Svet podľa Garpa

Svět podle Garpa je mou velkou knižní láskou, a proto jsem se adaptace bál. Obavy se mi potvrdily už v první scéně. Jenny byla příliš tvrdá, Garp už byl na světě, jeho početí pak jen vyprávěno na nevhodném místě. Měl jsem chuť onu povrchně vypadající zábavu bez pořádného psychologického vykreslení postav vypnout, ale teď jsem rád, že jsem to neudělal. Jakmile se totiž děj přemístí do Garpovy dospělosti, přijde na scénu Robin Williams a hlavně dokonalá Mary Beth Hurt, jejíž Helena je přesně tak roztomilá a zároveň zádumčivá, jako jsem si ji vždy představoval. Zachráncem se nakonec stal režisér Hill, který se ukázal být příliš velkým profesionálem, než aby tak krásný příběh i přes zkratkovitý scénář zničil. Dokáže vytvořit mnoho hřejivých momentů, pomrkává na čtenáře diváka (medvědi) a u komplikované postavy Roberty se dokáže vyvarovat jakékoli trapnosti, která by jen při sebemenší nerozvážnosti přišla. Navíc vloží i scénu, která o hlavní postavě řekne mnohem víc než jakékoli množství dialogů - scénu, kdy se titulní hrdina dívá skrz žaluzie a divák tak pocítí přesně takový příval myšlenek, jaké mu poskytl v předloze Irving. Kdybych nebyl fanoušek, uvažoval bych o nejvyšším hodnocení, takhle určitě ne, protože pod Garpem si představím obrovskou salvu myšlenkově podnětných povídek, úvah a skrytých názorů, kterou do filmu dát nelze. (23.06.2007)

Filmová druhotina Robina Williamse, na kterou si za měsíc jistojistě nevzpomenu. Hodně se mi však líbil herecký výkon Glenn Close. Rozhodně jde poznat, že film vznikl podle novely, protože je all over the place. SPOILER: Ze všeho nejhorší je konec. Opravdu bylo tak nutné, aby nějaká potrhlá feministka zabila Robina Williamse? (17.05.2021)

Ukamenujte mě, ale knížku jsem nikdy nedočetla. Skončila jsem kdesi v první třetině, když jsem zjistila, že ani přeskakování všech Garpových povídek - které mi od počátku lezly významně na nervy - mě nedonutí prokousat se příběhem až do konce. Film jsem si pustila s jediným záměrem: konečně se dozvědět, jak tato Irvingova kniha nakonec skončí. Teď to vím a spokojeně se můžu přesunout zas o dům (film / knihu) dál. Jsem asi zaujatá, ale ani knižní, ani filmová verze se do mé síně slávy nedostane. Kniha prostě jen proto, že mi přišla nudná, film pro to, že mi přišel nezajímavý (asi už to automaticky vyplývá z mého subjektivního náhledu na knihu). Jednu poznámku na závěr si ale neodpustím. Pokud se nějaký fanoušek pana Irvinga bude v budoucnu pokoušet zfilmovat jeho nejslavnější dílo, bylo by možná lepší udělat z toho seriál, aby se nestalo, že celý život Jenny před narozením Garpa bude shrnut v úvodních pěti větách (včetně velmi zvláštní scény s otěhotněním). A taky by možná nebylo od věci obsadit do role matky a syna herce, které dělí víc jak pět let. Skutečně by to působilo líp. (21.12.2009)

Garp povedal svojej mame, že jeho život je nudný. Opak je ale pravda, jeho život bol plný rôznych príbehov, nevšedných udalostí, zaujímavých ľudí, a hlavne plný myšlienok a pocitov a Irving ho napísal tak dokonale, že jeho prevedenie na plátno sa jednoducho stopercente uskutočniť nedá. Lenže ja zabudnem na to, že som čítala knihu, ktorú milujem, a zostane mi jeden príjemný, milý a hlavne ľudský film, Glenn nikdy nebola krajšia, Robin mužnejší a dokonca Johnovi Lithgowi to neskutočne pristalo. Odporúčam! (28.02.2016)

První polovina filmu humornější (hlavně díky nevymáchané hubě skvělé Glenn Close), druhá vice dramatická (aby ne, když se točí okolo manželství a dětí). Herci hrají o 106, někdy i o 107 (hlavně John Lithgow, který se objeví pokaždé, když začne upadat tempo). Podle blinkání a breku zdejších šašounů, co četli knihu, se nejspíš jedná o knihu zdařilou, takže doufám, že se k ní dostanu. (12.03.2019)