Psia duša

Setsakra naivní námět, přetavený do neurážejícího rodinného nadprůměru, který místy dokáže vyvolat nějaké emoce, ale občas i bohužel tápe na místě v jedné z těch několika příběhových linek. Jako pejskař si žádnou takovouhle příležitost ujít nenechám, jelikož těch psích filmů tolik zase není, ovšem na druhou stranu už jsem viděl i zajímavější kousky. A to se Dennis Quaid vážně snažil a PRko mě taky neodradilo...8/10 (23.04.2017)

„Pripravený!“ Ak je Hačikó váš milovaný film a vyhľadávate snímky o psoch, nemali by ste si túto pozrieť, pretože hlavný psí hrdina v nej zomrie niekoľkokrát, čo je pre fanúšikov psích filmov skutočne príšerná trauma, pretože obvykle sa dva týždne spamätávajú z filmu, v ktorom pes zomrie „len“ raz. Psia duša je pre fanúšikov psích filmov povinná záležitosť. V strede pôsobí skratkovito, uponáhľane, WTF (sorry, ale vážne si nemyslím, že ak polícia hľadá unesené dievča, dá psovi privoňať k jej oblečeniu a potom ho VOZÍ V AUTE po celom meste, pes má hlavu vystrčenú z okna a ŇUCHÁ!!!) a zrejme sa dosť strihalo (niečo mi hovorí, že von išiel minimálne ešte jeden pes, ale môžem sa mýliť). No silný úvod a akceptovateľný stred vytvoria sľubnú pôdu pre dojemný koniec. Mozaikový scenár umožňuje tvorcom v jednom filme divákovi ponúknuť nielen smútok a plač, ale i radosť, hravosť, vtip, šarm a zábavu. Len mi nie je jasné, prečo starý Ethan skúsil na túlavého psa práve ten fígeľ so skokom po chrbte. Ale OK, nechám to tak. Knižka má tiež svoje chyby, ale ako film, i ona je ako celok pôvabná a pre psíčkarov povinná jazda. Sú v nej veci, ktoré by ste vo filme hľadali zbytočne a naopak, vo filme sú veci, ktoré by ste zbytočne hľadali v knihe. V knihe je napr. drastický koniec, ktorý sa vo filme vôbec nevyskytuje. (21.06.2017)

Trochu mi vadí ta hlavní zidealizovaná myšlenka filmu, kde jsou psi něčím, čím doopravdy nejsou, ale pokud to budeme brát jako fantasy, tak je to asi v pořádku. Film jako takový je ale děsná vyděračka na city, zvláště jeho druhá polovina, kterou musí pejskař nebo aspoň citlivější divák zákonitě ořvat. A pro ostatní to bude asi jenom celkem standardní rodinný film. (27.04.2017)

Haf vrrr haf. Náš hafíček nám zvládne číst myšlenky, jen moc nedokáže pochopit, že se dva milenci při líbání zrovna nepřetahují o žrádlo. Začalo to Baileym, kterému je věnovaný největší prostor. Od štěněte, přes okamžité sblížení s malým chlapcem, až po ztrátu rodinné idyly a úraz, který zhatí mladíkovu fotbalovou kariéru, stipendium na univerzitě i vztah (docela nefunkční část snímku, včetně naroubovaného požáru). Němý přítel zatím stárne a chybí mu radost z pohybu, přesto ho čekají další minidobrodružství v tělech jiných plemen. Někdy je to fajn, jindy vůbec ne, každopádně právě špatné časy ho přivedou zpět tam, kde to před lety začalo. Švédská žánrová legenda Lasse Hallström má s podobnými rodinnými látkami zatraceně hodně zkušeností, ví dobře, co chce točit, jak dávkovat všudypřítomný optimismus, kýč a emoce. Nebudu rýpat, proč nemluví i ostatní zvířata (nebo aspoň jiní psi), ani do scénáristických berliček či do nejasností převtělování, dotáhnu to slovy, že půvabná Britt Robertson znovu nezklamala a že já raději zvířata ve filmu ideálně ta lidi pojídající. (01.03.2018)

Nejsem žádný pejskař a kdyby mi někdo řekl, že uvidím nejdojemnější film za posledních x let, při kterém budu mít asi desetkrát na krajíčku, tak si budu ťukat na čelo. Film se nese ve stylu Kdopak to mluví v podání psích mazlíčků. Zápletka je především o psím hrdinovi a Ethanovi, kdy vzniká krásné pouto mezi člověkem a zvířetem, které zachycuje osudy lidí zvířecím pohledem. Moc příjemně se koukalo na to, jak psí hrdina přirozeně sedí do každé scény a především, jak zábavně a vtipně je odvyprávěn. Byl jsem až v šoku, když v půlce pes umírá, dojde k reinkarnaci a začíná nový příběh, WTF !!!! Vlčák s policistou, malý ratlík, prožívajíc nový osud, až nakonec odloučený hafan, který se shledá s dávným přítelem....Každý z příběhů zapůsobí jinak, některý méně, některý více, ale vždy odlišným způsobem a to i náhledem jako na člověka takového. Psí hrdinové bez digitálních efektu byli neskuteční, doprovázení výbornými hláškami z psího pohledu. Tvůrci si naprosto pohrávají s divákem a těch situacích, kde ždímají emoce je nespočet. Mohl bych namítnout, že je to cílené právě na emoce, ale samotné příběhy jsou jako vystřižené ze života a tímto nápadem naprosto geniálně spojeny. Jako rodinný film o přátelství s roztomilými hrdiny naprostý strop.......9/10 (04.02.2017)