Réžia:
František FilipScenár:
Otto ZelenkaKamera:
Andrej BarlaHudba:
Karel SkleničkaHrajú:
Jiří Vala, Daniela Kolářová, Vladimír Ráž, Jiřina Jirásková, Václav Postránecký, Dagmar Havlová, Taťjana Medvecká, Bronislav Poloczek, Karel Augusta (viac)Epizódy(7)
Obsahy(1)
Závěrečný, pátý díl seriálu Sňatky z rozumu vyvrcholil událostmi kolem slavnostního otevření Národního divadla v roce 1881. Seriál byl natočen v roce 1968 podle prvních dvou dílů románové pentalogie Vladimíra Neffa - Sňatky z rozumu a Císařské fialky. Protože vzbudil velký divácký ohlas, o sedmnáct let později vzniklo na základě dalších románů (Zlá krev a Veselá vdova) jeho pokračování. Tím je sedmidílný seriál Zlá krev, který dějově bezprostředně navazuje rokem 1881 a dále rozvíjí dramatické osudy několika pražských rodin v osmdesátých a devadesátých letech předminulého století. Pod vedením režiséra Františka Filipa uvidíme, jako v předchozím seriálu, Jiřího Valu v postavě stavebního podnikatele Martina Nedobyla, Vladimíra Ráže ztvárňujícího postavu Jana Borna, jeho ženu Hanu v hereckém podání Jiřiny Jiráskové a další známé postavy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (77)
Docela slušné ale příliš komunistické pokračování legendárních Sňatků. Rád jsem to viděl asi po páté ale zatímco nový muž na scéně L.Munzar odvádí perfektní práci, už horší je to s rolí Míši, působí ještě nevěrohodněji, než ve Sňatcích a příšerně hraje Marek Brodský, který vedle Libuše Šafránkové vypadá jak spící dement. Nicméně předloha musela být nesmírně skvělá a ač jsem ji nečetl, dovedu si tipnout, že méně stranická. Výborné na obou těchto seriálech je, že současný komunista si na nich smlsne a vybere si svého kladného hrdinu a současný demokrat si na nich taky smlsne a taky pochopí hlavní hrdiny z podnikatelského prostředí, tedy Borna a Nedobyla. Na závěr bych dodal: Prdel, kterou si dělá z vlastenčení Svěrák se Smoljakem v DJC je nesmírně krásná a mám od nich vše, realita však musela být poněkud děsivá a je dobře, že nám filmaři poskytli možnost se do ní podívat. ()
Nedobyl ustavičně tuší nějakou zradu, je chorobně podezíravý. Nenávist vůči němu mezi dělníky a podvod od konkurence proto vidí tak jasně, že velmi dobře rozumí jejich důvodům. Na podvodníky má vyvinutý instinkt podvodníka a odpovědím svých dělníků proto nevěří, že si moc dobře uvědomuje, jak je v jej zvýhodňujícím systému zneužívá. Denně prokouří víc na doutnících, než nejlepšímu z nich vyplatí za týden, hází po lidech drobnými a zcela ztracen mimo normální dimenze ekonomického sebevnímání se dovolává jejich loajality. V pózách kázně a vznešenosti si libující Born je posedlý kontrolou, ale zmámen fantasiemi šosáckého patriotismu nedohlédne ani, s kým si sedá ke stolu. / Nepřekroucená citace Nietzscheova Zarathustry by v souladu s originálem „Ihr sollt den Frieden lieben als Mittel zu neuen Kriegen. Und den kurzen Frieden mehr, als den langen.“ a v překladu Otokar Fischerově zněla: „Mír máte milovati jakožto prostředek nových válek. A krátký mír více než dlouhý.“ ()
Vzácný příklad, jak se dá důstojně navázat. Na Sňatky z rozumu to určitě nemá, ale kvalitativně to ve srovnání s nimi určitě není průser. Fakt je, že srovnání boje o českou svébytnost ve Sňatcích a proletářský boj v Krvi dokládá posun v dramaturgii Československé televize, přesto nelze popřít výborné herecké výkony. Nevím proč, ale většinu mých sympatií posbíral Jiří Vala jako tvrdý a nekompromisní podnikatel, v jehož sousedství se další pokusy ve velkých rolích jeví jako ochotničina (Václav Postránecký). Pózu utrápených matek po Světle Svozilové zdařile převzaly Dagmar Veškrnová a Taťána Medvecká. Ovšem jestliže byl Marek Brodský roztomilý tydýt v Rozpuštěném a vypuštěném, kdekoliv jinde opakování této pózy působí směšně. Stejně tak i třicátnice Libuše Šafránková jako –náctiletá Ema Destinnová (což ovšem nepopírá, že na svůj věk vypadala výborně). Jako celek s možností debaty. ()
O něco slabší než sňatky z rozumu avšak ani někteří noví herci nehráli vůbec špatně. Často je zmiňováno, že seriál byl přece jen trochu více poplatný době než bylo třeba - zde myslím ten ústřední problém dělnického hnutí. Je však třeba si uvědomit, že v čase, ve kterém se seriál odehrává, již vrcholí české národní hnutí (založení nár. divadla - konstituování občanské společnosti a právního řádu počítající alespoň s určitou formální rovnoprávností českého národa, v té době byla již také Praha zcela české město s převahou Čechů také na radnici). V serálu je tak prvek vlastenectví a národních snah alespoň obsažen v problému rostoucího velkoněmeckého nacionalismu (viz. Munzar a buršáci apod.). ....a zde se po roce 1870 setkáváme se sílícím dělnickým hnutím reagujícím na zásadní sociální problémy své doby - význam těchto momentů byl nezanedbatelný a proto i v seriálu tvoří často osu vyprávění (....samozřejmě že se jim to hodilo do krámu...co naplat taková byla doba). A mimochodem - skvělý L. Munzar !!!!! ()
Pravda, o trochu slabší než vynikající "Sňatky z rozumu", ale pořád je to velmi dobrý seriál. Může se pochlubit skvělými herci a výborným scénářem. Souhlasím s tím, že poslední dva díly mohou působit jako odtržené od všech předešlých, ale zase se díky nim dozvíte o procesu s Omladinou. Pokud jste ze školy už dlouho, asi si toho mnoho nepamatujete. Tvůrci se v mnohém drží historických detailů - Rudolf Mrva byl skutečně hlavním svědkem a byl zavražděn těsně před Vánoci 1893, ale bylo mu jen dvacet let. Takže pan Císler sice svoji roli zvládl výborně, ale historicky jeho věk vůbec neodpovídá skutečnosti. Mezi odsouzenými byl třeba Alois Rašín či Stanislav Kostka Neumann. Nezbývá než litovat, že poslední díl Neffovy pentalogie zůstal nezfilmován... ()
Galéria (7)
Fotka © Česká televize
Reklama