Mariňák

Nikoliv válečné běsnění, ale jen hodiny nudy, čištění zbraní, vzpomínek a masturbací. Asi to prožívali mariňáci při misi á la Pouštní bouře. Desítky hodin cvičili, aby pak jen bezvýznamně debatovali v nekonečném pouštním vedru. A ztráceli morálku. I tak jsem k filmu mého oblíbeného Sama Mendese přistupoval, čekal jsem zajímavé situace, poselství nebo alespoň pořádnou atmosféru. Ale kde nic, tu nic.. Jde o jednu životní etapu mladého kluka (úžasný Jake Gyllenhaal), řadu filmových citací, tu a tam černý humor, ale po celou dobu děje jsem se neměl takřka čeho chytit!! Cynické vyznění je cítit už od samého začátku, kdy si náš nováček dává otázku, zda-li to byl nejlepší nápad, dát se k pěchotě. Nevím, komu přiřknout chybu.. Traumata z Perského zálivu na amerického diváka doléhají asi podstatně jinak než na toho evropského. Tenhle nevyzpytatelný kousek mě prostě neoslovil!! Technicky samozřejmě pecka (Roger Deakins opět kouzlí).. (13.03.2006)

Jsem nadšen. Trochu jiný, ale neméně zajímavý pohled na válečný konflikt, který jde cestou zobrazení pocitů a frustrací, jaké asi musí zažívat chlapi, vycvičení v elitních jednotkách a kryjící pouze záda svým kolegům nasazených přímo ve válečně vřavě. Vidíme jejich nadrženost na boj ve scéně, kdy při promítání bombardování vietnamské vesnice v Coppolově snímku Appocalypsa Now freneticky skandují a ječí nadšením, stejně tak úplně na vlastní kůži jsem cítil frustraci jednoho z hrdinů, že se "toho" nemůže zúčastnit. Působivá scéna, kdy se zoufalstvím v očích škemrá u svého nadřízeného o zastřelení aspoň jednoho vojáka, má větší sílu a výpovědní hodnotu, než půl hodiny nepřetržité akce. Když hlavní hrdina blije mezi spálenými těly, vnímavějšího diváka zamrazí. Apokalyptický obraz s koněm, umaštěným po celém těle od ropy a do tmy zářícími hořícími ropnými vrty v povzdálí, nabývá i díky sugestivní kameře až jakési mystické krásy. Jake Gyllenhaal roste do herecké osobnosti a podává famózní herecký výkon (slušela by se oscarová nominace), spolehlivý Jamie Fox to zezadu jistí. Od dob Russellova filmu Tři králové tady nebyl tak cool snímek s válečnou tematikou. (02.03.2006)

Nedejte se mýlit tím, že je to film o mariňácích z doby první "války v Zálivu" - tohle je především film Sama Mendese. Takže je "trochu jiný". A tím nemyslím jen surrealistické vložky jako hořící vrt a koně. Místy jsem měl pocit, že jde o nějakou aktualizaci a prolnutí Čety a Apokalypsy, ale opět pozor - Jarhead není o boji a traumatech války, ale o hlavně jde o výbornou studii toho, co s mladými, přesvědčenými a do jisté míry naivními kluky udělá pouštní výheň, odloučení od domova, a čekání na akci. Humor tu sice je, ale je kromě zelené barvy dost přibarvený načerno. V armádě se názorová pluralita moc nenosí, takže proč si to neužít alespoň ve filmu? Zvlášť když se v něm vyskytuje hned několik vynikajících herců ve výborně - a v případě těch hlavních i ambivalentně - napsaných rolích. A k tomu je to celé vybavené naprosto dokonalou kamerou Rogera Deakinse (ačkoliv na jeho stodevadesátouosmou nominaci na Oscara to tentokrát nebylo...). Takže ode mě jedno "Hoo Rah!" pro USMC a pro tohohle konkrétního Mariňáka 80%. A i když není pro každého, rozhodně je přístupnější než Hurt Locker. (10.01.2017)

Mariňák není zatěžkán vlasteneckými frázemi ani patosem, je srozumitelný, vtipný a skutečně jaksi "lehký". Chci se jen zmínit o dvou momentech, které mi asi provždy zůstanou v mysli. První s koněm, kdy mé asociační kanály fungovaly asi takhle: zaběhlý kůň, zaběhlý voják, oba svým způsobem "ušpinění". A pak ten veterán v autobuse -dojatý, vděčný, tváří v tvář rozpakům. Je to trochu divné říct to o válečném filmu, ale byla to radost. (30.03.2006)

Natočit film, který zachycuje válku vedenou dálkově řízenými střelami a letectvem z pohledu vojáka, který ji prožije v uzavřené komunitě uprostřed nehostinné pouště bez přítomnosti žen, je hodně odvážné a hlavně svízelné. Chybí tady akce, riziko ohrožení, emoce vybičované strachem, zoufalstvím, nenávistí nebo bolestí. Sam Mendes to ale risknul a natočil snímek, který celkem věrně zachycuje nekonečné čekání na rozkaz a nasazení tak, aby divák naladěný na správnou vlnu nebyl zklamaný a měl slušný filmový zážitek. Mendes patří k nejtalentovanějším současným režisérům, nicméně je nutné zdůraznit, že k jeho tvorbě se váže i určitá opatrnost, hraje na jistotu a pracuje přes nespornou kreativitu především se zažitými konvencemi. Není to zkrátka nový Přelet nad kukaččím hnízdem, který jasně kritizoval systém a nabourával ho novými myšlenkami a odlišným pohledem. Když Forman svého času natáčel Vlasy, čelil neochotě americké armády a kritice pro nedostatek vlastenectví a protiamerické postoje. Mariňákovi by klidně mohl Pentagon nějaký ten milion ze svého rozpočtu přihodit, protože podle mě obsahuje podobně jemně dávkovanou skrytou propagandu "amerických hodnot", jaká se vyčítá Michalkovovi, když do svého remaku 12 přimíchal obdiv k osvícenému autoritářství. Z hlediska filmového řemesla se Mendesovi moc co vytknout, příznivce dynamické akce Mariňák pochopitelně zklame, ale pro mě je to solidních 75 % celkového dojmu. (05.03.2011)