Réžia:
Roger SpottiswoodeKamera:
Miroslaw BaszakHudba:
David HirschfelderHrajú:
Roy Dupuis, Deborah Kara Unger, Jean-Hugues Anglade, Tom McCamus, Patrice Faye, Akin Omotoso, John Matshikiza, Philip Akin, Justin Craig, David Calderisi (viac)Obsahy(1)
Filmová adaptácia autobiografie bývalého kanadského generálporučíka mierových vojsk OSN (UNIMAR) v Rwande Romea Dallaira. Film vznikol z iniciatívy samotného (súčasného kanadského senátora) Romea Dallaira, ktorý sa podľa jeho slov rozhodol radšej natočiť nízkorozpočtový televízny film, ako ísť do Hollywoodu a nechať sa prekvapiť konečným produktom upraveným pre masy. Dallaire sa snažil v roku 1994 upozorniť svet na prebiehajúcu genocídu, aby zachránil čo najviac životov. Dnes ju pripomína, aby sa svet zo svojich chýb poučil. (DöN)
(viac)Videá (1)
Recenzie (239)
Jak já se hrozně těším, až někdo natočí neslzopudné rwandské drama! Anebo jinak, protože ryze o slzičkách to tentokrát není - ono by možná prostě jen stačilo, kdyby se ubralo na té rádoby dojemné hudbě, která doprovází brutální děj. Jsem rád, že tyhle snímky vznikají a svět je potřebuje jako sůl, jenomže já se chci u bedny kromě vzdělávání nadchnout i pro nezaujatou vyprávěcí linii..! ()
Výborná spolupráca TV formátu s výkonom hlavného predstaviteľa! Obrazy majú dokumentárny nádych a možno by pôsobili odťažito, tento pocit sa však nemá ako dostaviť, pretože sme od prvej scény naplno účastní hlbokej osobnej tragédie hlavnej postavy. Potom už naozaj stačí vidieť výsledok masakrov, nie ich priebeh, aby to na diváka naplno doľahlo a gniavilo ho až na mieru únosnosti. Tie popravy sú ostatne veľakrát podávané akoby z pohľadu prítomných postáv (takže kto normálny by sa na niečo také šiel pozerať zblízka?!). Veľmi, veľmi autentické a pravdivé, veľmi dobrá práca s tempom aj gradáciou vo všetkých rovinách. Za najstrašnejšiu (a svojim spôsobom najcharakteristickejšiu i najdôležitejšiu) scénu považujem popravu premiérky a jej rodiny (pritom "nič" - "len" záber na páliace hlavne). Od tohto momentu je jasné, že tu (za výdatného prispenia skurvenej OSN) bolo vypustené obludné, nezvládnuteľné zlo a že sú bez šance životy či duše všetkých, čo sa tam práve priplietli. Hotel Rwanda cukríček! ()
Film, který má jednoznačně co nabídnout. Ukazuje Rwandu, tak jak jsme ji mohli vidět a nebo ani ještě neviděli. Ukazuje ji nám autenticky a to je přeci skvělé ne? Ale je to nudné. Film je natočený v celku dobře, ale jde o to, že divák jako já ztratí po půl hodinu náladu to sledovat. Kanada bez pomoci Britů a Amíků natočila hezký film. But not good enough. ()
Film o tom, jak umějí být lidé slepí a vypočítaví, když je toho třeba. Film dokáže diváka zaujmout především velmi silným příběhem. Zpracováním se pohybujeme takřka na béčkové úrovni. Řekl bych, že tomu tak bylo snad i schválně pro zvýšení autentičnosti. Ovšem zcela áčková je hudební složka, která rozhodně stojí za poslech. Brutalita se odehrává výhradně za kamerou a kamera přichází až k hotovému. Maskéři si skutečně mákli. Srdce sadisticky laděného diváka však bude umírat žalem. Vidím to na lepší 3*. ()
Dať tomu väčší badžet, zastrešiť to pod nejaké renomovanejšie štúdio a vopchať tam expresnejšie hrajúcich hercov, mali by sme dočinenia s ďalším patetickým Schindlerovým listom. Našťastie Rómeo D. to tak nechcel a nechal svoju najsilnejšiu životnú etapu nakrútiť bez škrupulí, s neobrúsenými hranami, s vynikajúco dospelým Royom Dupuisom a s výsledkom môže byť podľa mňa veľmi spokojný. Spielberg by to takto realisticky asi nedokázal a radšej by diváka dojímal svojím bittersweet spôsobom. Pre mňa má takto ten príbeh výpovednejšiu hodnotu, pretože je iba BITTER (bez SWEET). ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (6)
- Uniforma, vrátane medailí, ktorú má herec Roy Dupuis vo filme, je tá istá, ktorú nosil Roméo Dallaire v Rwande v roku 1994. Dupuis sa o tom dozvedel v deň premiéry filmu v Kanade od samotného Dallairea, ktorého vo filme stvárnil. Obaja sa spriatelili už počas príprav filmovania. (DöN)
- Roméo Dallaire se skutečně po návratu z Rwandy pokusil o sebevraždu, ovšem přežil a znovu se „postavil na nohy“. Poté se dal na dráhu politika a v roce 2005 se stal senátorem. (walmezak)
- Autobiografická kniha Roméa Dallairea, která byla předlohou pro film, vyšla v češtině v roce 2014 pod názvem „Podat ruku ďáblovi“. (bl.e.cha)
Reklama