V zajatí rýchlosti

Tonda Hopkins jako nejrychlejší důchodce na světě v přijatelně sentimentálním životopisném snímku. Ve filmu se toho vlastně moc nestane. Burt Munro z Nového Zélandu se rozhodne překonat rychlostní rekord na svém starém, zato notně upgradovaném Indiánovi a pro tento životní cíl se vydá do Ameriky, na nedozírné roviny solných jezer v Bonevillu. Většinu děje tvoří jeho cesta, takže není od věci mluvit o road-movie, ale stále je to hlavně úsměvné drama dožívajícího děduly, který hodlá všem ukázat, že ještě nepatří do starého železa. A právě Hopkins dopuje film osvěžující šťávou. Jeho vitální nahluchlý stařík, který s každým vyjde zadobře je jednou z těch filmových postav, kterou si zamilujete ať se vám to líbí nebo ne. 75% Zajímavé komentáře: wipeout, hudryhudry, Brandon (30.08.2006)

Herectvo Anthonyho Hopkinsa má viacej farieb než všetky tie krásne lokality, ktorými v tomto filme prechádza ako Alenka v ríši divov. Sledovať herectvo Anthonyho Hopkinsa je ako nechať sa unášať dirigovaním orchestra Enniom Morriconem. A tento film nie je ničím iný než pozitívnou, dobrosrdečnou, remeselne perfektne nakrútenou ódou na herectvo Anthonyho Hopkinsa. Sláva mu. (18.02.2008)

Milý a nebýt herecké superhvězdy v hlavní roli, tak i velmi nenápadný počin. Indián je paradoxně nejsilnější ve scénách domácího montování a občasného rozmrzelého lamentování než při samotném plnění životních snů. Hopkins je ve své první čistě dědkovské roli úžasný a je vážně škoda, že není ve filmu přítomna nějaká větší hloubka nebo podružná linie. Takhle je příběh až příliš jednoduchý a zůstává jen cestou tam a zase zpátky bez duševního přesahu typu Alvina Straighta. (15.03.2007)

Tak, a dnes ještě s čistým svědomím přidám další z kvarteta výnikajících filmů, jichž jsem byl v posledních dnech svědkem, a z nichž si každý zaslouží maximální pětihvězdičkové hodnocení. V případě snímku V zajetí rychlosti je pak verdikt víceméně jasný. Film má totiž několik předností, které mu nedovolují klesnout níže než nad nadprůměrné hodnocení, a jež z něj vedle Pána Prstenů dělají další z klenotů kinematografie Nového Zélandu. Za prvé je to neskutečně charismatický, milý a k sežrání Anthony Hopkins, jemuž role stařičkého mladíka sedla přesně na tělo. Dále tu je příběh, během jehož sledování jsem se ani nanosekundu nenudil, a který mě neuvěřitelně bavil po celé dvě hodiny. V podstatě jsem se s hřejivým pocitem v hrudi doslova těšil a pukal blahem a nadšením, jaká další svérázná epizoda vyjde v případě tohoto roztomilého novozélanďana Burta na povrch. Celkově vzato mne tento filmový zážitek příjemně pobavil, rozesmál i rozesmutnil, a já si tak po dlouhé době znovu uvědomil, že sledování filmů má v sobě prostě něco, co jiné druhy kultury nikdy mít nebudou... Sedni a dívej se. (08.06.2009)

Musím přiznat, že jsem tímto snímkem více než překvapen. Nečekal jsem vůbec nic a sám pochybuji, že bych na něj někdy šel do kina, ale shodou jistých okolností se tak stalo. Snad jediným lákadlem je zde jméno Anthony Hopkins, ostatní herci jsou méně známí nebo jsem o nich neslyšel vůbec, což mohlo předznamenávat několik věcí. Buď mohlo být V zajetí rychlosti obyčejnou blbostí nebo výborným snímkem. Ta druhá možnost je správně. Povedený biografický příběh závodního jezdce, který si chce splnit svůj veliký sen je natočen s velikým nadhledem a až dětinskou naivností, díky které bychom jej mohli přirovnat dokonce i k pohádce. Vlastně jak jinak nazvat dlouhou cestu Burta Munro, při které nepotká nikoho jiného, než samé hodné lidi, kteří mu nabídnou spolupráci a navíc se od nich ještě příjemně poučí. Snímek také drží herecký výkon hlavního představitele a překvapivě skvostná režie, která si nehraje vůbec na nic. Každé scéně věnuje režisér patřičný prostor a dává do ní všechno co jen může. Další skvělou věcí je úžasný smysl pro humor, který se pohybuje přes ten slovní až po obrazový, popřípadě se oba spojují dohromady. Pokud k tomu přidáme perfektní, ale jednoduchý, hudební doprovod získáme tak přinejmenším příjemnou podívanou, která určitě pobaví. 80% (22.06.2006)