)

Bílí muži neumějí skákat… a natáčet kvalitní sportovní dramata. Cesta k vítězství je natočena přesně tak, jak byste od průměrného filmu mapujícího vzestup prvního (z podstatné části) černošského basketbalového týmu čekali. Mladý a vítězství chtivý trenér chce dát dohromady univerzitní tým snů = shánění těch zdánlivě nejlepších hráčů po celých Státech a přesvědčování těch méně ochotných. Následuje tvrdý trénink a první úspěchy. Brzy je cíl již zcela jasný a cesta k vysněnému titulu stejně jasně nalajnovaná. Navzdory rasistickým narážkám, kterými je texaský vzduch 60. let prosycen, si jde tento tým odhodlaně za svým, koncentrace patosu se nebezpečně zvyšuje a k přelomovému vítězství zbývá jenom poslední krůček. Za celý film jsem nebyl tvůrci ani jednou jedinkrát něčím mile (či alespoň nemile) překvapen, vše se odvíjí dle tolikrát obehraného schématu, že začínám mít podezření ohledně jedné verze „sportovně-dramatického“ scénáře, jenž je obměňován pouze na základě aktuálního sportu. Je libo baseball, fotbal, americký fotbal, basketbal? Není problém, stejně to v angličtině všechno končí na ball. Z mnohých dialogů jsem měl dojem, jako by je scénárista narychlo sepsal v náhlém inspirativním pohnutí mysli těsně před usnutím. Po probuzení a zjištění, jak neoriginální jeho včerejší zápisky jsou, pak pravděpodobně zkonstatoval, že nemá smysl to přepisovat, že takový film stejně brzy zapadne a ani ochrnutý pes se vzteklinou po něm neštěkne. Měl pravdu – tento film by ani s dobrým scénářem nebyl dobrý. Josh Lucas připomíná mladší verzi Kevina Costnera a stejně jako Kevin Costner není moc dobrým hercem. Debutující režisér James nedokázal patřičnými vizuálními hrátkami oživit žádný z mnoha zápasů a navíc je o něm na netu tak málo informací, že jsem měl problém zjistit, zda-li náhodou sám není černochem a tím pádem můj vtípek z úvodu postrádá smysl. Podle jedné malé fotky je to zhruba padesátiletý běloch, ale to už skutečně není podstatné. 60% (10.11.2007)

Akiste to vtedy pre tých basketbalistov nebolo ľahké, ale hrali veru s ľahkosťou sebe vlastnou. Svižný športový film, na ktorý sa dobre pozerá. Tempo si drží od začiatku do konca. U nás na basketbale sa tiež väčšinu času cítim ako vtedy vo finále, čo sa súpisky týka, len ja s tým problém nemám .. naopak. (24.02.2023)

Ťažko si dnes predstaviť americké basketbalové súťaže bez černocha v tíme. Lepšie povedané, ktorý tím ho nemá, nemá šancu ani vyhrať. A to ani nie pred pol storočím to bolo bežné. Podobné filmy ale majú o čom hovoriť, škoda, že nebolo toho vypovedané viac, čo sa týka životných osudov a rasistických narážok. To bola predsa hlavná príčina konfliktu záujmov. Napriek tomu som túto športovú lahôdku zhltol jedným sústom. Basketbalové sekvencie boli dokonale spracované a hustota pri zápasoch mala tiež svoje čaro. 80%. (30.04.2007)