Poslední dny Sophie Schollové
Sophie Scholl - Die letzten Tage
Sophie Scholl: The Final Days
Réžia:
Marc RothemundScenár:
Fred BreinersdorferKamera:
Martin LangerHrajú:
Julia Jentsch, Alexander Held, Fabian Hinrichs, Johanna Gastdorf, André Hennicke, Florian Stetter, Maximilian Brückner, Johannes Suhm, Lilli Jung (viac)Obsahy(2)
Pôsobivá dráma z obdobia nacizmu rozpráva tragický príbeh mladej ženy, ktorá mala odvahu postaviť sa proti nemilosrdnému režimu. Záznam posledných šiestich dní zo života Sophie Schollovej, popravenej nacistami za odbojovú činnosť. Súrodenci Sophie a Hans Schollovci boli členmi protinacistickej skupiny Biela ruža. Biela ruža združovala odporcov režimu z radov univerzitných študentov. Títo mladí ľudia sa neuspokojili s pasívnou akceptáciou osudu, ktorý Nemecku pripravil Hitler, a snažili sa drobnými sabotážami a distribúciou ilegálnych letákov prispieť aspoň malou čiastkou k pádu Tretej ríše. 18. februára 1943 boli Sophie a Hans prichytení s letákmi na svojej univerzite a okamžite zatknutí. Počas nasledujúcich šiestich dní ich príslušníci gestapa vypočúvali. Zraniteľné a naivné mladé dievča sa počas výsluchu mení na odhodlanú ženu, ktorá so svojimi protivníkmi zvádza tvrdý psychologický boj. Inteligentná Sophie klame tak presvedčivo, že gestapo takmer presvedčí. V poslednej chvíli však prichádza nespochybniteľný dôkaz jej viny. V snahe zachrániť brata a ostatných členov Bielej ruže Sophie odmietne gestapu poskytnúť informácie o skupine a radšej volí vlastnú smrť. Pôsobivý portrét odvážnej mladej ženy vychádza zo skutočných udalostí, ktoré sa odohrali v Mníchove v čase obliehania Stalingradu. Film a hlavná predstaviteľka Julia Jentsch získali množstvo ocenení, napríklad Cenu ekumenickej poroty, Strieborného medveďa za réžiu a hlavnú ženskú predstaviteľku na MFF Berlinale, Európsku filmovú cenu pre najlepšiu herečku, či Európsku cenu divákov za najlepšiu réžiu a herečku. (STV)
(viac)Zaujímavosti (15)
- Soudce, který odsoudil členy skupiny Bílá růže k trestu smrti se, jmenoval Roland Freisler. Roland Freisler padl během 1. světové války do ruského zajetí. Po propuštění ze zajetí se vrátil do Německa jako přesvědčený komunista a vystudoval v Německu práva. Členem NSDAP se stal roku 1925 a hájil členy NSDAP, kteří měli problémy se zákonem.V roce 1942 se stal prezidentem Národního tribunálu a v této funkci se stal nechvalně proslulým soudcem. Cca 90 % z jeho 2600 rozsudků skončilo trestem smrti nebo doživotím. Trest smrti dostali mimo jiné členové skupiny Bílá růže a účastníci atentátu na Adolfa Hitlera z roku 1944. Na obžalované Freisler často křičel urážky a ponižoval je, mnoho svých procesů dokonce nechával filmovat. Freisler byl fanatický nacista, protože chtěl nacistům dokázat, že jeho komunistická minulost byl omyl. Roland Freisler nebyl nikdy potrestán, protože zemřel 3. února 1945 během spojeneckého náletu na Berlín v budově soudu zasažené výbuchem pumy. (Rollo_Tomasi)
- Německý herec Jörg Hube hrál ve filmu Roberta Scholla, otce sourozenců Schollových. Ve filmu s názvem Bílá růže (1982), která se zabývala stejnou tématikou, hrál Jörg Hube vládního úředníka. (Rollo_Tomasi)
- Gilotina, kterou byli popraveni sourozenci Schollovi (Julia Jentsch, Fabian Hinrichs) a Christoph Probst (Florian Stetter), byla objevena v lednu roku 2014 ve sklepě Bavorského národního muzea v Mnichově. Dlouho byla gilotina považována za ztracenou. Poslední žijící člen skupiny Bílá růže Franz Josef Müller, kterému bylo v době objevu gilotiny 89 let, byl proti vystavení gilotiny na veřejnosti. (Rollo_Tomasi)
- Některé scény byly natočeny v Praze na Právnické fakultě. (teleci_maso)
- O osudu Sophii Scholl pojednává také snímek Die Weiße Rose (1982). (Kmotr76)
- Film byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, získal European Film Awards 2005 za nejlepší herečku a dva stříbrné medvěd za nejlepší herečku a režii na Berlinale 2005. (Kmotr76)
- Film primárně vychází z dobových svědectví, soudních dokumentů a odtajněných originálních protokolů po roce 1989 o výsleších Schollové na Gestapu, nalezených v archivech Stasi. (Kmotr76)
- Nahrávky, které hrají v soudní síni, byly objeveny v Bavaria Film Studios. (Kmotr76)
- Některé scény byly natočeny na Univerzitě v Mnichově, tedy na skutečném místě, kde byli Sophie a Hans Schollovi zatčeni. Náměstí před Univerzitou se jmenuje "Náměstí sourozenců Schollových". (pUnck)
- Při závěrečných titulcích je možno vidět fotografie skutečných sourozenců Schollových a Christopha Probsta. (pUnck)
- Film byl celý natočen chronologicky. (pUnck)
- Vo filme je spomenuté, že Sophie (Julia Jentsch) mala snúbenca menom Fritz Hartnagel, ktorý je na východnom fronte. Je to naozaj pravda. Keď sa Hitler prvýkrát dostal k moci, Hartnagel bol očarený ním a jeho víziou pre Nemecko. Dobrovoľne sa prihlásil do vojska a budoval si kariéru dôstojníka vo Wehrmachte. Po skúsenostiach z frontu sa Hartnagel zmenil z nadšeného vojaka na odporcu vojny a nacistickej diktatúry. Hoci sa nikdy oficiálne k žiadnemu odbojovému hnutiu nepridal, podporoval ho svojimi internými správami z vojska a finančnými čiastkami. Po poprave Sophie pomáhal jej rodine a postavil sa za ňu, keď hrozilo, že nacisti siahnu aj na nich. Iróniou osudu sa v októbri 1945 nakoniec oženil so Sophiinou sestrou Elisabeth Scholl, s ktorou sa zblížil po Sophiinej poprave. Spolu mali štyroch chlapcov a kým Fritz zomrel vo veku 84 rokov v roku 2001, samotná Elisabeth zomrela v roku 2020 vo veku 100 rokov a 1 deň. (Arsenal83)
- Väznica Stadelheim v mníchovskej štvrti Giesing, kde sa počas Tretej ríše konala poprava Sophie Scholl a mnohých ďalších (najmenej 1 035), sa od roku 2014 stále používa ako väznica. Mesiac tu bol väznený aj Adolf Hitler v roku 1922. (Arsenal83)
- Scéna popravy bola, ironicky, natočená v márnici. Julia Jentsch spomínala: „Bol to šok, najmä ten zápach. Nikdy predtým som niečo také necítila. Bolo mi to veľmi nepríjemné. Ale je tam tím a niekto si dá aj sendvič... Je to groteskné." (Arsenal83)
- Film sa odohráva od 17. februára do 22. februára 1943. (Arsenal83)