Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1915 se Turci organizovaně pokusili vyhladit Armény. O této události ví jen málokdo, i když existuje spousta očitých výpovědí, turecké vládě se to daří už témeř sto let odsouvat do ústraní. Tento film se odehrává v současné Kanadě a jde o příběh arménského režiséra Edwarda Saroyna, který se rozhodne natočit film o arménském holocaustu. K tomu ovšem potřebuje někoho, kdo by mu pověděl o tomto tématu více, než ví on sám. Podaří se mu najít arménskou uprchlici Ani. U krutého vyprávění je i její osmnáctiletý syn - již čistokrevný Američan, kterého odhalení tohoto děsivého činu inspiruje k návratu do země svých předků. Bohužel zjistí, že se v zemi od tragické události nic nezměnilo... Silný příběh o jednom z největších masakrů 20. století. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (49)

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Film odehrávající se na mnoha podlažích, přičemž my můžeme vidět děj pouze na jedné, dle libovůle režiséra. Teď už by sem mohlo přidat další patro, třeba s názvem Nagorno-Karabakh. Ten, kdo ostejně jako já louskal v mládí werfelovky, včetně 40 dní Musa Dagh, se už sotva kdy zbaví jejich vlivu. Netřeba polemizovat o tom, co bylo a nebylo, ale o tom co je a není v Ergoyanově filmu. - A kdo si navíc přečte scénu z knihy Ivo Andriće Most přes Drinu, jak se správně naráží na kůl, bude pravděpodobně zbaven všech "tureckých" iluzí. ()

Iggy 

všetky recenzie používateľa

Vytkl bych snad až přílišnou scénáristickou vykonstruovanost filmu, vše do sebe tak perfektně zapadá, že film nakonec působí až poněkud akademicky odtažitě a chladně. Na druhou stranu se Egoyanovi podařilo najít myslím velmi vhodné zpracování tématu arménské genocidy, kterou nahlíží hned z několika pohledů časových – současnost, nedávná minulost (osud Raffiho otce), genocida roku 1915 a život po ní (americký exil Arshila Gorkého); a osobních – přímí pamětníci, potomci pamětníků (režisér Saroyan), současní Arméni již dávno narození v exilu, Kanaďané nebo dokonce poloviční Turek žijící v Kanadě. Tak se Egoyanovi podařilo zobrazit nejen události vyhlazení Arménů ve východním Turecku ale i jejich dopad a recepci v současnosti. Téma by šlo jistě zpracovat i jako patetický historický velkofilm – jak se o to ostatně pokouší ve filmu režisér Edward Saroyan – ale myslím, že by to nepůsobilo o moc lépe než nevěrohodně namalovaný Ararat na pozadí městečka Van, z kterého ho ve skutečnosti nelze spatřit. PS Autor "oficiálního textu distributora" film zřejmě opravdu neviděl. ()

Reklama

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Je škoda, že Ararat stojí za starou bačkoru, protože arménská gencoida zase není častým filmovým námětem, byť by si to zasloužila. Jenže tohle je jen o nějakém klukovi, který se, snad, snaží najít nějaké svoje kořeny a o natáčení filmu na tohle téma. Já spíš čekal cestu do Turecka, pátrání po tom, jak to opravdu bylo a střet dvou pohledů, tedy arménského a tureckého. Ale ani jednoho jsem se tady nedočkal. Pro mě je film zklamáním. 30% ()

T2 

všetky recenzie používateľa

Rozpočet $15,5miliónaTržby USA $1,555,959Tržby Celosvetovo $2,743,336║ Ďalšia smutná etapa ľudstva o ktorej sa skoro nevie. Keby sme asi vedeli o každej genocíde na ľudoch, by sa nám asi ťažko žilo s pocitom že sme ako že stvorený na obraz boží! Fakt celé zle, koľko zverstiev dokážeme na sebe páchať. Atom Egoyan si vyberá dosť ťažké námety, ktoré sa neľahko podávajú. Tu si poradil svojsky a ponúka film vo filme, čo ako ako tak zmierni celkový dopad. /60%/ ()

Aky 

všetky recenzie používateľa

Škoda námětu. O arménské genocidě se toho nenatočilo tolik, aby nebyla škoda, když se promrhá příležitost. Autoři své sdělení natolik zkomplikovali, že se pro nepřehlednost stalo téměř nesrozumitelné. Někde v půlce jsem podlehl nutkání netrápit se tím, jak to vlastně myslí - výsledku to v mých očích nepomohlo. ()

Galéria (26)

Zaujímavosti (1)

  • Filmovanie snímky prebiehalo v Kanade a Turecku. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama