Misia spravodlivosti

Když nám bylo třináct, ujížděli jsme na tom, ať se na plátně dělo cokoliv. Dneska je na snímek Steva Cohena potřeba pohlížet trochu jinou optikou. Děravý kriminální příběh vynášejí do alespoň trochu slušných čísel bojové sekvence, kterak se Chad McQueen a Cynthia Rothrock solidně otáčejí, kolem je jen nános klišé a hudba jak z nějakého zaplivaného striptýzového baru. Připočítejme si navíc jednoho pitvořícího se černocha s plnou hubou keců, brášku, který se vydal na špatnou cestu, Davida Carradina s jedním smrtícím úderem a mrtvého hromotluka ležícího na pitevním stole, kterak si v klidu oddychuje – a máme tu béčko, které ani po letech úplně neurazí. O rok později přesto přišlo o krapet silnější pokračování. (15.08.2013)

Nedávno som sa celkom náhodou dostal ku snímku zo začiatku deväťdesiatych rokov minulého storočia, ktorý bol v našich končinách distribuovaný pod názvom "Misia spravodlivosti 2" (Martial Law 2). Bol to lacný, béčkový, akčný film. Scenár a jednanie postáv bolo síce nelogické, ale ako celok to malo akési divné kúzlo. Predovšetkým preto, že hlavnú úlohu stvárnila neohrozená americká drsňáčka Cynthia Rothrocková. Tá dokáže zrúbať sto kilového chlapa ako by nič. Skáče, kope, udiera ako Chuck Norris a i napriek tomu má istý svojrázny ženský sex apiel. Nedalo mi to a zohnal som si aj prvú časť. Takže som si dnes pozrel titul "Misia spravodlivosti" (Martial Law), ktorý bol natočený v roku 1991. Bolo to v podstate to isté ako dvojka, akurát o malú hviezdičku kvalitnejšie. Úlohu šéfa zločineckého gangu si zahral charizmatický David Carradine. Jeho filmová konfrontácia so Cynthiou Rothrockovou ma zaujala. *** (28.01.2022)

Bohužel podprůměrné karate béčko z ranných 90´s, což je sice můj celkem oblíbený "žánr", ale tenhle zástupce kulhá. Jako největší slabinu vidím Chada McQeena, nic ve zlém, ale tomuhle poměrně dost malému a počínající bříško nosícímu Italovi toho drsňáka nevěřim. Ještě ke všemu to všechno na úkor Cynthie, která je v podstatě pouze naivní support. Takovej karate Watson. Plusem by mohl být Carradine, jenže nalejme si čistého vína, nějakej fyzickej výkon těžko očekávati a zlý úsměvy a úškleby chrlí ve své standardní kadenci. Naopak každého béčkofila jistě potěší menší role Johna Fujioky (archetypální hodný asijský stařík např. z Amerického ninjy, tentokrát zlý !!) a samozřejmě Professora Tanaky (Subzero z Běžícího muže). Martial law neurazí, ale žádnej zázrak to není. Jo a ten text distributora je poněkud mimo... (28.01.2008)

Ještě pět let před premiérou Martial Law řádila Cynthia v Hong Kongu v první lize. To co jí nabídl tenhle film je ovšem dost smutné. Tohle je fakt unylé béčko, kde souboje probíhají tak, že statická kamera zabírá dvě postavy, které na střídačku metají výkopy v otočce půl metru nad soupeřovou hlavou dokud se nestřihne. Ten kvalitativní rozdíl mezi hongkongskou produkcí a americkým béčkem je fakt propastný. To že měli tvůrci k dispozici nejen Cynthii, ale i takovýho mistra jakým je Benny Urquidez a uklidili ho do asi minutové role, kde dostane rychlý k.o., dokazuje jejich naprostou neschopnost. Mám béčka rád, obzvláště ty pitomý, takže ty tři hvězdičky tam vpálím, ale čistě jen proto, že jsem fanoušek. (09.05.2018)

Tolik potenciálu a tak strašně zadrbaného. K čemu je skvostné obsazení hlavních (Cynthia Rothrock) i epizodních partů (Benny Urquidez, Tony Longo) i realtivně obstojná choreografie, když to všechno podělá režie, kamera a střih. Většina záběrů v akčních scénách je příliš blízkých, takže choreografie a fyzické schopnosti aktérů nemají šanci vyniknout, a někdy je dokonce kamera blbě postavená, takže je vidět, že údery nejdou na tělo. Podobně by stačilo krapet víc dotáhnout určité linie scénáře a výsledek by býval chytil pořádný dramatický náboj, ale také by náležitě vynikla linie s figurou Cynthie Rothrock. Paradox této bývalé přebornice bojových umění a přední americké akční představitelky spočívá v tom, že jí věhlas i zásadní prodloužení filmové kariéry přinesly právě takovéto zoufalé a nuzné video braky americké produkce, s nimiž ji má spojenou většina západních diváků. Přitom ale představovaly drastický kvalitativní propad vůči fenomenálním akčňákům, ve kterých účinkovala v 80. letech v Hongkongu, v čele s choreograficky úchvatnými filmy pod vedením Coreyho Yuena "Yes, Madam" a "Above the Law" i s co do akčních sekvencí vrcholným "The Blonde Fury". "Martial Law" sice nepatří mezi největší průsery v její americké filmografii, ale svou nedotažeností, rozbředlostí a zapomenutelností z toho vychází nakonec ještě hůře než legendární dreky typu "Undefeatable". (14.03.2021)