Vyhnaní z pekiel

Nuda až za hrob. Prvních patnáct sekund to vypadalo, že by to za něco mohlo stát, ale pak už jenom nuda až k zbláznění. Nízké napětí jenom šílená zvrhlá rodinka co se trapně snaží být hororově hodně cool. A Rob Zombie je vůl, že to takhle zprasil. No, není se co divit. Však on sám je taky dost mizerným metalistou, takže co taky jinýho čekat z jeho filmařský tvorby?! (03.10.2012)

Dosť hustá zmes krvi, násilia a sexu. Úloha šerifa, ktorý ide zabijákom po krku, sadla W.Forsythovi(kvalitný herec zväčša vedľajších úloch) ako už dávno nie. Naposledy bol výborný v gangsterke Čo robiľ v Denveri, keď človek nežije (distribútori je najvyšší čas to vydať). Atmosférou a brutalitou to pripomenie Masaker motorovou pílou alebo Hory majú oči, takže nič pre slabšie povahy. Výborná cena od Vapetu, ale DVD okrem traileru neobsahuje žiadne bonusy. Zaradenie do žánru horor je aj nie je ok. Žiadne "ľakačky" sa nekonajú, len je to krvavé a brutálne.80%. (09.02.2009)

Tak ako sa aj tesár utne, tak aj Rob Zombie raz nakrútil dobrý film. Devil's Rejects zaujme najmä svojou surovou atmosférou horúcich sedemdesiatych rokov dokreslenou autentickým soundtrackom a nádhernou zrnitou analógovou kamerou. Príbeh o unikajúcich maniakoch je akoby dôstojným pokračovaním Texaského masakru (jeho voľným remakom bol Dom tisícky mŕtvol), ktorého sa žiaľ kultový hixploitation nikdy nedočkal. Od dokonalosti to má síce ďaleko (na môj vkus Zombie príliš sympatizuje s ústrednými psychopatmi a na záver si zaslúžili väčšiu pomstu), ale ide dozaista o najlepší kúsok krátkej neo-exploitation vlny zo začiatku milénia, ktorá je už chvalabohu za nami. (09.10.2020)

Upřímně mě překvapuje, s jakým umem a vyzrálostí natočil a napsal Zombie svůj teprve druhý film. 1, První dokonalost tkví v příběhu. Ten má ne jeden, ale rovnou čtyři konce (jeden hned na začátku), a rozhodně netrpí schématičností nebo linearitou. A ještě v rámci vyprávění stihne Zombie vyjebat s filmovými kritiky, viz postava Marty Walkera. 2, Zombiemu funguje taktéž filmový jazyk, ve filmu v podstatě koncentruje všechny styly, které se od konce 19. století objevily – tj. montáž (chlap se de vychcat – střih – záběr na nalévání kávy), stop-záběry jak z Truffauta, steadicamy, stíračky a plátkování obrazu, Kenworthyho šnorchl (osvobozující objektiv od kamery), hlediskové pohledy z Hory mají oči apod. 3, Postavy nikdy nedělají to, co po nich divák vyžaduje. Buďto ucuknou, přestože by mohly terorizovat, nebo naopak nechávají prostupovat do příběhu svojí vlastní psychologii, přivlastňují si okolí a chovají se nepředvídaně. ____ Tohle všechno pramení z osoby Zombieho, který nezůstává na režisérské sesli, ale jeho vklad vychází i ze scénáře a z toho, že je trochu vyšinutý, ctí kult Mansona atp. Zombie je zkrátka člověk živočišný, multiumělec (podobně jako spisovatel, malíř, režisér a scénárista Clive Barker), v němž se konvenční filmařina střetává s osobností svérázného hard-coráře a s vizáží a myšlením Alana Moorea. (26.08.2008)

"Tarantinovsko-Rodriguezovská" forma a zajímavé převrácení rolí v žánrovém schématu: skupinka tří "sympatických" masových vrahů, vyjadřujících vzájemnou rodinnou pospolitost ve formě posedlosti, uctívání satanismu a krajní averzí ke svému okolí, je tyranizována maniakálním a brutálním šerifem. Manipulace s divákovými "sympatiemi" je ještě umocněna sérií retrospektivních fotografií, vyzařujících radost a štěstí rodinného soužití, promítaných na konci filmu a romanticky-hrdinnou scénou hodnou nejryzejších charakterů. (10.04.2009)