Motýlik

Jestliže Velký útěk byl veden v až podivně pozitivním a "pohodovém" duchu, Motýlek je naopak velice tíživá a depresivní podívaná, jenže ne po celou dobu trvání, čímž se dostávám k takřka jedinému záporu - nevyrovnanosti, resp. fragmentaci dojmového působení. Film má části, kde to vypadá, že McQueen všechny uhrane svým charizmatem, jindy je beznadějně ztracen, pak zažívá přímo cestovatelská dobrodružství (btw nezvládnuté masky lidí zasažených leprou!), do toho má šílené sny a u konce nás čeká němá, skoro až poetická sekvence. Každá pasáž je výborná, ale také trochu povrchní (např. kdyby se řeklo, že McQueen byl na samotce jen měsíc, divák by nepoznal rozdíl apod.), ovšem možná právě ten kontrast mezi nimi bude pro někoho to nejlepší pojítko komplexního filmu. Tak jako tak, moc pěkných 8/10 (14.02.2009)

Stevea McQueena jsem vždy respektoval, ale nepovažoval jsem ho za charakterního herce. Motýlek můj názor změnil. Jeho fyzická a psychická proměna byla působivá. Když jsou na konci s Hoffmanem na tom ostrůvku a oba už jsou zpola magoři, působí to groteskně i smutně zároveň. Oproti jiným vězeňským filmům je Motýlek zajímavější díky prostředí Francouzské Guayany. Hrdina musí přemoci jak vězeňský systém, tak nástrahy džungle na druhém konci světa a setká se díky tomu se spoustou zajímavých postav. (22.10.2017)

Drsný snímek z vězeňského prostředí. Hlavní dvojice McQueen a Hoffman exceluje a jedná se o jednu z nejlepších hereckých dvojic jakou jsem měl možnost vidět. Scéna kdy Steve McQueen byl půl roku na samotce mě slušně odrovnala. Člověk by řekl, že McQueen tam vážně ten půl rok zůstal. Jeho výraz obličeje, pohyby. Neuvěřitelné. Ale ani tohle Motýlka nezlomilo a neustále se pokoušel dosáhnout svého cíle. (25.03.2009)

Počátek dvacátého století, Francouzská Guayana. V tomto koutě panensky čisté a krásné přírody je však věznice. A sem právě sladká Francie posílá ty nejtěžší vězně na ty nejhorší muka, která je kdy v životě mohou potkat. Jsou mezi nimi dva. Nenápadný a uťápnutý padělatel peněz Luis Dega a kasař Chariére, který je odsouzen na doživotí za vraždu (kdo ví jestli právem). Že vám to jméno Chariére moc neříká? Dobrá. Říkají mu Motýlek. Silný muž, který dokáže čelit nelidským podmínkám a prosadit si trochu lidství v tomto krutém místě. Rok 1973, režisér Franklin J. Schaffner nabídl roli Motýlka Stevu McQueenovi. A i když byl ve svých filmech skvělý, zde podal životní výkon. Jeho přerod z urostlého muže na nalomeného starého chlapa je úžasná a naprosto věrohodná. A když jsem řekl nalomeného, rozhodně jsem tím nemyslel zlomeného. Dustin Hoffman v roli Degy je neméně vynikající a přesvědčivý. Motýlek je králem vězeňských dramat. (07.08.2007)

Tomuto filmu by možná nejvíc slušel remake, jenže představa, že by McQueena nahradil třeba Tom Sugar nebo jiná present days stár, mi vyvolává nepříjemné chvění v krajině břišní. Mimo jiné, zde je asi nejlepší příležitost vzkázat všem, kteří klidně napíšou: Knihu jsem nečetl.... No a co ti v tom brání, pitomče? (03.10.2011)