Čakaj, kým sa zotmie

Keď sa divák čo i len trochu viac zamyslí, zistí, že zápletka je vyskladaná zo skutočností, ktoré trochu ulietavajú od reality a dramatickosť stojí na obave o bezmocnú ženu. Filmu stačí len pár postáv, priestor jedného bytu a milá tvárička Audrey Hepburn. Po tomto filme si však myslím, že Audrey je herecky efektnejšia v kultových klasikách, viac jej sadnú postavičky uhrančivých žien. (20.02.2012)

Zcela zásadně mi zde neseděla jedna věc, která se nedá popsat bez spoileru. Takže SPOILER.... Hlavní hrdinka měla v jedné chvíli(nutno říct, že dostatečně dlouhou chvíli, v domě byla sama a o všech zlých úmyslech okolí již věděla) super příležitost zatelefonovat si policejní pomoc. Nejsem si vědom žádných aspektů, které by ji tuto možnost znemožnily. Každopádně si tuto pomoc nepřivolala a volný čas využila k likvidaci veškerého osvětlení. Abych řekl pravdu, tak kdyby jen trochu chtěla, tak by si stihla přivolat pomoc i snížit intenzitu osvětlení svého skromného bytečku na 0. KONEC SPOILERU. Do tohoto momentu(ten popisovaný ve spoileru) se mi film docela líbil. Jedná se o čistokrevné psychologické drama, u kterého jsem naprosto nečekal, že si vůbec moji pozornost dovede získat. Jakmile však začnete o samotném filmu hlouběji přemýšlet, tak zjistíte, že je scénář dírkovaný více než cedník. Některé díry jsou zanedbatelně malé, ale jiné jsou nepřehlédnutelné. Jsou filmy, kde se logické chyby dají přehlížet. U tohoto filmu to však nelze. Tento film by měl na logické propracovanosti stavět. Co si budem povídat. Bohužel na ní nestaví. Lepší 2*. (27.05.2012)

V hlavní roli dětská panenka aneb nádherný, napínavý a od začátku až do konce strhující thriller navíc podkreslen opravdu působivým a v tomto případě vhodně zvoleným hudebním doprovodem. Chudák Audrey je až neuvěřitelné co musela tato hvězda vydržet za psychickou zátěž v boji o přežití..Její slepota, k tomu sama opuštěná ve svém vlastní domě jen odkázaná na nějaké vlastní zbraně, ale s velkým plusem že to tady velice dobře zná narozdíl od psychopatického Alana Arkina (Roat), v černých lennonovských brýlých který ji zde pronásleduje. Určitě jako výborný nápad, by bylo sledovat tento mrazivý horor někdy v noci s hasnutými světly, ale předtím bych si raději zkontroloval řetěz na dveřích..! Film musel mít ve své době značně veliký divácký úspěch a navíc to byl také poslední veliký a zásadní film této významné herečky, která se pak na nějakou dobu předčasně vzdá své úspěšné a bohaté filmové kariéry.. Zasloužilá nominace na oskara je v tomto případě celkem zasloužilá už jen díky tomu jejímu nevinnému a navíc věčně mladému úsměvu. Opravdu se jedná o mrazivý a děsivý horor který po těch dlouhých letech neztratil téměř nic na své působnosti i když z části se nechává určitě inspirovat staršími Hitchcockovými filmy. Následovalo několik podobně laděných snímků viz. např. moderní "Někdo se dívá". Za 5*. (18.03.2007)

Celkově vzato dnes, po všech v mezidobí natočených komorních i jiných thrillerech, už Čekej Do Tmy nefunguje na "věci znalého" diváka tak jako tenkrát. Ve své době to ale musela být slušné tuhnutí krve způsobující záležitost. Na filmu je hodně znát jeho divadelní původ, ale i přes poněkud nereálnou zápletku (která, když už začne, je celkem bez problémů předvídatelná) mu nejde upřít jak obrazová, tak především herecká působivost s trvalou hodnotou. Hlavně Alan Arkin je tu bez legrace historicky hodnotným hajzlem bez špetky svědomí, a i když by to celé mohlo být o něco kratší, dá se říct, že to stojí za vidění jako pořád ještě hodně koukatelný kus dějin populárního filmu. Mám ale trochu problémy s tou téměř naivitou děje, takže dávám 70%. A ruku na srdce, leckterý současný efekty nabitý žánrový souputník Wait Until Dark si o tom může nechat zdát. (13.06.2013)

Dveře se rozlítli a do bytu vlítla malá Julie Herrod. A svým trapným pohledem, který naznačoval, že já tady velím a já dostanu Oscara, mi přivodila větší infarkt než pohled na děsuplné, no nevím jestli se to tak dá nazvat, vlasy Alana Arkina. Nechápu proč, mi podobné role dětiček už po několik let způsobují notnou averzi k nim. Možná, že když jsem byl malý, měl jsem podobný manýry, každopádně teď mě to přivádí do hrobu. Měla štěstí, holka jedna zatracená, že se po roztřískání věcí mé milované Audrey Hepburn zklidnila, jinak by ji čekal vejprask v podobě vypnutí filmu v půlce. Což by mě mrzelo, protože atmosféra byla momentálně víc než motorovkou rozřezávající a Hepburnová hrála jako by jí šlo o život. Obrovská přednost Čekej do tmy spočívá ve scénáři, který zkrývá dokonalé momenty překvapení a děsu. Nejedná se o trapnou ukázku stupidního "běhání s dýkou po place", ale o hloubavý příběh dívky, který neví o co jde (heh). A jsem rád, že jsem měl tu čest být s Audrey bok po boku (alespoň v duchu, samo sebou). Děkuji za těch pár minut strachu.... ( © Ace Ventura). (28.08.2008)