Červený barón

Ďakujem tvorcom za ozrejmenie niektorých mojich medzier z histórie 1.sv. vojny, čo im ale nemienim odpustiť sú absolútne nelogické strihy vždy, keď sa udialo niečo podstatné v Manfredovom živote. Vyslovene ma to vytáčalo, podobne ako príbeh orientovaný na citové dojenie nežnejšej časti populácie príbehom lásky s belgickou sestričkou. Čo už, keď chceme, aby niekto prišiel do kina, tak musí byť aj romantika. Tiež ma napríklad zaujalo "bojové" pomaľovanie lietajúceho cirkusu, kde sa na dvojplošníkoch dala nájsť vedľa seba Dávidova hviezda spolu so Železným krížom a barónov stroj v duchu hesla "Nechcem byť nenápadný, chcem aby sa ma báli" :) Celkovo ale dobré. (08.04.2009)

nenadchne,neurazí...na můj vkus tam byly některé momenty zdlouhavé a jaksi navíc a na druhou stranu tam některé zásadní momenty nebyly vůbec...viz např.Richthofenův souboj s Hawkerem-Krajčem...pro českého diváká může být Baron zajímavý i díky Hindenburgovi-Vinklářovi a Ladislavu Frejovi v roli císaře Viléma... (03.04.2009)

Posbírejte všechna klišé z válečných opusů a naházejte je na hromadu. Přiběhne neinvenční režisér a do hromady se zavrtá a vytáhne vše, co by měl jeho filmový potomek mít. Někteří herci se tváří jak vyoraní krtci, kteří před kamerou pronáší docela pitomá souvětí. Hlavní blonďatý hrdina s dětskou tvářičkou nijak nezaujme, ostatně ani zbytek ansámblu zvlášť nestrhne, tvůrci alespoň při vznesení digitálních letadel vzhůru lehce dokáží zaujmout. Jenže chybí to „pravé“ válečné peklo, špína, zoufalství, opravdovost, strach, krutá tvář války. Tohle skoro televizní zachycení slavné kapitoly leteckých bitev obecně nemá šanci v zaoceánské konkurenci obstát. Selhává takřka v každé rovině (historické, válečné, psychologické i romantické), přitom dělá docela velká ramena. (05.03.2016)

Neskutočne nudný film, ktorého najväčší problém nespočíva v tom, že nevznikol pod záštitou zábavnej americkej produkcie, ale v tom, že jedna dejová linka zameraná na technické spôsobilosti hlavnej postavy, nedokáže uspokojiť diváka milujúceho plnohodnotný filmový zážitok. Dodať filmu hlbší myšlienkový rozmer, emocionalitu či viac dejových prvkov, mohol Červený barón dopadnúť úplne inak. 2* za vizuálnu stránku. (20.07.2010)

Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. (26.09.2022)