Réžia:
Hector BabencoScenár:
Leonard SchraderHrajú:
William Hurt, Raul Julia, Sônia Braga, José Lewgoy, Milton Gonçalves, Luiz Serra, Wilson Grey, Fernando Torres, Sergio Kato, Antônio Petrin, Miguel FalabellaObsahy(1)
Ač se tento legendární film odehrává celý za zdmi věznice, zároveň příkře vybočuje z linie tradičních „vězeňských" snímků. Malá cela v kterémsi jihoamerickém vězení se stala výsostným dramatickým prostorem, v němž rozehrává vzrušující a jímavý příběh dvojice naprosto odlišných mužů. Homosexuál Molina je v cele po mnoha letech jako doma. „Cizinec“ Valentin se k němu dostává s vidinou mnohem kratší perspektivy: odhodlaný bojovník proti zdejší diktatuře nemá velkou naději na přežití. Muži udiveně nahlížejí do svých odlišných světů: Molina s obdivnou úzkostí sleduje Valentinův sebezničující boj o život a revolucionář se zase zvolna noří do vysněného, romanticky únikového příběhu, který mu gay přehrává, a poznává tak možnost fantazijního úniku za vězeňské mříže. Exkurze do cizího života oba obohatí o novou zkušenost... Hector Babenco zvládá omezený prostor cely s režijní bravurou opravdového mistra. Kontrast mezi reálným a vysněným světem dodává snímku zvláštní napětí, podpořené strhujícími hereckými výkony. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (66)
Zo začiatku mi chvíľu trvalo, kým som si dokázal zvyknúť na tú zvláštnu formu. No čoskoro ma to na počudovanie totálne celého vcuclo... som si pripadal ako v nejakom sne, kde sa pekným spôsobom prelína fikcia s realitou. Dvaja muži a jedna cela (väčšinou) - vidno, ako málo stačí na dobrý film. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Film z vězeňsdkého prostředí, který nám toho ale o jihoamerických věznicích moc neřekne, protože se věnuje hlavně mezilidským vztahům a psychice. Je dost těžké popsat nějaký hlavní motiv, protože se jedná o celkem obsáhlé, nebojím se říct, postmoderní dílo. Někomu možná bude vadit, že se film odehrívá jen v jedné cele (a nějakém kýčovitém filmu) ve velmi pomalém tempu. Ale díky tomu jsem si dokázal vytvořit jakýsi vztah k postavám, i když nebyl tak silný jak bych čekal. Velmi výrazné byly výkony obou herců, znichž musím vyzdvihnout Williama Hurta, jehož homosexuální role byla asi nejpřirozenější, jakou jsem kdy viděl. Možná i proto, i když jsem se nejdříve přikláněl k nižšímu hodnocení, dávám nakonec pět hvězd. ()
Tento film mi vyhodilo hneď medzi prvými pozíciami, keď som si na stránkach csfd v rebríčkoch chcel pozrieť zoznam najlepších filmov produkovaných Brazíliou. Fakt, že zbožňujem väzenské drámy, ma k pozretiu Bozku pavúčej ženy v momente presvedčil. No nebolo to to pravé orechové a ani oscarový výkon Wiliama Hurta tie dve hodiny viac-menej nudy nezachránil. PS: "Ak máš kľúče k tým dverám, s radosťou Ťa budem nasledovať…inak si budem unikať svojím vlastným spôsobom." ()
Uz sem si chvili myslel, ze jsem objevil nejaky uzasny skryty filmovy poklad, vsechno okolo tomu nasvedcovalo. Mrknete na obal, to vypada mysticky, nazev Polibek pavouci zeny, wow, excelentni hodnoceni a odkazy na jeden ze zasadnich 80's filmu. Bohuzel, nezerte to, jedna se pouze o story buzny zamcene v cele s mexicanem, kde buzna vypravi o kycovitem filmu z WWII a vy u toho jednak umirate nudou a hlavne je to cele neskutecne hnusne. William Hurt sice buzika hral velmi verohodne, zaver to navic cele nakopnul a konecne se zacalo i neco dit, to ale nezachrani tu prisernost prvnich dvou tretin ani kdyby se to pretrhlo. 3/10 ()
Väzenská cela, dve rozličné osudy. Jeden silný jedinec, ktorý na konci zmäkne a jeden precitlivený homosexuál, z ktorého sa na konci stáva aspoň trošičku chlap. Tieto opozičné paralely, sa pomaličky, postupne počas celého filmu rozvíjajú do svojho prekvapivého konca. Majstrovský herecký koncert s vtieravou kamerou a aj napriek na dialógoch postavenej premise, s dramatickou atmosférou. ()
Galéria (68)
Fotka © Island Alive
Reklama