Bitka o Midway

Vzdor anorganickému využití archivních záběrů docela působivý válečný film typicky prolínající nadosobní historické vyprávění s několika osobními dramaty. Jakkoliv jsou pohříchu spíše banální a neprohlubuje je ani podrobná psychologická kresba postav, zajímala mě přeci jen víc než opulentní bojové scény. Takto jsem se snažil prohlédnout všemi těmi plameny a dýmem k lidským duším, které se kdesi jinde chvěly, a film se přede mnou rozpadal – právě tak jako mizanscéna záplatovaná dokumentárními obrazy. (30.08.2024)

V souvislosti s vydáním nové Bitvy u Midway (2019) jsem si chtěl spravit chuť a připomenout si klasiku, kterou si pamatuji jako věrnou a zdařilou. Od dob, kdy jsem ji sjížděl na nekvalitní VHS kazetě už uběhlo hodně času a sledován dnes, v podstatně kvalitnější kopii než tehdy, už tenhle snímek ze 70. let přece jen trochu bledne. Hlavně přechody mezi nově natočenými scénami, těmi s herci hrajícími před projekčním plátnem a zejména těmi obarvenými originálními záběry z války jsou hodně patrné a docela rušivé. Kolikrát v těch navazujících záběrech nesedí ani typy letadel, v jednu chvíli sledujeme záběr SBD Dauntless na promítaném pozadí a najednou je z něho ve druhém záběru SB2C Helldiver Stejně tak sledovat přistávání letky Wildcatů zpodobněné třikrát se ihned po sobě opakujícím, úplně stejným záběrem přistávajícího Hellcatu, to také není úplně uspokojivé. Ale takové byly zkrátka tehdejší technické možnosti, kromě podobných drobností není filmu příliš co vytknout. Herecký výkony jsou velmi uvěřitelné, popis děje historické události srozumitelný a dobře dávkovaný a film má spád, ani za více jak dvě hodiny své délky nezačne nudit. (24.01.2021)

Tento film jsem poprvé viděl na videu u sousedů v němčině s šíleným jednohlasým amatérským dabingem a v brutální kvalitě, protože se jednalo o několikátou video-kopii. Přesto jsem na film zíral s otevřenou pusou. Zejména letecké souboje mi připadaly úžasné. Dodnes si vybavuji střemhlavé Dauntlessy vrhající se jeden za druhým po křídlech dolů na japoské letadlové lodi se zadními střelci zuřivě pálícími po Zerech, která kryla Japoský svaz. Dnes už vím, že třeba při Japonském náletu na ostrov Midway si leckeré záběry filmaři vypůjčili z filmu Tora Tora (hořící PBY Cataliny, nouzové přistání B-17F atd..), ale i tak se jedná o bezvadný válečný film z Tichomořské oblasti, kdy se válečná štěstěna poprvé obrátila na stranu USA. Od Midwaye už USMC a USN jednotky hnaly Japonce zpátky až na vlastní ostrovy. Solidní zpracování podtrhuje hvězdné herecké obsazení. Heston, Fonda, Mifune ad. Vytkl bych snad jedině trochu chaotické stříhání záběrů útočících letounů ať už se jedná o americké či japonské letouny. Nejednou při útoku japonských letounů je dán najednou záběr třeba na americký avenger a při scénách kdy Japíci kosí Wildcaty jsou zase vkládány americké záběry z guncamer na poslední okamžiky Zer a dalších japonských strojů... To ale laik ani nepostřehne. Dávám za pět býlých hvězd v modrém poli ! * * * * * (23.01.2011)

Solidní film, sice si tu a tam vypomáhá záběry z Tora! Tora! Tora! (které je ovšem lepší) a dobovými dokumentárními záběry, i tak ale působí přesvědčivěji, než cgi ala Michael Bay. Bitvu sice trochu zjednodušuje, ale podstatného celkem moc nechybí, snad jen role ponorky I 168. Každý, kdo četl Hubáčka, si to musí vychutnat. "AF má potíže s pitnou vodou", poztrácené pumy v peruti kapitána McCluskyho apod. Chápu, že někteří diváci se ve jménech a událostech můžou ztrácet, jenže bitva je komplexní událost a prakticky nikdy ji nerozhoduje jeden filmový hrdina, tak to nefunguje. Pokud se film jmenuje Midway, má být o Midway a o podstatných věcech. (30.11.2005)

Bitva o Midway ukončila nadvládu Japonců na tichomořském bojišti. Byla to rozhodující námořní bitva druhé světové války. Proběhla od 3.června do 7. června 1942. Sešly se tu velké hvězdy Stříbrného plátna. Dokumentární nádech se filmu nedá odepřít. Hodně zajímavá rekonstrukce. Je už strašně dlouho, co jsem film viděla. Neuškodilo by nějaké reprízování. (28.10.2008)