Réžia:
František ČápKamera:
Karel DeglHudba:
Jiří Julius FialaHrajú:
Terezie Brzková, Světla Svozilová, Karel Třešňák, Nataša Tanská, Jiří Papež, Jan Krchňavý, Jitka Dušková, Dagmar Appelová, Marie Glázrová, Nora Cifková (viac)Obsahy(1)
Múdrosť a láskavosť skúseností v adaptácii najslávnejšieho českého literárneho diela. V dobe okupácie vznikla najúspešnejšia adaptácia najčítanejšieho románu v Čechách, obrazy z vidieckeho života, inšpirované spomienkami spisovateľky Boženy Němcovej na vlastné detstvo. (RTVS)
Recenzie (150)
Škoda, že režisér Čáp v roce 1949 emigroval. Možná bychom se dočkali krásných filmů. Takových, jako byla Babička. Brzková se brzo stala synonymem pro typickou českou babičku. Původně byla tato role nabídnuta Růženě Naskové, ale ona sama nabídla režisérovi Čápovi téměř neznámou Terezii Brzkovou. ŠŤASTNÁ TO VOLBA! ()
Asi se tato verze skutečně více blíží knize, nepopírám to, knihu jsem nečetl. Ovšem právě pro absenci knižního srovnání můžu porovnat obě verze Babičky, které jsem viděl. Tu z roku dvacet jedna asi už nikdy vysílat nebudou. Barunka a Babička je mi více sympatičtější právě v mladší a barevnější verzi. U Barunky je to ještě pochopitelnější, když ji hraje úžasná Libuše Šafránková, která se mimochodem narodila až třináct let po natočení tohoto filmu. Naopak Viktorka se více povedla zde. Ve verzi z roku sedmdesát jedna je to doslova blázen. Tady ji stvárnili jako opravdovou nešťastnici docela poeticky. Ovšem v mladší verze se zaměřuje spíše na vykreslení vztahu mezi Babičkou a Barunkou, což zde chybí. Pouze Babička v závěru na Barunku čeká. A také se mi nelíbí poněkud useknutý konec. ()
Babička v podání Terezie Brzkové je opravdu ta nejbabičkovitější ze všech babiček (v dobrém slova smyslu samozřejmě), Viktorka je taky věrohodně bláznivá, ale jinak to byla celkem nuda. Krom epizody s Viktorkou se mi nelíbil vypravěčský styl autorů filmu, a i proto nemůžu této klasice dát víc než 3 hvězdičky. ()
Vadila mi jen strašidelně namalovaná obočí hereček ve venkovských rolích. Ale jinak krásný film. Pozoruju na svých dětech, jak s každou generací mizí spoustu vědomostí o běžném životě starších lidí. Proto tvůrci v r. 1940 měli nesrovnatelně reálnější představu o starém venkovu a zachytili ji pro nás. Ještě dodám, že film je většinou o životě žen, což by mě jinak asi nebavilo, ale toto je nádhera. Tohle dílo vyžaduje úplnou pozornost a diváka za ni odmění. Na konec ještě poznámka k paní Glázrové: její paní kněžna je nadpozemská ve všech ohledech. ()
Barevná Babička je koukatelnější, má skvělou hudbu, príběh Viktorky je ucelenější, všeho je víc a ja nevím co ještě. Ale jednu věc této staré Babičce nemůžete upřít. Brzková je babička se vším všudy. Taky Barunka je barunkovatější. Já miluju Šafránkovou a v barevné verzi je k zulíbání. Nevím, možná to je tou černobílou verzí, těmi účesy a doba vzniku má blíž k dění samotné Babičky. Ale já tento film mám hrozně rád. ()
Galéria (47)
Fotka © Lucernafilm
Zaujímavosti (24)
- Ve scéně, kdy myslivec (Gustav Nezval) pronásleduje Viktorku (Jiřina Štěpničková), dvojice herců ve skutečnosti nenatáčela společně. Jak Nezval přiznal, během 3 dnů natáčení se s kolegyní nesetkal. (Zdroj: Černobílé idoly 3) (M.B)
- Do role Babičky byla zvažována Leopolda Dostálová. (Duoscop)
- Už koncom tridsiatych rokov chcel Babičku natáčať Jiří Frejka, ktorý už mal dokonca aj napísaný scenár. (Raccoon.city)
Reklama