Da Vinciho kód

Ze začátku mi to přišlo jako dost dobrej mysteriózní krimi thriller. Vyšetřování a pátrání zajímavý a celkem napínavý a postava Bettanyho skvěle úchylně vypadající, jenže zhruba od poloviny nebo možná ještě před polovinou filmu, to začíná silně nudit, protože i když se pořád odvíjí pátrání po oběvu tisícíletí, tak to je dost nezáživně podaný, prostě se něco najde, nějaká stopa ta je ovede na další místo, atd atd atd, pořád dokola bez větších emocí a ještě s dost stupidním prokouknutelným scénářem a v podstatě až do konce se film pořád zhoršuje a jelikož je tenhle film fakt pěkne dlouhej, tak konec je hyper na nic, opět zbytečně protahovanej a pro mě nezajímavej a nakonec i ze skvělý postavy Bettanyho se vyklube jen takovej malej zbytečnej pochcánek. Krom toho tohle vyšetřování, mě z hlediska jestli by to mohla být pravda nebo ne, fakt nezajímá a možná i proto mě většina scén nechala naprosto chladným. Tenhle film je pro někoho pro koho by podobnej objev byl naprosto šokující, ale mě to fakt nezajímá. Ale i tak, že to neni nic co by mě nějak oslovilo, to mohlo být dobrý, jen kdyby film pokračoval v nastoleným tempu ze začátku a hlavně kdyby byla giganticky lepší muzika. Děsně mi chyběly nějaký chorály a podobně nábožensky založená muzika, která by scénám kdy se například Bettany bičuje dodala skvělou atmosféru a potažmo celýmu filmu. Nevim jak s timhle moh Brown prorazit, podle mě to bylo jen kvůli tomu, že to je takový kontroverzní téma, ale pro nezaujatýho diváka, potažmo čtenáře, pokud je Kniha aspoň podobná filmu, je to nuda (18.03.2007)

Kniha Dana Browna prišla v správny čas. V dobe, keď ľudia nevedia oddeliť brak od umenia, sú naštvaní na katolícku cirkev a netúžia sa hlbšie hrabať v historických faktoch, musel nenáročný čtivý bestseller zákonite osloviť veľký okruh čitateľov. Práve to Brown využil a svojou mylnou a zavádzajúcou interpretáciou základných symbolov i známych umeleckých diel zostavil teóriu, ktorej som ochotný veriť, pokiaľ mi ju niekto podloží faktami a dôkazmi, nie úbohými výmyslami s cieľom šokovať a predať. A práve v tomto tkvie problém filmovej adaptácie. Chce šokovať a predávať. Z každého políčka na mňa sála snaha film predať a zarobiť. Ron Howard ten film robil čisto na zakázku a to sa odrazilo i na výsledku. Mám pocit že Howard si len odškrtával rutinérsky natočené scény a nemal žiadnu snahu vdýchnuť filmu niečo svoje. Formálna stránka filmu je nudná a rutinérska. Herecké obsadenie je skvelé, o to viac zamrzí výsledok. Hanks by mal nad hlavou nosiť onu povestnú žiarovku, ktorá by blikla, keď by na niečo prišiel, lebo pri konštantnom kamennom ksichte č. 15 to vyzerá že všetky riešenia cucá z prsta. Jean Reno je fajn, kým hrá tvrďasa, akonáhle som však videl jeho zistenie , že bol podvedený, musel som sa smiať na celé kino; tak naivne zlé herectvo som u neho ešte nevidel. Audrey ó Audrey, hráš v tomto filme desne, ale som ochotný ti to prepáčiť vďaka tvojej sexi šušlavej angličtine. Jediný kto sa so svojou postavou vyhral je Ian McKellen, ktorý si Tabinga naozaj užil a spravil z neho trojrozmernú postavu, na rozdiel od knižnej predlohy. Scenár sa drží predlohy ako kliešť, čo je problém, pretože knihu napísanú na 1534 kapitol môžte kedykoľvek odložiť, alebo máte pocit, že ste prečítali „už“ 735 kapitol, pri filme to bohužiaľ nejde. Nechcem tu vymenúvať všetok bullshit, ktorý film tlačí ľuďom do hlavy pokiaľ ide o históriu. Musím sa len pristaviť pri tom ako to robí. Už nestačia verbálne vysvetlenia. Nová doba ! Na plátne nám vždy to o čom sa hovorí vysvietia ako pri počítačovej prezentačke. Čo rozumnejší divák musí potom len krútiť hlavou nad tým, že ho majú za blbca. Čo sa mi (okrem chrámov a kostolov, na ktoré som zaťažený) vo filme páčilo je záverečné odľahčovanie príbehu postavou Audrey Tautou. Inak, bohužiaľ sklamanie. 3/10 (30.05.2006)

Ploché, fádne, vizuálne neatraktívne. A pre mňa, čoby ateistu, ktorý uznáva maximálne tak svoju vlastnú vieru, i dejovo nepútavé. Herci s výnimkou Iana McKellena nevýrazní, nadštandardná zostáva iba temná hudba Hansa Zimmera. Predlohu som nečítal a teraz už vôbec nebudem. Typická hollywoodská pásovka, marketingovo brilantne predaná voda. (11.06.2006)

Bublina splaskla. Nebo ne? Já jsem to udělal chytře: začal jsem číst knihu těsně předtím, než jsem měl jít na film. Za čtyři dny jsem se dostal do poloviny (čte se to rychle) a právě proto mě první půle filmu nudila. S druhou půlkou už to bylo lepší, ale také žádná sláva, navíc scénář (debilní dějové zvraty, zbytečná doslovnost) sráží skoro úplně všechno, což nemohu říct o režii, která mi tak strašlivá nepřipadla. Nejpodstatnější je ovšem fakt, že ten snímek je neuvěřitelná blbost (třeba umělecká licence, obraz, se bere jako vodítko k historii, po čemž se ovšem nesmíme divit Brownovi), ale to tady bylo řečeno již mockrát, takže nebudu zbytečně rozebírat už proprané, snad jen, že i některé věci v knize lze (i bez znalostí symolololololologie) odhadnout a nejlepší, nejněžnější, velice smířlivý a vlastně jediný okamžik, který se mi na filmu líbil, byl ten, kdy Langdon poklekne. 50%. No a to už by snad, Ježíši (ale ten je v tom ještě víc nevinně spíš by se slušelo zvolat "Browne!"), mohlo stačit, ne? (12.06.2006)

Je to na jednu stranu překotná, a druhou stranu roztahaná rozhlasová hra odehrávající se ze dvou třetin v přítmí. Měl jsem tak trochu pocit, že bych se mohl bavit, kdyby to byla počítačová hra, ale někdo mi bohužel ukradl joystick a myš. Jestli byla četba zajímavá aspoň v tom, že si člověk chvilku připadá chytřejší a chvilku hloupější než hrdinové, ve filmu ani neví, jak na co přišli, a pak nechápe, proč o tom všem tak dlouho mluví a všechno vysvětlují. Bylo mi líto všech na plátně i v sále, že tu dvou a půl hodinovou šedivou nudu musejí přečkat. Trochu legrační je, jak se film snaží neprovokovat a být vstřícný ke křesťanům, takže mizí i poslední důvod, proč jít do kina. Žádná kontroverze a skandál se nekonají. Tedy kromě toho, že bylo zbytečně vyhozeno tolik peněz, které na plátně vůbec nejsou vidět. (17.05.2006)