Vojna a mier

U Vojny a míru na mě funguje jakási synergie, kdy celé dílo dohromady tvoří téměř naprostou dokonalost. Asi nikdo nemůže rozporovat, že se jedná o nezfilmovatelnou látku, která ve finále velkou část příběhu musí stříhnout. Bondarčuk je mistrem velkých scén, především bitevních, ať už je to tedy Bitva u Slavkova nebo u Borodina, tak největší dojem udělala hned ta první, u Schöngrabenu. Na plátně evidentně neběhají pixely, ale skuteční herci a kamera létá na bojištěm jak jsem to nikdy neviděl. Nebo naopak je přilepena dragounovi a sledujeme jeho jízdu na koni z prvního pohledu. Všechno to jsou silné zážitky, které se Vás dokáží až fyzicky dotknout. Mistr davových scén Bondarčuk stejně dobře dokázala zachytit i interiérové scény tanenční plesů, ale co bylo podle mého nejtěžší na realizaci je pojetí příběhu. Knižní předlohu tolik neznám a možná proto jsem ve filmu chvílemi ztrácel a podrobným obsahem knih jsem se do něje musel neustále vracet, ale to hlavní zůstalo zachováno, drama tří hlavních postav. Škoda, že takových filmů se dnes a ani už nikdy jindy nedočkáme, tohle muselo být šíleně drahé a to je pro dnenšní komerční dobu nepřijatelné. (14.09.2016)

Túto verziu asi už nič len tak neprekoná. Len málokedy sa dá povedať, že tak veľké dielo dokázalo byť filmovo spracované na rovnakej úrovni. Azda aj preto, že východný svet dokáže svoje východné diela pochopiť dokonalejšie a navyše tu bol Bondarčukova genialita spojená s neobmedzenými prostriedkami, keďže film či superepos bol niečo ako vec štátneho významu. Dodnes v prepočte zrejme najdrahší film histórie, dokonca aj pred Kleopatrou a to napriek tomu, že komparzisti v tejto veci štátneho záujmu často hrali zadarmo. (22.03.2024)

Jiné číslo než pět nepřipadá v úvahu. Ruská Vojna a mír je filmový zážitek z jiného světa! Byla jsem ohromena, učarována, okouzlena, konsternována, dojata a dychtila jsem po dalších dílech. Umění v celé své (syrové) kráse, geniální spojení "nesourodých" částí filmů (každý díl je odlišný, přesto jako celek působí naprosto kompaktně). Prostě dokonalost, podívám znovu, ráda, několikrát. (27.02.2013)

[3,5*]     "Všetky myšlienky, ktoré majú závažné dôsledky, sú vždy jednoduché."     Veľkolepá historická epopeja, ktorá dodnes ohromuje svojou vizuálnou stránkou, najmä pri stvárnení monumentálnych bojových scén. Kamera je vskutku pôsobivá a invenčná, to nevšedné čarovanie s ňou je pre mňa hlavnou prednosťou celého filmu. Na druhej strane, celková štylizácia filmu mi nie úplne sadla, ale je aj celkom možné, že pri ďalšom zhliadnutí tomu všetkému prídem na chuť. Vidim tu isté paralely s americkým filmom Gone with the Wind (1939) - obe diela sú megalomanske veľkofilmy svojich národných kinematografii, venované nesmierne dôležitým a mimoriadne krvavým úsekom národných dejín a oba na pozadí významných historických udalostí rozohrávajú príbehy osudových lások. Snáď len s jedným veľkým rozdielom: pokiaľ sa americký "opus magnum" uspokojil s dosiahnutím "iba" vyše 200 minút (podobnú dĺžku má i hollywoodska verzia Vojny a mieru (1956)), ten ruský musel mať tým pádom vyše 400 minút (Vari sú oni horší?). Viac potom v komentároch k jednotlivým častiam:     I: Andrej Bolkonskij: 3*,     II: Nataša Rostovová: 3,5*,     III: Rok 1812: 3,5*,     IV: Pierre Bezuchov: 3,5*. (01.09.2023)

Nádherný filmový brutalismus. Jsem naprosto unesený. Bondarčuk je génius a bez nadsázky v dost věcech předběhl dobu. S inflaci je to jeden z nejdražších filmů všech dob, kdybych tam započítal tehdejší sovětskou paritu kupní síly, tak se nikdy nic tak drahého nenatočilo a nenatočí. Ke konci já z toho byl po 7 hodinách dost vyzdimany. Ale stálo to za to. Měl bych výhradu k některým hercům a dialogům a myslím že by bylo umění jak řemen to sestříhat do verze bez dialogů:))) Trochu mi to nešlo přes pysky při těch zvěrstvech co Rusko dělá na Ukrajině a propagandy tu je jak máku. Ale je až fascinující, jak Bondarčuk potlačil postavy a nechal zářit pomyslného sovětského člověka. 9/10 (17.02.2023)