Mariňák

Nemám s čím porovnávat, žádný takovýhle snímek jsem neviděl (ani často zde zmiňovanou Full Metal Jacket). Trochu s obtížemi jsem vstřebával humor z první půlky filmu (ale pár hlodů by se tu našlo, včetně trefně zařazené Don't Worry Be Happy), naštěstí v té druhé šlo už o čisté drama. Nikomu neberu názor, že si snímek třeba jenom hrál, že má navíc, ale já si myslím, že ne. Jak jsem to pochopil já (což netvrdím, že dobře), Mendesovi šlo o to, ukázat válku jako neuvěřitelný zmar (buzerace, výcvik, nuda, ztráta iluzí, blízkých lidí a to vše jen proto, aby na konci voják zjistil, že bojoval pro nic, nevystřelil ani na 1 nepřítele a ještě k tomu, že se s ním vzpomínky budou táhnout celý život); a tohle se mu podle mě zatraceně podařilo. Herci, hudba, kamera; nemám co vytknout. Viděl bych to na 4* (ten humor mi zde prostě moc nesedí), ale třeba nato ještě někdy kouknu a svůj názor poupravím. (17.01.2010)

Zcela jiný, značně sarkastický, pohled na americké vojáky a na válku, ve filmu o frustraci a nudě. Na „cvičišti“ dril, buzerace, ale i motivace. Na „bojišti“ každodenní nejistota, čekání a pozvolný rozklad .... osobních jistot, disciplíny, morálky. Rozhodně velmi zvláštní pocity vyvolává noční poušť ozářená hořící ropou, připomínka o co vlastně v téhle válce šlo. „Každá válka je jiná. Všechny války jsou stejné.“ (10.02.2006)

Nikoliv válečné běsnění, ale jen hodiny nudy, čištění zbraní, vzpomínek a masturbací. Asi to prožívali mariňáci při misi á la Pouštní bouře. Desítky hodin cvičili, aby pak jen bezvýznamně debatovali v nekonečném pouštním vedru. A ztráceli morálku. I tak jsem k filmu mého oblíbeného Sama Mendese přistupoval, čekal jsem zajímavé situace, poselství nebo alespoň pořádnou atmosféru. Ale kde nic, tu nic.. Jde o jednu životní etapu mladého kluka (úžasný Jake Gyllenhaal), řadu filmových citací, tu a tam černý humor, ale po celou dobu děje jsem se neměl takřka čeho chytit!! Cynické vyznění je cítit už od samého začátku, kdy si náš nováček dává otázku, zda-li to byl nejlepší nápad, dát se k pěchotě. Nevím, komu přiřknout chybu.. Traumata z Perského zálivu na amerického diváka doléhají asi podstatně jinak než na toho evropského. Tenhle nevyzpytatelný kousek mě prostě neoslovil!! Technicky samozřejmě pecka (Roger Deakins opět kouzlí).. (13.03.2006)

Natočit film, který zachycuje válku vedenou dálkově řízenými střelami a letectvem z pohledu vojáka, který ji prožije v uzavřené komunitě uprostřed nehostinné pouště bez přítomnosti žen, je hodně odvážné a hlavně svízelné. Chybí tady akce, riziko ohrožení, emoce vybičované strachem, zoufalstvím, nenávistí nebo bolestí. Sam Mendes to ale risknul a natočil snímek, který celkem věrně zachycuje nekonečné čekání na rozkaz a nasazení tak, aby divák naladěný na správnou vlnu nebyl zklamaný a měl slušný filmový zážitek. Mendes patří k nejtalentovanějším současným režisérům, nicméně je nutné zdůraznit, že k jeho tvorbě se váže i určitá opatrnost, hraje na jistotu a pracuje přes nespornou kreativitu především se zažitými konvencemi. Není to zkrátka nový Přelet nad kukaččím hnízdem, který jasně kritizoval systém a nabourával ho novými myšlenkami a odlišným pohledem. Když Forman svého času natáčel Vlasy, čelil neochotě americké armády a kritice pro nedostatek vlastenectví a protiamerické postoje. Mariňákovi by klidně mohl Pentagon nějaký ten milion ze svého rozpočtu přihodit, protože podle mě obsahuje podobně jemně dávkovanou skrytou propagandu "amerických hodnot", jaká se vyčítá Michalkovovi, když do svého remaku 12 přimíchal obdiv k osvícenému autoritářství. Z hlediska filmového řemesla se Mendesovi moc co vytknout, příznivce dynamické akce Mariňák pochopitelně zklame, ale pro mě je to solidních 75 % celkového dojmu. (05.03.2011)

Po vizuální stránce nesmírně krásný film, dějově to až taková sláva nebyla. Při sledování Mariňáka se mi vybavila spousta jiných (a lepších) snímků od Olověné vesty a Jak jsem vyhrál válku přes Tenkou červenou linii, Pahorek po Černého jestřába, a příběh byl zase klasickou zpovědí jednoho zeleného mozku vyhlížejícího bitvu. Ale naštěstí byl taky dostatečně opepřený humorem (což mi připomíná, že ve zdejších žánrech chybí "komedie"). Nad průměr ho ovšem hravě vystrká technické zpracování. Režisér Mendes s kameramanem Deakinsem se v poušti vyřádili, vedro je z filmu téměř cítit, a od zapálení ropných vrtů až do konce je Mariňák neskutečná pastva pro oči. Jeden záběr úchvatnější než druhý. (16.12.2012)