Vojna policajtov

Jasnej filmovej orgáč, pro člověka co miluje krimošky ze 70.let Made in France. Takhle nadupanej příběh, podávanej s drsnou samožrejmostí se v dnešní době už moc nevidí. Největší prdel je, že tady fakt šlapalo všechno na 100%. Kriminální drama, je tak pohlcující, že i mrkání očima během filmu by byl hřích. Akční scény byli vychytané do posledního detailu. Třeba přepadení vozu s prachama bylo udělaný naprosto precizně, zajímalo by mě, kdo tuhle scénu připravoval, ale musel to být profík. Jenže ona nestačila vizuální dokonalost utvořená postavením kamer a střihem, ona se k tomu přidala i fantastická zvuková stopa, takže vás ta scéna prostě kopne z křesla na tu dálnici . To samý s tou přestřelkou, prostě zjevení dokonalosti. Akční scény jsou tvrdý a realistický jak krávy. Milostná rovina příběhu by sama o sobě strčila do kapsy leckterej filmovej slaďáček. Na závěr jsem si nechal herecké výkony, protože to co předvádí Daniel Auteuil a Gérard Depardieu je nadkosmickej výkon. Klidně si pod sebe dejte ty hřebíky na kterejch dřepí jenom fakíři a já Vám garantuji, že prdelí ani nepohnete jak budete unešeni jejich hraním. Ten film se třeba relativně zastaví, kamera dá zaběr do jejich očí a jenom ten jejich pohled posunuje děj dál, opravdu neskutečný, neskutečný. Olivier Marchal nám dal na stříbrném podnose vybroušenej diamant, který není možný ignorovat. (12.11.2007)

Za úplně dokonalý a propracovaný film bych tohle neoznačoval, ale pro Olivera Marchala to je hodně slibný rozjezd kariéry na režisérském křesle. Je na tom vidět, že Marchal má spoustu zkušeností s policií, se zločinci a možná i s korupcí u policie a to všechno dokázal věrohodně převést do filmu. Obzvláště se mu povedlo vytvořit dokonalou syrovou atmosféru, která dýchá z každého kouta filmu a v podstatě udržuje stále v napětí a i když některý scény byly pro mě trošku nudný, tak převážná většina je opravdu geniálně natočená a někdy se až tají dech. Marchal si ještě do filmu vybral francouzský herecký hvězdy Daniela Auteuila a Gerarda Depardieua a hlavně Depardieu ve svý záporný a hodně zkažený roli vyniká, takže celkově je to víc než nadprůměrnej film a pro mě to jsou lepší 4* (17.09.2005)

|| Scenár: Olivier Marchal, Franck Mancuso, Julien Rappeneau | Hudba: Erwann Kermorvant, Axelle Renoir | Distribúcia: Gaumont Film Company | Rozpočet: ? | Tržby: 18,291,248 $ | Ocenenia: Golden Graals - VR Valeria Golino. Spolu - 1 výhra a 9 nominácií || Oldschool krimi, so skvelým, nečakaným vývojom a intenzívnym napätím. Zabije to trošku nemastný-neslaný záver. Na jedno videnie však určite postačujúca záležitosť. 70% | FullHD, THX, EN DTS | (01.05.2015)

Ačkoliv film znám již několik let, jakýmsi nedopatřením mi uniklo jeho hodnocení. Činím tak tedy teď. První dojem, který diváka sledujícího stříbrné plátno prostoupí, je pocit klasické tvrdé školy. Teprve postupně, v přímé závislosti na košatícím se ději, se potvrzuje to, co film předchází. Hloubka příběhu, propracovanost postav, skutečná - a ne kašírovaná - opravdu niterná lidská tragédie jednoho z hlavních hrdinů, až dokonalá nečernobílost v líčení francouzské justiční (soudní) policie tlačí diváky tam, kde je režisér Marchand chce mít. Skvělé výkony obou protagonistů jen umocňují Marchandovo mimořádné vedení herců - nejvíce to vynikne na postavě Vrinksovy dcerky i faktu, že její dívčí zpodobení Auteil svěřil vlastní dceři - a jsou jen orientačními ukazateli na cestě k nevšednímu zážitku. Marchand nesoudí, nehodnotí, netrestá; naopak neosobně podává děj, který chce být - a také je (zdůrazňuji to právě proto, že v naší současnosti jde o mimořádně vzácný jev) - skutečným příběhem. Hranice lehkého žánru - o nějž Marchandovi nešlo - jsou tu prolamovány ve prospěch diváka, režiséra, ale nakonec i díla samého. O bolestech doby a postmoderních mravních i hodnotových propadech vypovídá VÁLKA téměř vše. O to přesvědčivěji, že právě to nebylo záměrem autorského záměru. Výsledkem tohoto propracovaného, vyváženého a současně spontánního přístupu je jedno z mimořádných filmových děl rodícího se nového tisíciletí. (06.07.2011)

Depardieu a jeho nejvydařenější role za poslední roky, charismatický Auteil, dvojice policajtů, z nichž je divákovi podstatně bližší ten, který občas neváhá překročit zákon, dilema vpravdě nezáviděníhodné, závěr nutící diváka ještě dlouho sedět s myšlenkami rotujícími v hlavě a dovolující mu vstát pouze za účelem nalití si koňské dávky něčeho, co nemá chuť a bolí po tom hlava. A příběh, který se vrací k nejlepší tradici francouzských kriminálek. Tedy k šarmu skloubenému se syrovostí. (02.09.2007)