Cesta na Mars

Povinná jazda pre fanúšikov sci-fi žánru, ktorí si chcú doplniť vzdelanie. Na sklonku, ale aj v polovici minulého storočia sme verili, že na planéte Mars by mohol existovať inteligentný život. Takže naivita ako protiargument voči Nebeskej lodi neobstojí. Ona by sa predsa mohla odohrávať kdekoľvek. Dôležité je, že je stále aj po takmer sto rokoch veľkou zábavou, ktorá svižne uteká vpred ako kozmická loď. Veľkou devízou filmu je to, že pôsobí dospelejšie a vizuálne oveľa menej "smiešne" ako mnoho marťanských amerických scifíčok z 50tych rokov. (05.06.2012)

Malokedy narazin na nemy sci-fi film o dobyvani vesmiru. Natocil to tuna hodne neznamy dansky reziser Holger Madsen, a natocil to tak, ze vyborne. Pozemstania su barbari, Martania zas vegetariani - proste vyborne, vrele odporucam, starinky maju stale to svoje v sebe - a hlavne su bez zeleneho platna a CGI bordelu, ze jo . 84 % (08.09.2019)

Dánské průkopnické sci-fi NEBESKÁ LOĎ dle fascinujícího románu Sophuse Michaelise zapůsobí obrazovou složkou a myšlenkou Marsu, která vyzní skoro metaforicky, jako součást meditativního zamyšlení na téma ideální lidská společnost. Dnes již zapomenutý snímek měl na svou dobu velkou a nákladnou produkci, může se chlubit úchvatnými obřími scénami a marsovskými exteriéry, které se točili v kamenolomu poblíž Kodaně. Diváky překvapí, že obyvatelé marsu jsou vegetariáni a pacifisté. Jejich společnost řídí mudrci a filozofové v tógách pohybujíc se na vyšší morální úrovni. (08.03.2014)

Filmoví tvůrci jsou v tom vlastně zcela nevinně, ale celovečerní sci-fi o vzletě do vesmíru a průzkumu jiné planety, realizované víc než 40 let před uskutečněním evolučního kroku v podání J. Gagarina a Vostoku 1, musí už ze své podstaty působit na současného diváka spíše úsměvně (maximálně zajímavě), než seriózně. Nejsem astronom ani nadšenec v této oblasti, přesto mojí fascinaci nad technicky téměř dokonalým snímkem začal průběžně doplňovat osobní problém být plně pohlcen příběhem, jak Dánové v roce 1918 vzlétají před nadšeným davem do vesmíru, aby prozkoumali Mars a navázali kontakt s tamnějšími bytostmi, kterým se narozdíl od pozemšťanů podařilo vytvořit dokonalý jazyk. Když jsem si pak pustil Mélièsovu Cestu na Měsíc (1902 !), dokázal jsem si jí kupodivu užít bez podobných výhrad. Nejspíš to bude tím, že Méliès dokázal těch 13ti minut vyplnit nesmírnou dávkou fascinující invence natolik, že nebyl čas ani možnost pozastavovat se nad případnou naivitou obsahu. Holger-Madsenova Cesta na Mars měla 80 minut a základní struktura příběhu od návrhu akce, přes vzlétnutí, kontakt s cizími bytostmi až po návrat a uvítání nadšením davem je Mélièsovu filmu až nápadně podobná. Jasně, byla taky rozvita o několik dalších motivů + utopickou myšlenku, nemuselo jít o inspiraci či "vykrádání", s tím, že podobnou zaužívanou strukturu sci-fi třeba tenkrát mívaly běžně. Přesto dávám za sebe jen 3 hvězdičky jako filmu, který mi i přes jisté zalíbení zůstal příliš vzdálený. Nicméně ty 3* pozitivně podtrhují vynikající aranže scén i promyšlená kamera, což jsou v němé filmové tvorbě severských krajin vždycky aspekty hodné obdivu... 55% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (10.03.2020)

Květinové děti z nějaké starověké civilizace osídlily Mars a nabulíkovaly skupince astronautů, že jsou vyspělá civilizace. Cesta na Měsíc je mnohem sofistikovanější, i když je o několik let starší. Cesta na Mars se dopouští mnoha logických lapsů, kulisy jsou mnohdy spíše k smíchu, herecké výkony přepjaté, ale jedno jí rozhodně nelze upřít. Vlastně dvojí. Příběh sám je poměrně kompaktním celkem, pomineme-li jeho naivitu, je i celkem zdařilý. Za velmi zajímavé lze také považovat dozvuky války, neboť film začíná přípitkem na mír a vyspělost Marťanů je dána právě neochotou zabíjet. (12.06.2021)