55 Days at Peking
55 Days at Peking
Kamera:
Jack HildyardHudba:
Dimitri TiomkinHrajú:
Charlton Heston, Ava Gardner, David Niven, Flora Robson, John Ireland, Harry Andrews, Leo Genn, Robert Helpmann, Philippe Leroy, Paul Lukas, Elizabeth Sellars (viac)Obsahy(1)
Láska, válka a hrdinství jdoucí za hranice lidského chápání jsou hlavními postavami jednoho z nejúžasnějších příběhů hollywoodské historie. Charlton Heston hraje odvážného vojenského velitele, který společně s hrstkou věrných hájí proti mnohonásobné přesile americkou vojenskou posádku v jedné čínské provincii. Píše se rok 1900 a v Číně probíhá krvavý neklid, který vystoupil do historie jako Povstání boxerů. Odpor statečného majora Matta Lewise trval přesně 55 dnů, než... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (36)
Velké hollywoodské plýtvání. Herci, hudbou, podařenými bitevními scénami (dobývání zdi za pomoci Betsy!) a pravděpodobně také závratnou finanční sumou, za kterou nechali filmaři postavit (či jak to celé vzniklo) znamenitě vypadající historický Peking. Scénář je ovšem rozvláčná nuda (zejména v druhé polovině filmu), která navíc Číňany ukazuje příliš jednostranně, s jazyky cizinců nakládá prapodivně (všichni mluví anglicky, jen tu a tam se pro efekt ozve němčina, ruština, italština nebo čínština) a mnoha nijakými dějovými linkami (především malá holčička) také nijak nenadchne. ()
"Levný" velkofilm z dílny Samuela Bronstona natáčený (stejně jako těch pár ostatních) ve Španělsku (proto namaskovaní běloši hrají asiaty) je sice velkolepé nic, ale vcelku dobře napsané a zahrané nic. Odborníka na historii Číny sice po deseti minutách klepne pepka, ten nikterak veliký model Pekingu není zrovna moc přesvědčivý, ale každá postava má svůj vnitřní boj (i když ta holčička s vypočítavým vychytralým pohledem je na zabití) a historii, je tu prostor i na vedlejší postavy (hlavně anglický kněz s myšlením Leonarda da Vinci), takže ty dvě a půl hodiny uběhnou docela rychle. ()
Zabudnuty klenot, prva polka sa neskutocne tiahne az som myslel, ze to vypnem. Potom uz ale druha polka bol brutal se vsim vsudy. Rezisersky genialne natocene, nechybaju vojnove sceny, krasne baby - Flora Robson, Ava Gardner a Elizabeth Sellar - posledna herecka Sellars mala fakt nadherny vek /96 rokov/ : 76 % ()
Príbeh odohrávajúci sa na prelome starej a novej Číny je filmovaný Američanmi, hraný Američanmi a je určený pre Američanov. Číňania sa v boji o moc a samostatnosť správajú čisto ako Američania, čo uberá z celkovej dôveryhodnosti. Sú na svojom území, bojujú o svoje práva a ešte oni sú tí zlí a my "musíme" nadržiavať 'kolonizátorom'. Film však možno radiť k historickým veľkofilmom, plným kvalitných bojových scén a hercov, na ktorých sa dá spoľahnúť - okrem môjho obľúbeného Hestona musím vyzvihnúť aj vždy elegantného a dôvtipného Nivena. K tomu ešte treba pridať bohato zdobené čínske kulisy a kostýmy, niekoĺko vybuchovacích scén - taká všehochuť, akurát tej romantickej vaty mohlo byť menej. ()
Trochu jednostranný pohled na povstání boxerů v Číně. Američané a Angličané jsou až přespříliš heroizovaní a Číňané a Rusové zase zobrazováni jako lumpové či hlupáci, ale to se dá vzhledem k roku vzniku pochopit. Řemeslně to není špatně natočené válečné drama, skvělá hudba, monumentální výprava i ty bojové scény ujdou. Z daného tématu se však přeci jen dalo vytěžit víc. Také mi vadilo, že některé Číňany hrají namaskovaní (a to dost špatně) běloši. ()
Galéria (87)
Fotka © Allied Artists Pictures
Zaujímavosti (2)
- Filmaři nemohli natáčet v Pekingu, a tak se jednoduše se rozhodli město postavit. U španělského Madridu vznikla 24hektarová replika Pekingu z roku 1900 v plné velikosti. Tvůrci museli sehnat stovky asijských komparsistů z celé Evropy, aby město zaplnili. (Dr Lizal)
Reklama