X-Men: Posledný vzdor

Na začátek bych měl předeslat, že tento komentář se mi píše bez vyzrazování důležitých dějových zvratů velmi těžko, ale snad to nějak půjde...Kdekdo to čekal, přesto jsem s nadějí věřil, že z "X-Men 3" v rukách Bretta Ratnera nevznikne špatný film. On vlastně vyloženě špatný není, bohužel z něj čiší průměrnost na všechny strany, což je po prvních dílech Bryana Singera smutné zjištění. Tomuto srovnání se prostě nejde vyhnout...Ale vpřed k filmu samotnému. Scénář není zlý, obsahuje stabilní kostru, která se měla obalit výraznou filmovou svalovinou a mohl tak vzniknout nejlepší díl série. Ten potenciál tu je - bohužel ho nový režisér využil sotva z poloviny. Nechám stranou úvahy o tom, jak moc se posunula charakteristika jednotlivých mutantů, přejdu rovnou k tomu, v čem měl být "X-Men: The Last Stand" podle slov samotného Ratnera nejsilnější - v emocích a akci. I tady se, přes bombastičnost některých scén, nezbavíte dojmu, že tohle jste už někde viděli. Ratner skutečně opisuje, originalita mu není blízká - vzpomenete si na "Pána prstenů" (Phoenix během svého běsnění silně připomíná Galadriel odolávající pokušení) a samotný "velkolepý" závěr působí jako mladší bratranec finále "Matrix Revolutions"...Naštěstí i tady pořád platí, že série X-Men se vždy mohla opřít o výborné herce (především mužské osazenstvo). Právě oni táhnou film v jeho nejslabších chvilkách a i ta nejbanálnější klišé vyznívají z jejich úst jakžtakž přijatelně. Tím se oklikou dostávám k druhé veličině, která měla "Poslední vzdor" zdobit, totiž k emocím. Nejde vyloženě generalizovat, dvě tři scény mi dokonce vehnaly slzy do očí - na druhou stranu ovšem milionkrát omleté alergizující věty nejde přeslechnout. Podle mého si Brett Ratner pod sebou podřízl větev ještě jednou výraznou chybou - když natočíte film, jehož suverénně nejsilnější a emocionálně nejpůsobivější scénu nabídnete divákovi už v polovině filmu, máte problém. Je pak nesmírně těžké alespoň udržet úroveň až do konce, což se Ratnerovi bohužel nepodařilo. Tento vrchol filmu tak přichází příliš brzy a vše po něm působí trochu mdle. Jedná se totiž o scénu, v níž zemře jedna z důležitých postav - což byl další z taháků "Posledního vzdoru". Nutno uznat, že likvidace několika hrdinů je jedním z velkých pozitiv třetího dílu...Konečně posledním esem v rukávu se ukázala být Famke Janssen, na kterou jen tak nezapomenete... Co říct závěrem? "X-Men: Poslední vzdor" jsou oproti prvním dvěma dílům jasným zklamáním. Teď, necelý den po zhlédnutí, je to zklamání čím dál větší. Neodpustím Bryanu Singerovi, že své dílo nechal napospas průměrnému řemeslníkovi, kterému se mutantí ságu málem podařilo pohřbít. A já jsem tak doufal...P.S.: Tentokrát vřele nedoporučuji setrvat v sále/ u obrazovky až do konce závěrečných titulků, ušetříte si tím znechucené odplivnutí a pár sprostých slov. (03.07.2006)

Za poslední záběr jednu přidám. Jinak mi to bohužel přijde jako veskrze průměrný a zbytečný film, který se převážně veze na úspěchu svých předchůdců. Scénář je úplně pitomý, ale efektní pičičančičky to aspoň částečně zakrývají. Co filmu chybí nejvíce je nějaký konec, protože jestli tohle má být úplný závěr série, to, k čemu předtím všechno spělo, tak je to trestuhodná slabota. (17.08.2008)

Bryane Singere, nikdy ti neodpustím, že ses na "svoje" X-Meny takhle vyfláknul kvůli tomu teplouškovi v červených kozačkách. Brette Ratnere, nikdy ti neodpustím, jak jsi tuhle šanci provařil. Šmarijápano, a to to vypadalo tak nadějně...no, zas abych jen nekřivdil, v globálu je Last Stand slušný film a těží z potenciálu rozličných mutací taktéž hodně slušně. Jenže jako chystaný závěr legendární trilogie je to prostě provar! Ano, pár silných scén tu je, ale ŠLO TO SAKRA UDĚLAT LÍP, a ta, jež měla být tou nejsilnější, se mě opravdu příliš nedotkla. S Juggernautem je legrace, s Mystique moc ne, ale zato její postava prodělala slušný vývoj, Famke je naprosto zdrcující, ale...proč sakra vypadá jako Galadriel "passing the test"?? A proč největší bitevní scéna připomíná Matrix Revolutions? Osud matrixové trilogie sdílejí i X-Meni - třetí díl na úkor megalomanské řežby pohřbívá silné stránky svých dvou předchůdců, konec druhého dílu X-Menů byl pro mě naprosto zdrcující...tady je poslední scéna jako vystřižená z nějakého nedělně odpoledního selankového béčka, a může si Wolverine mít pejzy jak chce dlouhé. Tyler napsal svůj komentář den po tom, co jsme navštívili kino....u mě je to od zhlédnutí podstatně delší doba, ale dojmy přetrvaly, a nesdílíme jich ohledně X-Menů málo. Je to tak jak říká...průměrný řemeslník dostal do ruky skvělý materiál, takže dokázal vykřesat nadprůměrné dílo. I ten John Powell, schopný geniálních záležitostí jako Bourne Identity, tady komponuje jako by byl duchem nepřítomen. A co se ÚPLNÉHO konce týká...nevěřícný výraz přecházející do hodně negativních emocí. Konec, nazdar, 60%. (19.09.2006)

Přemutantováno, až z toho má Halle Berry vlasy jak Fabrizio Ravanelli.. I když pominu-li tu poslední půlhodinu od doby, kdy lenoch Magneto odmítl jet na Alcatraz jako normální turista lodí, přiblížili se X-Men: Poslední vzdor svou schopností bavit až nebezpečně blízko k předchozím dvěma dílům. Otázkou zůstává, jestli je to ostuda Singera nebo úspěch Ratnera.. Ten očividně dokáže pomocí telekineze vštípit do lidského mozku představu, že je dobrý režisér, ovšem jakožto mutant I. kategorie to zatím dokáže praktikovat pouze sám na sobě.. (05.10.2009)

"Podívej, Brette, do X-menů máme potenciál tak na další 3 pokračování. Jenže tohle není Harry Potter a oni nám v tom na plný úvazek všichni prostě už dál hrát nebudou. A bez nich na tom nevyděláme ani zlámanou grešli. Tak potřebujem, abys co nejvíc těch nápadů nacpal do toho jednoho filmu, lidem z toho půjde hlava kolem a zapomenou určitě na všechno ostatní. Hodil by se taky nějakej deus ex machina nejlépe postava, kterou by čekal málokdo, ať to má grády a vypadá na osudové vyvrcholení. Nějakou psychologií se nezdržuj, ať to frčí, jo a ten konec udělej samozřejmě bombastickej! A zbav se klidně koho chceš, už je více-méně nebudeme potřebovat." (24.10.2006)