Posledné dni

Tenhle film by se dal definovat jako nevyužitý potenciál. Film, který lehce naznačuje, že se jedná o příběh Kurta Cobaina si jde spíše svou vlastní ztřeštěnou cestou. Zvláštní je, že ty scény, ve kterých se vůbec nemluvilo a nebo celkově se nic nedělo byly nejlepší. Prvních patnáct minut v celku nadějný materiál, pak už to bylo skoro celý na jedno brdo. Tenhle film zase dle mého není rozhodně tak špatný, jak ho popisují, ale ani to není kdejaká úžasnost. Doufal jsem, že budu takovej ten cápek, který vystoupí z davu a řekne, že ten film byl ve skutečnosti super, ale ono ne. Ten film mi skoro nic nedal. (09.03.2016)

Až budu chtít někoho uspat, pustím mu Last Days. Tak nehorázně dlouhé záběry vyloženě o ničem zdolají i ty nejotrlejší. Jaká vnitřní posedlost? Jaké ničení? Kde? To všechno je spláchnuto pomalu plynoucí dějovou nudou, která se s přibývajícími minutami stává víc a víc na nervy lezoucí. Koho baví hledět na tříminutovou bezeslovnou přípravu snídaně, která sestává z "kornflejků" zalitých mlékem? Nicméně, musím pochválit Michaela Pitta - poprvé jsem ho viděla vytvořit víc jak dva různé výrazy v obličeji! A stejně, pustit si Venus In Furs na dojezdové party je velká dekadence... (21.08.2009)

Statická artová nuda a studená sprcha pro všechny, kdo se na film těšili jako na "Poslední dny" Kurta Cobaina. Van Sant stvořil něco, co se skládá z neúměrně dlouhých záběrů (například na keř), mumlání zfetované trosky (hlavní postava nepronese jedinou souvislou větu) a potulování se po lese či v lepším případě po domě (to už je docela odvaz, dočkáme se totiž několika minutového pohledu na přípravu snídaně). Radím dobře, ruce pryč... Raději si běžte pustit stoprocentní "Unplugged" nebo některý z divočejších živáků ("Reading", "Nirvana Live!"). 3/10 (16.07.2010)

Tragický příběh v čele s přesvědčivým Michaelem Pittem v roli Blaka, jehož poslední dny života připomínají osud grungeové legendy Kurta Cobaina, tragicky zesnulého frontmana kapely Nirvana. Sugestivní ponor do zpěvákovy rozervané duše. Nihilistický pomník, z něhož čiší bezmoc a nepochopení společností. ~ Pře o faktografickou (ne)správnost van Santova uměleckého ztvárnění osudu jednoho talentovaného ztroskotance mi přijdou dosti scestné. Dívejme se na toto dílo, prosím, nikoli jako na životopisný filmový medailon, ale jako na svébytný, nezávislý počin, který chce divákovi sdělit nějakou obecnější myšlenku. A který se navíc údajně Cobainovým sklonkem života pouze nechal inspirovat. Jsem však spíše názoru, že negativní reakce skalních fanoušků kapely i samotné osoby zpěváka mají příčinu v nepřijetí a snad i nemožnosti pochopení zvolené řekněme artovosti snímku (spolu se zidealizováním zpěvákova kultu). Ruku na srdce – živočišný grunge a zdánlivě pomalý, nezáživný art nejsou stejná krevní skupina. ~ Excelentní umělecký pohled na tělo bez duše. (+ Vynikající volba úvodní a závěrečné hudby – La Guerre od The King's Singers.) ~ ~ Nevím, proč jsem. (13.02.2012)

Při rešerši filmografie Asie Argento mě překvapilo, že hraje ve filmu o posledních dnech Cobaina a film se válí na právě zaplaceném VOD. Předpokládal jsem, že hraje Courtney Love, protože nejen ve svých filmech ráda hraje coury a feťačky a těšil jsem se na trochu cringe. Díval jsem se na film s parťákem, kterému jsem jako lstivý promítač vůbec neřekl, kdo má být ten týpek, co běhá po lese a dělá si cornflakes s mlékem. Film jel díky pluginu na rychlost 2x, ale stejně byl velmi nudný, protože mi bylo jasné, že je to jakási poetická představa režiséra o tom, jak se trápí nechtěně superúspěšný umělec předtím, než se zabije. V polovině jsem informoval umučeného parťáka, že ten týpek je Cobain, odvětil velmi racionálně "Aha, takže sledujeme, jak se nudí a na konci se ta nuda omluví tím, že se zabil." Nedokázal bych to říct líp. P.S. Asia Argento si ve filmu pospí, nasadí si brýle, občas někde chvíli je a to je všechno. (04.05.2024)