Da Vinciho kód

Ploché, fádne, vizuálne neatraktívne. A pre mňa, čoby ateistu, ktorý uznáva maximálne tak svoju vlastnú vieru, i dejovo nepútavé. Herci s výnimkou Iana McKellena nevýrazní, nadštandardná zostáva iba temná hudba Hansa Zimmera. Predlohu som nečítal a teraz už vôbec nebudem. Typická hollywoodská pásovka, marketingovo brilantne predaná voda. (11.06.2006)

Soundtrack Hans Zimmer: 1. Dies Mercurii I Martius ,2. L'Esprit Des Gabriel ,3. The Paschal Spiral ,4. Fructus Gravis ,5. Ad Arcana ,6. Malleus Maleficarum ,7. Salvete Virgines ,8. Daniel's 9th Cipher ,9. Poisoned Chalice ,10. The Citrine Cross ,11. Rose Of Arimathea ,12. Beneath Alrischa ,13. Chevaliers De Sangreal ,14. Kyrie For The Magdalene, (14.05.2011)

V uplynulém týdnu jsem viděl dvě výborné literární adaptace (pozn. - dnes je 29.5.2006) - Kingova Nadaného Žáka a Brownovu Šifru Mistra Leonarda. Nebudu kopat do pana Browna, který si namastil kapsu povedenou trefou do rádobykontroverzního tématu, které samozřejmě současná společnost bude nadšeně rozebírat a za rok po Svatém Grálu ani neštěkne. Mimochodem - Brownovy romány jsou si podobné jako vejce vejci, takže pokud jste četli Šifru, nemusíte dál utrácet;) Vtírá se myšlenka, že Brown je další sui generis popovou hvězdou naší doby - nepřinese vlastně nic objevného, jenom "to svoje" zajímavou a přitažlivou formou podá (DaVinci Code je sakramentsky čtivá věc, to nelze popřít), vydá album nebo dvě (v jeho případě tři nebo čtyři knížky) a zase se nad ním zavře voda. A je to tak dobře. A jak je na tom tedy filmovka? Casting - bez výhrad, herecký projev hlavních představitelů rovněž...tedy až na Jeana Reno - ten byl na mou knihou živenou představu málo démonický;) Paul Bettany jako Silas to však divákovi bohatě vynahradí, s kouzelnou italštinou a latinou k tomu. Sir Ian zase pobaví svojí angličtinou, která chtě nechtě tvoří z latiny cosi směšně nechutného. Když jsme u humoru - tady scénárista nebo snad sám režisér měli šťastnou ruku, neboť v románu se ničeho takového jako je drobné odlehčení situace nedočkáte. Co už tak šťastné není, je pozměnění vztahu "Princezny Sophie" k jejímu dědečkovi...je to změna zbytečná a podle mého závěr filmu krapet shazuje. Nevysvětlenosti z knihy přetrvávají i zde, ale díky kabátu, do kterého se celá ta šaráda navlékla, si je uvědomíte až po delší době. Možná až na Jürgena Prochnowa, který schytal tu nejméně domyšlenou roli ze všech. Dost o tom, jde se dál. Hudba - Hans Zimmer si jde tvrdě za svým a kromě občasného hannibalovského či batmanovského úletu se na svém prostoru nevykrádá. A jeho prostor je velký, vzhledem k (dalšímu správnému) režisérskému rozhodnutí v některých scénách vysadit románové proslovy a nechat vše na hereckém výrazu a hudbě. Kolkolem vzato, z nepříliš hlubokého originálu vymáčkla Howardova kumpačka maximum - výbornou zábavu s občasným zamrazením (ať už příjemným či nepříjemným), úsměvem tuhle a šibalským mrknutím tamhle. Na závěr mi nezbývá než říct, že žádná Šifra nezboří církev...už proto, že víra je dogmatická, iracionální, s kořeny hlubokými jako peklo samo. A fakt, že kdosi ve Vatikánu cítí potřebu vydat katechismus k výkladu tohohle filmu pro věřící svědčí tak leda o tom, že si páni s černými pozadími nejsou jistí už ani těmi svými ovečkami. Ale jak říkám, tímhle filmem se nic nezmění, to jenom lidi reagovali přehnaně nadšeně...a ejhle, přišli na to, že takhle snadné to nebude. Alespoň do chvíle než Al Pacino konečně přestane předstírat, že je jen "so fucking good" herec;) 70% (29.05.2006)

