Shake Hands with the Devil

║Rozpočet CAD 11miliónov║Tržby USA $68,249║Tržby Celosvetovo $68,249▐ výhrady by som ani nemal, lebo zrežírované to je dosť dobre, Roy Dupuis to pekne po celý čas ťahá, krutosť tam je cítiť ale nevryje sa až tak ako by mala a chýba mi tam civilný rozmer, malý ľudský rozmer, príbeh skupinky utečencov ktorý by strhol /60%/ (30.10.2012)

Dať tomu väčší badžet, zastrešiť to pod nejaké renomovanejšie štúdio a vopchať tam expresnejšie hrajúcich hercov, mali by sme dočinenia s ďalším patetickým Schindlerovým listom. Našťastie Rómeo D. to tak nechcel a nechal svoju najsilnejšiu životnú etapu nakrútiť bez škrupulí, s neobrúsenými hranami, s vynikajúco dospelým Royom Dupuisom a s výsledkom môže byť podľa mňa veľmi spokojný. Spielberg by to takto realisticky asi nedokázal a radšej by diváka dojímal svojím bittersweet spôsobom. Pre mňa má takto ten príbeh výpovednejšiu hodnotu, pretože je iba BITTER (bez SWEET). (24.05.2013)

Film o tom, jak umějí být lidé slepí a vypočítaví, když je toho třeba. Film dokáže diváka zaujmout především velmi silným příběhem. Zpracováním se pohybujeme takřka na béčkové úrovni. Řekl bych, že tomu tak bylo snad i schválně pro zvýšení autentičnosti. Ovšem zcela áčková je hudební složka, která rozhodně stojí za poslech. Brutalita se odehrává výhradně za kamerou a kamera přichází až k hotovému. Maskéři si skutečně mákli. Srdce sadisticky laděného diváka však bude umírat žalem. Vidím to na lepší 3*. (30.11.2012)

Shake hands with the Devil staví na dvou základních kamenech. Tím prvním je vynikající Roy Dupuis, který z plátna nesleze dobrých 95% filmu a tím druhým je téma občanské války mezi Hutuy a Tutsii, které nebylo zfilmováno poprvé. Zatímco Hotel Rwanda tlačil na emoce skrz rodinu Dona Cheadla a masakrování Tutsiů po tisících, tento snímek klade velký důraz na smutnou roli „vojáků“ v misi UNAMIR, kteří sehráli dost nešťastnou a nezáviděníhodnou úlohu, kdy museli v podstatě jen přihlížet genocidě. Morální dilema, zda se zachovat tak jak velí čest, nebo jak velí nadřízený, je zde ztělesněno v postavě kanadského generála Dallaireho. Největší a možná i jedinou slabinou filmu je nevýrazná režie. (02.11.2013)

"Jsme rozhodčí. Nejsme trenéři!" Generál Dallaire, jako správný chlap, chtěl zvládnout úkol nestranného kontrolora míru ve Rwandě. "Vychytralá" taktika z vyšších míst z něj však učinila jednoho z nedobrovolných přihlížečů vraždění civilního obyvatelstva. Rozumím tomu, že se naštvaný Dallair chtěl o své zážitky podělit s lidmi, ale mne to tedy příliš nezasáhlo a zdejší vysoké hodnocení beru spíše jako odměnu za to, že promluvil. To však nic nemění na tom, že lidstvo by si mělo pamatovat toto zvěrstvo a tradiční schopnost RB OSN vydávat nic neřešící "ostré rezoluce" by konečně mohla vést k jejímu zrušení. To se samozřejmě nestane, protože pořádný čuník si své korýtko pohlídá. (18.04.2016)