Trestný prápor

Komorní válečné drama odehrávající se někdy mezi lety 1941-1943 je mikrokosmem velitelství divize a prostředí trestného praporu, kam byli zařazováni ti, na jejichž životě nebyl příliš velký zájem a byli proto nasazováni tam, kde to nejvíce připomínalo potravu pro děla, miny, tanky či jiné nástroje válečných jatek. V ruském případě šlo o tvář zvláště odpudivou, protože trestáni byli až příliš často ti, kteří patřili k nejlepším a doslova Stalinovi navzdory zachránili Rusko před nejhorším ponížením v jeho novodobých dějinách, jdoucím daleko za limitu, k níž se kdysi velmi vzdáleně přiblížil Napoleon I. Syrovostí přístupu, věcností při pohledu na příslušníky policejního ministerstva NKVD (velmi připomínajícími tu nejhorší verzi StB našich padesátých let), ale i citlivou individualizací vyšších důstojníků divize nebo lidí v týle připomíná TRESTPRAP (to je doslovný překlad ruského zkratkového názvu) MASH. Ta obdoba je ovšem velmi vzdálená, protože více než 200 dílů čítající americký seriál se soustředí na takřka mírový život nemocnice a přerůstá do širší dobové sondy demokratické americké společnosti prožívající šok z vietnamského výprasku. Všechno, co bylo možno dříve slyšet jako pokradmé poznámky kdesi stranou nebo v náznacích poučenějších próz ruských předních spisovatelů (např. Šolochovův OSUD ČLOVĚKA) je tu věcně a bez příkras podáno jakoby na tácu. Vlastenectví, které prostupuje i tyto zavržené, nevyznívá hluše, protože Hitlerovi se podařil svého druhu zázrak: přesvědčit ruského i obecně sovětského člověka, že může existovat rozvrat a brutalita ještě větší, krutější a bezuzdnější než byla ta, kterou ztělesnil ve své ponuré osobnosti někdejší zločinecký diktátor z Kremlu. Jakkoliv lze dílu vytýkat řadu dílčích nedodělků, syrovost záběru, mimořádná kvalita hereckých výkonů, ale i režie a scénáře - uznalou zmínku zaslouží i úvodní motiv ostnatých drátů - převládá. Hrůza a děs, ale i lidství a solidarita mezi politickými a lidmi ze skutečného dna sovětské společnosti jsou tu alespoň pro mne představeny v celé své strašlivosti. Snad také jako konečně skutečná katarze nešťastné největší evropské země, trestané v minulém století režimy, jež si nezasloužila, a krvavými konflikty, po kterých nikdy netoužila. Právě tudy zřejmě vede dokončení cesty ruské společnosti do Evropy, z níž nikdy nevyšla a jejíž je již druhé tisíciletí přirozenou součástí. (26.07.2010)

Nepáči sa mi ten výrok a postoj režiséra, ktorí na tom nechcel spolupracovať s historikmi a vojenskými odborníkmi. Potom by sa tam nevyskytli chyby, ktoré náročnejší divák nerád vidí. Dialógy a tá doba mi prišla celkom dobre spracovaná, aj keď si myslím, že vo veľkých krajinách starý duch pretrváva dlhšie ako v menších a vždy sa v tej krajine nájdu ľudia, čo majú buď správanie rovnaké, či podobné alebo informácie a spomienky na minulé doby detailne presné. Cítil som sa ako keby som sledoval seriál z čias tesne po vojne, to stvárnenie tomu tiež odpovedalo, čo je podľa mňa chyba a malo sa to vyrobiť ako skutočnosť, bez šedivých príkras, teraz myslím aj grafiku aj dej. Mierny nadpriemer. (02.03.2012)

Bohužel jsem neviděl na STV všechny díly, kde dnes seriál končí, ale z toho, co jsem viděl, mě velmi mile překvapil. Nejedná se kupodivu o hrdinské ruské klasiky. Je to drsný, reálný obraz Velké vlastenecké války, lidí - trestanců, kteří mají zemřít buď ve vězení, nebo na frontě. Trestný prapor stojí na stejné příčce jako Bratrstvo neohrožených nebo Pacific. (16.11.2010)

To zpracování stojí doslova za ruské hovno. A to je ten nejhlavnější problém... protože vás to provází celej seriál. Kromě toho je to strašně "ruské". Teda nezastávám se americkejch hrdinnejch válečnejch filmů, ale tohle je zas druhej extrém. Za prvé - každej tam vypadá jak typickej rusák - i kdybyste nevěděli, že je to rus, poznáte, že je to rus. Za druhé - moc nerozumím těm politickejm socialistickejm výrazům, vlasteneckejm názorům a historickejm souvislostem. Za třetí - když je tam nějaká akce, je to buď strašná vizuální prasárna nebo to neukážou nebo to nějak obejdou nebo se kamera kouká jinam - v podstatě tam neukážou skoro vůbec žádné nepřátele a výbuchy a střelba je amatérská a krev se tam objevuje zřídka. Prostě hlavně aby to nezruinovalo televizní rozpočet. Jediným kladem filmu je pohled na válku na východní frontě z pohledu těch nejvíc postradatelnejch jednotek z postradatelnejch jednotek. Lidskej život (obzvlášť ten trestaneckej) je hovno, hlavně že nás je mnogo. Válečná mašinérie v ruském podání je naprostá šílenost - divím se, že to vůbec rusáci natočili a nehodili na to nějakou cenzuru. Jelikož skoro každá postava je zapomenutelnej rus, ulpěli mi v hlavě jen dva nejlepší - velitel Tvjerdochlebov (Alexej Serebrjakov) a skvěle odpornej kriminálník Glymov (Jurij Stěpanov). Škoda, škoda toho zpracování - za dost peněz by se z toho dal udělat parádní seriál. (25.12.2019)

Tohle je sakra dobře natočený válečný seriál, který sice nevyniká monstrózní produkcí (narozdíl třeba od Bratrstva neohrožených), za to má ale výborné obsazení a postavy, které jsou mnohovrstevnaté a je radost s nimi těch jedenáct dílů sjet. Hodně překvapivě se tu tepe do rudé armády a když tu někdo s řevem "Uráá" vyráží na sebevražednou steč, tak to nevypadá jako agitka a patosu je tu tak akorát, aby byl uvěřitelný a nikoliv ulepeně trapný. Kéž by se stejné péči jako vypsání charakterů mužstva dostalo i vyššímu důstojnictvu, kde jsou postavy jasně nalinkované ve charakterech totální svině, nebo otcovské figury. Jasně, je tu pár slabších momentů, ale... Na ty v důsledku kašle pes. (25.06.2017)