Break The Codes. Původně jsem přemýšlel dokonce nad jednou hvězdičkou, ale poté jsem si přátelé řekl ne, že tohle rozhodně není film, jehož směrem by se měla ubírat současná hollywoodská produkce a že nedat odpad jenom kvůli Ianu McKellenovi, který si z filmu délá otevřenou legraci, by bylo poněkud hloupé. Užil jsem slova "film", omlouvám se - Ron Howard, naprosto neschopný vypravěč, natočil za "přispění" nenápaditého scénáristy Akivy Goldsmana spíše divadelní hru anebo adventuru o přesunu z jednoho bodu do druhého (vykonstruovanou, schématickou, klišovitou, křečovitou...) bez možnosti ovládání, při které je nejdůležitější vyslechnout si neskonale hloupé a postupem času průměrně inteligentního člověka svou nafoukanou hloupostí urážející proslovy postav (dokonce i akční scény jsou situovány jako dialog!). Upřímně by mě zajímalo, kde se podělo 130 milionů amerických dolarů, když Šifra není dobrá ani po technické stránce a co víc, nedá se vnímat ani jako žánrová dobrodružná zábava, když si okázalým užitím hudby jako z německé televizní kriminálky a mystického střihu hraje na něco víc (takhle hloupý a nechtěně směšný blábol tady nebyl od Umučení Krista). Svícení scén podřízené přístupnosti, nulová práce s mizanscénou a téměř žádná hloubka ostrosti, zmatečný a okázalý střih dílo zkázy dovršují, o logických dírách velikosti průvanu v mých trenkách po čočkové polívce nemluvě. Herecké výkony na tom nejsou o nic líp, Howard je špatný dir-actor a když člověk pomine figurky jako Molinu a Rena, zbývá mu obstojný Bettany, neuvěřitelný Hanks a ve všech filmech špatně hrající Audrey Tatouová. Svým způsobem mám ten film ale rád, dialog mezi symbyolologem a jeho starým přítelem, který na něj vytáhne skutečnou vědu sémiotiku, mě vždy dokáže svou pompézní arogantností a demencí pobavit. To se nedá ale říct o celku, blockbusterové dno léta páně 2006. (11.01.2007)

Knížka Dana Browna mě celkem zklamala - mám ráda tajemno, mám ráda odkrývání záhad a luštění hádanek, navíc poprask, který po celém světě vyvolala, sliboval nevšední zážitek. Bohužel, přestože byla vcelku čtivá a děj dobře ubýhal, nemohla jsem se z ní zbavit pocitu velké vykonstruovanosti, na spoustu tajemných hádanek jsem přišla sama mnohem dřív, než nám řešení autor sám odhalil, moc se mi ani nedařilo ztotožnit se s nějakou postavou a závěrečné "velké" odhalení bylo jasné snad půl knihy dopředu (a že ta kniha nebyla z nejtenčích). Scénář filmu Rona Howarda velmi věrně kopíruje knihu, pouze s tím rozdílem, že máme ještě mnohem míň času seznámit se s jednotlivými postavami, takže kdybych nečetla knihu dřív, byly by mi ještě víc lhostejné. Takže film se dá v podstatě ohodnotit úplně stejně, jako kniha - zábavný, místy i napínavý, ale také ukecaný, nepřekvapivý a navíc na to množství děje, které se v něm odehrává má poměrně i krátkou stopáž (věřím, že rozšířená verze bude o něco lepší, ovšem mně jedno přečtení knihy a jedno shlédnutí "normální" verze bohatě stačilo). Abych ovšem nezapomněla - nachází se v něm výborná hudba Hanse Zimmera - jedna z jeho nejlepších za posledních pár let. (23.12.2008)