Harry Potter a Fénixov rád

Pokud u předchozích dvou dílů platilo, že by si zasloužily dva filmy, tak Fénixův řád by potřeboval hned tři. Předloha mající skoro 800 stran tentokrát nestojí ani tak na prezentaci další kupy nápadů Rowlingové, ale především na rozmáchlé mytologické lince a vztahových peripetiích už tak velkého množství postav, ke kterým tady navíc přibudou další. Většina z nich logicky nedostane tolik prostoru, kolik by si zasloužily. Jedinou výjimkou je dokonale slizká Umbridgeová. Yatesovi se alespoň podařilo obsadit další tři důležité ženské postavy. Ujetá Nymphadora, ďábelská Bellatrix a hlavně naprosto božská Lenka jsou však pro příběh důležitější rozhodně víc, než jak to naznačuje film. Konečně je zde vidět herecký vzestup ústředního tria. Už nejsou jen dětská prkna, ale teenageři se slušným potenciálem. Film jako samostatný celek funguje a do této chvíle ho překonal pouze Vězeň z Azkabanu. Čtenáři ale ví, jak moc to muselo být oproti předloze osekané, což je škoda. Hlavní důvod, proč nejdu s hodnocením výš, je však akční finále. V knize jde spíše o komorní a zároveň atmosférickou bombu. Ve filmu navíc vrcholí těžce nezvládnutým soubojem Bellatrix a Siriuse. (19.07.2015)

Yates byl rozhodně dobrá volba - pětka je skutečně temná, skoro depresivní, režisér výborně zvládá akční scény i herecké emoce. Slabinou všech potterovských filmů je logicky scénář - 800 stránek do dvou hodin nenacpete, zejména první polovina si žádala delší stopáž, víc "filmových" scén, na diváka se valí moc informací. Taky se mi zdála trochu dramaticky nevyužitá smrt jedné důležité postavy. Naopak potěšila Lenka Láskorádová, i na minimálním prostoru báječně úchylná Helen Bonham Carter jako Bellatrix Lestrangeová (jsem jediný, kdo si vzpomněl na Fight Club při její kreaci?) a především překvapil sám Daniel Radcliffe, který Harrymu konečně dal vše, co potřeboval - bolest, zoufalství i odvahu. Těším se na šestku a doufám, že Yates už u série zůstane. A že další díly budou mít po 180 minutách. (25.07.2007)

Riskantní volba se Warnerům náramně vyplatila. David Yates uspěl. Z Pottera vydestiloval víc emocí než kdokoliv jiný. Dramatický potenciál knihy využil v mnoho mistrně zrežírovaných pasáží se žádaným pocitovým i atmosférickým obsahem. Z Pottera, pro mě původně matného jelita, se v druhé polovině konečně stala postava, která mě zajímá. Nepřeceňoval bych projev Daniela Radcliffea (jenž pořád nešahá Shiovi ani po kolena :-) ale je pravda, že v závěru se přehrál z malého Harryho v tahouna. Yatesova režie mě někdy až dojímala - to jak jistě svírá určité sekvence, jak do nich vtírá formální inovace a jak pokaždé dokáže nabít scénu nosným významem a svébytnou náladou. Absolutorium skládám hudbě, naopak velmi nepříjemně místy překvapily triky: Nic proti parádnímu zápasu Brumbál - Voldemort, ale kentauři nebo Dráp byli renderovaní otřesně. Kdybych posuzoval hlavně přínos Yatese, obhajobu Radcliffea a zmíněná pozitiva, bylo by to tak na 95% a nadšení od první do poslední scény. Jenže... Jenže je to Potter, proto musí film srážet zákonitosti celého Rowlingovského vesmíru, potažmo celé série - kvůli nim nedokážu ty filmy mít rád, stejně jako je nedokážu brát vážně. Ta sága má strašně malý dramatický tah. Strávit s Potterem osm let a ještě pořád, uprostřed pátého filmu(!), řešit jestli se Voldemort vrátil nebo ne, to mě prostě rozesmívá. Mimo jiné z toho vyplývá, že předchozí díly vlastně mají prachmizerný význam pro Potterův osud - klidně by se mohlo jet od pětky, přišli bychom jen o fanfrpál. S tím souvisí, že když už nekompromisně adaptovat tak ještě drzeji, bez skřítků, kteří ve filmu nemají pražádný smysl. A naopak, když už mají postavy ve vypjatém závěru odněkud vyskočit a vypomoci Brumbálově armádě, hodilo by se vysvětlit proč, odkud a jak... Ale popojedem: Čím dál tím směšněji vyznívá to, že se všechno děje během jednoho školního roku a že mají žáci o prázdninách pauzu (to si sakra bere Voldemort dovolenou, či co?). Filmaři by neměli dávat prostor těmhle uštěpačným poznámkám, když se jim daří skvěle šponovat atmosféru, měli by přitvrdit v předělávání knih, zahustit děj, smáčnkout v prostoru... protože čekat zas na další školní rok, zas na další klíčovou postavu na pozici učitele obrany proti černé magii, poslíouchat zas ten omezený počet kouzelných formulek... to odrostlejšího diváka myslím nebaví a neustále to devalvuje celou ságu na blbůstku ilustrující knihy. Dvě poznámky na konec: 1) Emma Watson je hrozná herečka, Cho Chang mě fascinuje svou unylostí, Lenku Láskorádovou jsem si naopak zamiloval. A Snapeův charakter je nejen skvěle napsaný, ale i ve filmu výborně uchopený Yatesem i Rickmanem. 2) Zdá se mi to, nebo Potter místy krutě vykrádá king Konga a hlavně Hvězdné války? Úplně jsem viděl ve voldermortově kůži Imperátora, kterak podněcuje Potterovu/Anakinovu/Lukeovu nenávist a vábí jej na temnou stranu Síly. 75% (20.07.2007)

Bravo! Z rozpravky sa stalo skutocne, nefalsovane fantasy! Toto by som po nepodarenom stvrtom diele naozaj necakal. Film absolutne bez pardonov prinasa naozaj temny pribeh, ktory miestami az koketuje s hranicou horroru. Aj ked aj predchodzie dva diely boli povazovane za "temne", alebo hadam len temnejsie, toto je skutocne radikalny prerod, posunutie celej serie a aj pribehu na novu, vyssiu uroven, kde zlo skutocne nadobudlo hrozostrasne obrysy, napatie je hmatatelne a pribeh je objemnejsi, serioznejsi a lepsie odvypravany ako kedykolvek pred tym. Regulerne fantasy a pre mna jediny dostojny konkurent Pana prstenov. Eragon, Narnia SUCKS! (9/10) (19.11.2007)

„Nemusíte ho mí v lásce, ministře, ale musíte uznat, že Brumbál má styl.“ Parádní start - jeden z nejlepších prologů ze všech potterovských filmů: svižný, nekompromisní, jdoucí rovnou k věci. Dobře natočené, obstojně zahrané a prosycené „temně teenagerskou“ atmosférou. Světlem se tady celkově hodně šetří, což atmosféře jenom prospívá. (Pomalu se před námi začíná rýsovat nový subžánr subžánru – teenagerský film noir, viz Zmizení.) Scény z Londýna jsou sympatické snahou o zakomponování prvků urban fantasy, ale pár zrnek ještě netvoří písečnou dunu, čehož mi bylo důkazem následné přehození výhybky a návrat do zajetých kolejí. Srandovní bratři Weasleyovi, jejich potrhlé vynálezy, jejich samaritánská matka a neškodný otec, z knihy otrocky převzaté infantilní vtípky… . Následujících cca devadesát minut se z devadesáti procent odvíjí na bázi „dvě a více postav stojí či někam jdou, mluví a občas si prohlédnou pohyblivou fotografii“. Všechna čest Davidu Yatesovi – ty scény nejsou nudné. Jako autonomní části. Bohužel je nic nedrží pohromadě a brzy jsem přestal řešit, kdo co řeší a zda-li tím něco vyřeší (některé scény skončí jen tak, zatmívačkou, bez nějaké pointy). Nic zajímavého nepředvádějí již z dřívějška známí herci, včetně na svůj standard pouze průměrného Garyho Oldmana a „štěkající“ Heleny Bonham Carter (houpavá kamera při prvním setkání s ní byla chytrým tahem). Knihu již dávno nemám v živé paměti a tak mi pár věcí nebylo zcela jasných. Kdo například před Ronem, Hermionou a dalšími natáhnul bačkory, že mohli vidět testrály a skutečně Harry před svým prvním polibkem pronesl strašlivě profláklé „I Have no Idea“? Na rozdíl od jiných mě to nijak neštvalo, neřešil jsem to, pouze si „zaregistrováváním“ podobných detailů zkracoval čekání na další úžasně zinscenovanou scénu, ve které budou všechny elementy skloubeny do bezchybného výsledného tvaru (ohňostroj, závěrečný „šermířský souboj“). Kvůli uvedeným scénám (plus několika dalším) a kvůli fantastické „one woman show“, kterou málem rozpoutá Imelda Staunton v roli mrchy Dolores Umbridgeové, bych čas strávený sledováním Pottera neoznačoval za promarněný. Přesto mě malinko znepokojuje totožné jméno režiséra u šestého pokračování. Hodnocením prvních dvou, z dnešního hlediska jednoznačně nejslabších epizod jsem na sebe ušil pěknou boudu a tak mi ani nyní nezbývá, než přimhouřit oči a jít nad průměr. 80% Zajímavé komentáře: Marius, tron, Cervenak, novoten, Amarcord_1, Lega, Vitason, Ilicka, Tayen, lilina133, Triple H, crozet, Wendy, honzii (10.05.2008)