Desať Božích prikázaní

Bezkonkurenčně nejlepší zpracování biblického příběhu o Mojžíšovi. Film, na kterém by se dnes dalo najít hned několik chyb. Hlavním negativem jsou dialogy, které jsou obsahově povedené a zajímavé, ale stylově divadelně strohé. Divadelní koncept je vidět i ve stylu kamery, v postojích herců aj. Na dobu vzniku se dá taková podoba pochopit a není ojedinělá jen v tomhle filmu. Na druhou stranu je právě díky tomu film dnes o to zajímavější. Trikově jsem snad lepší film kolem r. 1960 neviděl. Právě Brynner působí ze všech herců nejvíce křečovitě, jeho divadelní postoje aj., jsou až moc okaté a nepůsobí vůbec přirozeně. Jeho postavu faraona mohli filmaři po úpravě v r. 2010 možná trošku prostříhat a dodat tak postavě více vážnosti. Na druhou stranu by takový krok zbytečně zničil staré kouzlo a kulturní odkaz a kvalitu filmu. Hestona jako herce nemá cenu ani kritizovat nebo chválit, svou roli Mojžíše zvládl přesně tak, jak si tuto biblickou postavu představuji. Desatero přikázání tedy rozhodně patří mezi nejkvalitnější velkofilmy všech dob, momentů k obdivu je tu plno. (17.09.2011)

Pekne sa na túto biblickú epiku pozeralo. Kategória „celovečerný film“ je úplne na mieste, keď si naňho vyhradíte 4-hodinový večer. Oproti iným TOP hollywoodskym eposom (Ben Hur, Lawrence z Arábie) tu však chýbajú veľké akčné scény. Je to tak statické, nakrúcané v štúdiových kulisách, ale stále príjemné pozeranie, mnohé širokouhlé kompozície uhranú a pozitívnym prekvapením je, že zadné projekcie ani špeciálne efekty dodnes nepôsobia smiešne. Naopak, finálne rozostúpenie mora je vizuálne zaujímavé aj dnes. (02.06.2022)

Imperiální romantismus v duchu obřích pláten 19. století (ostatně film nevznikl adaptací biblického Exodu a Josefa Flavia, ale historických románů zpracovávajících je) je silně podmanivý, ale v čem se liší dikce Mojžíše Ch. Hestona od Z. Štěpánka v roli Jana Husa? A adamité od Izraelitů vzývajících zlaté tele? (26.04.2011)

Svého času celospolečenská událost. Brána v potaz inflace a vývoj měny, je ´Desatero přikázání´ se svými téměř 900 miliony tržby 5.nejnavštěvovanějším filmem v amer. kinech všech dob (mimochodem na prvních dvou místech je ´Sever proti jihu´ a ´Star Wars´). Bohužel klasik Cecil B.de Mille se asi zapomněl v němé éře. Celý film má jakousi statickou divadelní stylizaci, i při dlouhých scénách se kamera nehne ze stejného místa a nechává herce strojeně odříkávat dialogy, plné nepřirozeného patosu. Po téměř 4 hodinách projekce už tenhle strnulý patos a mizivá režijní invence, která by film trochu osvěžila, začíná být poměrně úmorná. Přesto dávám 4*, snad za tu auru starého svůdně megalomanského Hollywoodu, která celým filmem prostupuje. Ta přehršel špičkových studiových kulis a interiérů skoro až bere dech. A triky? Udělený Oscar za speciální efekty byl, myslím si, zasloužený. Animované zadní projekce, které vypadají velkolepě a vůbec ne nepatřičně (jako bylo v té době obvyklé) a triková sekvence pochodu přes Rudé moře je na svojí dobu naprosto úchvatná a ojedinělá (i dnes působí velmi sugestivně). Vizuální stránce opravdu nejde nic vytknout, ale i vzhledem k přemrštěné stopáži si tenhle epicky pojatý starozákonný „výlet“ podruhé už těžko zopakuji. (23.03.2008)

Tyhle výpravné historické spektákly ze 60. let prostě miluju. Desatero přikázání (považte, remake stejnojmenného filmu z první poloviny 20. století) má všechno, co tenhle žánr chce: atraktivní téma, charismatické herce v čele s nesmrtelným Charltonem Hestonem, typickou hudbu. Paráda. Pamatuju, jak mě dostala scéna, kdy se rozevřelo moře :))) (10.01.2006)