Portrét šialenstva

Edmond Burke (William H. Macy) se jednoho dne po cestě z práce zastaví v obchůdku z číslem 115 - u kartářky, která mu sdělí, že asi není na svém pravém místě. Edmond o tom začne přemýšlet, a při tom nastoupí na dráhu, které z výšin normálního života vede až do policejní cely 115 - přes návštěvy pánských klubů, podříznutí starého fěťáka až po vraždu mladé sympatické servírky (Julia Stiles)... Jen málokdo ví (snad jen Michael Douglas ve filmu Volný pád), jak strmý může být pád mezi spodinu společnosti. Ze strany Williama H. Macyho sice brilantně sehrané, ale samotný scénář nebyl nikterak zajímavý ani zábavný (a opět ve srovnání s výše zmíněným). Člověk se jen ptá - proč? Jakej smysl tento film měl? Pobavit? To se moc nepovedlo. Poučit ? Možná ano, děti, nezabíjejme servírky, jinak nás ve vězení ojede velkej černoch.. Ještě že to celé zachraňuje délka (spíš krátkost) filmu - těch necelých 80 minut to lze vydržet a Macy byl fakt dobrej... (16.07.2008)

První 2/3 téhle zkrocenější variace na Falling Down jsou fakt v pohodě a poměrně zábavné, všechny tři "děvka scény" jsou opravdu povedené. Jenže jak děj skončí svůj part na nočních ulicích, tak se z filmu stane strašná plytkost, která se asi snaží něco sdělit, ale v mém případě jsem nezachytil ani ň. Škoda tohoto pádu na beton, za první dějství 3,5*, za druhé 1*. (17.10.2006)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Prostředí 6/10/// +výborný William H. Macy, dialogy, scénář, napětí -vyvrcholení děje přijde zhruba uprostřed, potom už následuje mírný propad a zvolnění/// Snad i díky krátké stopáží, ale spíš díky nepřehlédnutelnému herectví zúčastněných herců jsem byl připoután k obrazovce od začátku do konce. Nelítostný příběh, který se bohužel odráží ve všední realitě a mnohdy v bezradnosti našeho světa./// Celkem 72%/// (28.04.2011)

Pozoruhodný film jak z psychologického (Edmondovy difúzní exhaltované monology), tak i z filozofického hlediska (finální rozhovor v base se spoluvězněm). Pro klasického konzumenta je nepříliš srozumitelný, jelikož postrádá běžná klišé jako zřetelný vnější děj, etický apel, tzv. inteligence (nevím jak u vás, ale u mě se pojmy šílenství a inteligentní jednání spíše vylučují), šťastný nebo smutný konec. Těmito nedostatky se však snímek a hlavně ústřední postava stávají realističtějšími co do proklamovaného portrétu, protože ten není ani černý ani bílý, nýbrž veskrze prozaický a pro standardně trénovaného diváka nejasný a tudíž nudný. To je taky důvodem jeho nedoceněnosti. Může zarazit kratší stopáž, ale ta je opět jen důsledkem absence dalšího klišé, a to zbytečné vaty mezi jednotlivými akty. Osobně vnímám Edmonda jako průkopnický počin, jehož obsahová hloubka i formální kvalita mnohým bohužel uniká. A přes všechno opomíjení i křivdu ve zdejším hodnocení se na ČT již dočkal nejedné reprízy v původním znění. 92% (26.04.2011)

Asi tak dvě třetiny stopáže jsem měla za to, že koukám na hodně černou komedii, která se pohybuje ve škálách (anti)morality a satiry. Prostě mě přišlo docela zábavné sledovat politováníhodného lůzra, kterak smlouvá v baru, peepshow a bordelu o laciný sex, aby si dodal tu správnou odvahu až koupí pořádně velkého nože. No a pak ten nůž dojde užitku a hlavní chudinka je zatčen a ono se to nějak mění v rozvláčné vězeňské drama, škoda. 60%. (25.04.2009)