Mariňák

Velký potlesk pro režiséra, který natočil válečné drama bez tupých keců, agitačních tendencí, patetických scén a prakticky bez výstřelu. A velký potlesk pro herce, i když Jake Gyllenhaal se zde ocitá poněkud ve stínu skvělého Jamieho Foxxe a nejednoduchého Petera Sarsgaarda. Troufám si tvrdit, že scéna s koněm na nočním naftovém poli se otiskne do paměti jako jeden z nejpůsobivějších dopadů války na ty obyčejné v pozadí. (22.07.2007)

Velmi zajímavý film. Neválečný film o válce bez bojových scén, o nudě během moderního válečného konfliktu, osvětlující příčinu a vznik postbojových syndromů, které postihují vojáky současných válečných konfliktů. Už žádné bojové hrůzy Coppolovy Apokalypsy, strhující sledy válečného běsnění Stoneovy Čety či bezvýchodnost drilu Olověné vesty, tady se hrůza skrývá a dovedně maskuje v nekonečném čekání na cosi, co stále nepřichází a co by naplnilo obecně sdílené představy o válce a boji. Archetypální podvědomí se v moderní válce zcela míjí s její realitou, adrenalin vyprodukovaný výcvikem a očekáváním se nemá kde spalovat, válka zaměstnává nakonec jen vyšší nervový systém a oči vojáků. Nekonečná vlna stresu vzedmutá nenaplňováním bojovníkových očekávání. Obrovský tlak, který trvá nekonečně dlouho. A dokonce ani není fyzického nepřítele. Na to není žádný z těchto mužů připravený... (03.01.2007)

Po vizuální stránce nesmírně krásný film, dějově to až taková sláva nebyla. Při sledování Mariňáka se mi vybavila spousta jiných (a lepších) snímků od Olověné vesty a Jak jsem vyhrál válku přes Tenkou červenou linii, Pahorek po Černého jestřába, a příběh byl zase klasickou zpovědí jednoho zeleného mozku vyhlížejícího bitvu. Ale naštěstí byl taky dostatečně opepřený humorem (což mi připomíná, že ve zdejších žánrech chybí "komedie"). Nad průměr ho ovšem hravě vystrká technické zpracování. Režisér Mendes s kameramanem Deakinsem se v poušti vyřádili, vedro je z filmu téměř cítit, a od zapálení ropných vrtů až do konce je Mariňák neskutečná pastva pro oči. Jeden záběr úchvatnější než druhý. (16.12.2012)

Vojáci ve filmu se nuděj a já jsem se nudil s nima. Dobrej byl začátek (i když je to prakticky kopie Olověný vesty), pak se mi líbilo sem tam pár záběrů přímo z boje, ale zbytek nuda, nuda, šeď. Navíc snad všechny postavy mi byly dost nesympatický a celá ta "elitní" jednotka na mě působila dojmem jako něco mezi bandou teploušů a pacientama PL Bohnice. Nechci film vyloženě zavrhnout, ale podruhý to fakt vidět nemusim. (01.11.2009)

Co předvádí Sam Mendes je obdivuhodné. Točí filmy tak rozdílné, a přesto se mu vždy podaří přikovat diváka k obrazovce na pěkně dlouho. Americká krása byla čistým zjevením, Road to Perdition dokázal, že i dnes se dají točit plnohodnotné gangserky z let třicátých a pak přišel Mariňák. Snad první válečný film, kde se neválčí s nepřítelem nýbrž se sebou samým. Překvapivě pomalé drama z prostředí války v Zálivu dokazuje, že military film nemusí být pln válečné vřavy a ohlušující střelby, aby zaujal velkou část diváků. Mariňák si vystačí s chytrými dialogy/monology, skvělou obrazovou stylizací a přesvědčujícími hereckými výkony. Zapálené ropné vrty, kůň, čištění latrín a věčné čekání na první výstřel proti početnému nepříteli, který se ne a ne ukázat. Ano, i válka dokáže být nudná a ano, nuda dokáže být velice zajímavě podána. (17.04.2007)