Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1915 se Turci organizovaně pokusili vyhladit Armény. O této události ví jen málokdo, i když existuje spousta očitých výpovědí, turecké vládě se to daří už témeř sto let odsouvat do ústraní. Tento film se odehrává v současné Kanadě a jde o příběh arménského režiséra Edwarda Saroyna, který se rozhodne natočit film o arménském holocaustu. K tomu ovšem potřebuje někoho, kdo by mu pověděl o tomto tématu více, než ví on sám. Podaří se mu najít arménskou uprchlici Ani. U krutého vyprávění je i její osmnáctiletý syn - již čistokrevný Američan, kterého odhalení tohoto děsivého činu inspiruje k návratu do země svých předků. Bohužel zjistí, že se v zemi od tragické události nic nezměnilo... Silný příběh o jednom z největších masakrů 20. století. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (49)

Morien 

všetky recenzie používateľa

Na tento film jsme se měli podívat, abychom ho potom mohli rozebírat na scenáristické seanci. Po rozebrání mě začal bavit mnohem víc, ne po podívání. Ne že by někdo z ostatních diskutujících řekl něco, co by obrátilo můj pohled, ale já sama nad filmem začala přemýšlet úplně jinak. Scény, které se mi při sledování zdály na hraně, například veškeré scény s jinochem a celníkem, najednou získávaly ten význam, kvůli kterému je tam režisér umístil. Věřím, že kdybych o každém filmu takto s někým diskutovala, začnu si brzy myslet, že neexistuje špatný film. ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Film odehrávající se na mnoha podlažích, přičemž my můžeme vidět děj pouze na jedné, dle libovůle režiséra. Teď už by sem mohlo přidat další patro, třeba s názvem Nagorno-Karabakh. Ten, kdo ostejně jako já louskal v mládí werfelovky, včetně 40 dní Musa Dagh, se už sotva kdy zbaví jejich vlivu. Netřeba polemizovat o tom, co bylo a nebylo, ale o tom co je a není v Ergoyanově filmu. - A kdo si navíc přečte scénu z knihy Ivo Andriće Most přes Drinu, jak se správně naráží na kůl, bude pravděpodobně zbaven všech "tureckých" iluzí. ()

Reklama

danliofer 

všetky recenzie používateľa

Jelikož je mi toto téma dost blízké, nemohu nedat méně než pět hvězdiček... FilmBox občas dokáže opravdu překvapit výběrem. Jen kvalita dabingu, kdy byly anglické překlady arménských replik ponechány bez překladu do češtiny, byla rozporuplná. To už by bylo lepší film vůbec nedabovat a ponechat ho celý s titulky včetně těch pro arménské a turecké dialogy. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Atom Egoyan je frajer, pretože dokáže do svojich umeleckých filmov, ktoré vidí v kine tak málo divákov, získať herecké hviezdy a legendy. Atom Egoyan je frajer, pretože dokáže aj pri takejto závažnej látke, akou genocída arménskeho národa bezpochyby je, použiť menej frekventovanú metódu filmu vo filme, pri ktorom sa dokáže divák tak nechať strhnúť silou zobrazovaného natáčaného filmu, že zabudne, že vlastne sleduje fikciu vo fikcii, ktorá je potom realitou filmu. Greenwood pôsobí v úlohe amerického lekára tak ochranne, že by som aj veril v záchranu celej oblasti, ak by nebola vyvraždená. Plummer ako múdry dedko, ktorý pochopí situáciu dokáže dojať rovnako, ako dokážu brutálne zábery genocídy vyvolať des. No a Elias Koteas v dvojúlohe herca a svojej filmovej postavy predstavuje turecký prístup k veci, ktorý sa dá pochopiť, ale až pri jeho konfrontácii s arménskym štábom a mladým Aniným synom pochopíme zmysel historickej pamäte. ()

ripo 

všetky recenzie používateľa

Veľmi ťažké zobrazenie témy, ktorá je dodnes v niektorých kultúrach buď tabu, alebo sa jednoducho o nej nič nevie. Genocída .... Genocída Arménov počas prvej svetovej vojny. Atom Egoyan ( kanadský režisér arménskeho pôvodu) chcel týmto filmom dať do povedomia to, čo sa stalo a o čom sa dnes nehovorí ... Ale v tom je ten problém .... V určitých momentoch sa posolstvo o tom, ako boli vyhladené dve tretiny národa , žijúceho v Turecku, stráca. Stráca sa v niekedy zbytočných konfliktoch medzi dvoma generáciami - matkou a synom a nevlastnou dcérou. Škoda - dať svetu vedieť o zverstvách sa dalo aj priamočiarejšie a jednoduchšie. Adolf Hitler v roku 1939, po napadnutí Poľska predniesol dnes už legendárne slová : "Kto si už dnes spomenie na vyhladenie Arménov ?" A mal, bohužiaľ, aj teraz, takmer storočie po tom, pravdu .... ()

Galéria (26)

Zaujímavosti (1)

  • Filmovanie snímky prebiehalo v Kanade a Turecku. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama