Waterloo

Silné protiválečné drama o moci, která korumpuje, a ta absolutní, jak známo, korumpuje nejvíc. Jedna noc v předvečer rozhodující bitvy, která dělala dějiny, v podání Rudolfa Hrušínského coby Napoleona a několika dalších špičkových herců z jeho okolí coby jeho obětí či protihráčů. Lukavský ztvárnil intrikána Foucheho - jeho šéf tajné policie je skutečně postava k sežrání. Komorní hra silná především vyhrocenými dialogy a dobře prokreslenými postavami. Nejlepší byl vedle Hrušínského Zdeněk Štěpánek coby věrný, nekriticky uvažující voják, který si svého pána idealizuje a obětuje za něj život. Celkový dojem: 90 %. Natočené ve velmi jednoduchých, téměř divadelních kulisách. (16.06.2006)

„Dělá-li soupeř chybu, netřeba ho rušit..“ (Napoleon Bonaparte). Těžce divadelní fabulace o jedné deštivé noci roku 1815, při které dojde ke střetu unaveného mesiášství a špinavých zákulisních praktik. Co se týká nechutnosti prostředků, je to souboj rovný, ovšem jen ten, kdo přijde s pragmatismem, má šanci vyhrát poslední bitvu.. Herecký ansámbl převážně z Národního divadla se v napjatých dialozích překonává a já bych jim to hltal, i kdyby kulisy tvořila autobusová zastávka. Je tu však ještě jeden magnetický element, který stojí nade vším. Fenomenální výkon Rudolfa Hrušínského v roli uvadajícího krutovládce. Ten pohyb na vlnobití sebejistoty, arogance, krutosti a zároveň paranoie, sebereflexe a pochyb je neskonale ladný a svým způsobem i strašidelný. Když se za větu tázací promptně zařadí věta oznamovací či rovnou nějaký příkaz, otáčí se za císařovým charismatem i plameny svící.. (16.08.2017)

Ze spojení Bělka - Šotola - Hrušínský vzešly dvě nezapomenutelný inscenace - Bellevue a Waterloo, obě stojí na hereckym koncertu Hrušínskýho, skvěle napsaných dialozích a monolozích a na civilní, střízlivé režii. Obojí má navíc i přes své výsostně komorní ladění obrovské vnitřní napětí - něco, co dnešní produkty tv postrádaj. (16.10.2009)

Zajímavě napsaná Šotolova hra přesunuje Josepha Fouchého noc pře bitvou přímo za Napoleonem. A já Lukavkému věřím, že přijel, a chápu, proč přijel. Jenže pak narazil na betonovou zeď, překážku postavenou z ega a charismatu Bonaparta. Hrušínského Napoleon je tak silná osobnost, že v jeho přítomnosti hrají skvěle i knoty svíček, ani dřevo v krbu si nedovolí hořet jinak, než si přeje PÁN. (21.02.2013)

Napoleon se v noci před bitvou dozvídá, že Blücher zřejmě jede na pomoc Wellingtonovi, ale bitva je na spadnutí a Napoleon toho má už dost. Spousta zajímavejch morálních otázek a psychologickej profil Napoleona. Krásný historický drama, který s minimálními možnostmi dělá divy. Jednak herci jsou vážně dobře vybráni a pak scénář je zajímavý. Do hry se povedlo protlačit mnoho historických faktů, takže zájemci o historii si smlsnou. Jsou tu nějaké menší odchylky od historie pro větší dramatičnost, ale to nevadí, protože je to naprosto v rámci přijatelné fikce či zjednodušení (tak se to dělá R. Scotte). Pokud se vám zdá Napoleon ve snímku krutý, tak ve skutečnosti byl dokonce ještě krutější. Popravy válečných zajatců, popravy civilistů, hordy civilních mrtvol při jeho válečných taženích, kdy vyplundroval veškeré zdroje a lidi poumírali hlady, zinscenovaný popravy, uřezávání hlav a jejich napichování na kůly, obnova otroctví... Poměrně nedávný historický zjištění ukazují, že pravděpodobně dokonce přišel jako první s plynovými komorami jako s prostředkem k masovému vraždění a genocidě. Předstihl tak Hitlera o víc jak 100 let. Je zajímavý, že díky umění Hrušínského vám ho je chvílema dokonce líto. Je to pořád člověk s rozporuplným charakterem a ne jen jednobarevná figurka. A pak je tu naprosto geniální výkon Štěpánka v roli prostého veterána, kdy jdou člověku až slzy do očí z jeho osudu a Smolíka, v roli doktora, který je zmítán výčitkami svědomí za všechny ty hrůzy, kterých se za ty roky s Napoleonem dopustil. (29.12.2023)