Cumlikátor

Není to nic originálního, ale trapnost a naivita v tomto filmu natolik převládá, že už to pomalu začalo být nepříjemné. V. Diesel by se měl držet akčních filmů a do tohoto se nepouštět - nevyplácí se to. Příběh primitivní a jasný po 20 minutách. Rodinka dost nesympatická, i když z dcery roste solidní kočka, ale to nic nemění. Klasický trapný konec, kdy všichni vše zvládli a přes prvotní averzi se do vojáka straně zamilovali, to fakt nee. Hloupé. Kdyby to alespoň něčím překvapilo. Ale ani to ne. Sympatická L. Graham se nám moc nepředvedla, bohužel. Na to byl tento film moc "rodinný". Smůla ale příště raději ne. (01.04.2012)

Já bych to neviděl tak strašně.Je to přeci rodinný film, a tak se nedá čekat nějaká bomba. Docela mile mě to překvapilo, některé vtipy byly i vtipný, ale Vin Diesel se mi sem nějak nehodil (drsňák s černočerný tmy nebo rychle a zběsile). Je to hlavně hodně podobný policajtovi ze školky a tam je stejnej problém s hlavním hercem. (27.06.2005)

Asi takhle, kdo od filmu s názvem Dudlíkátor, potažmo Cumlikátor :o) čeká něco jiného než totálně nenáročnou zábavu pro děti? Skoro kazdý známější vazoun se alespoň jednou nechá ukecat do podobné role, takže to Vinovi až tak nezazlívám, hlavně že dá dalšího Ridicka. Filmu jsem se spíše obával, ale nakonec jsem byl docela příjemně překvapenej, navzdory zdejším hodnocením a mým očekáváním. Film je sice nablblej, ale zároveň je docela akční, furt se něco děje, není tu moc keců o rodiných hodnotách, což je v tomto žánru obrovské plus, děti nejsou vyloženě otravný a Diesel není tak prkenej jako třeba Arnold :o) Akce je tu sice korektní, aby na to mohli koukat děti, ale fim prostě odsejpá a i některý vtípky docela fungujou. Dal bych 2 hvězdy, ale vzhledem k jednohvězdičkovým hodnocením, který si film podle mě opravdu nezaslouží, dám slabší 3. (27.02.2012)

Dětská záležitost na které udiví, že děcka nebavila... A nepomohla ani kachna, coby člen střežené rodiny... Mariňák dostane za úkol hlídat ohroženou rodinu a jak to tak v těchto filmech bývá, začne to tam brát po vojensku. Děti se nejprve brání, ale pak ,,pochopí'' a vše běží jak po másle. Nakonec děti využijí nabytých znalostí a drilu k přemožení svých školních utiskovatelů atd... Vše už tu mockrát bylo a lépe, např s Árnym (i když i tam to dřelo). Jeden senzor pohybu. * (29.05.2017)

Vinu Dieselovi už asi slzely oči z Riddickových kontaktních čoček a pustil se tedy po vzoru svých předchůdců mezi děti a divákovi z toho slzí oči taky pláčem. Neskutečně šablonovitý scénář na sebe vrší jeden gag za druhým, jejichž kvalitu by uvítali leda tak dramaturgové zábavných pořadů TV Nova, nudné režisérovo podání, které se navíc občas snaží „zavděčit“ akční scénou, které jsou však pro smích i když jsou myšleny smrtelně vážně, jako například úvodní záchranná mise, a mezi tím vším stojí holohlavá hora svalů, která umí svoje drsné charisma prodat mnohem lépe. Zůstává sice pravdou, že Dieselovi se mezi dětmi líbí a že přebalování, zpívání ukolébavek či přípravu snídaně si vyloženě užívá. Jenomže to vše se děje v neskutečně trapných a křečovitých situacích, za něž by se styděl i jeden policista, který šel do školky. Moje uznání by se ještě dokázalo přiklonit zhruba k první polovině, která je relativně zábavná (pokud samozřejmě chcete), jenomže ve chvíli „vzájemného porozumění a dohody“ to jde všechno do háje a s tím i poslední špetka humoru. Tisíckrát nastavená kaše, nespočetněkrát viděné finále, až v tom maglajzu člověk zapomene vnímat, že k tomu hraje vynikající hudba Johna Debneyho, která skvěle paroduje všemožné vojenské motivy. „Takže Vine, až budeš příště volit mezi zásypem dětského zadku a pistolí, nepokoušej se to kombinovat a vyber si jedno z toho ty už budeš vědět co.“ (10.08.2005)