Réžia:
Dušan KleinScenár:
Václav ŠašekKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Zdeněk MaratHrajú:
Jiří Bartoška, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Miroslav Macháček, Slávka Budínová, Jiřina Třebická, Tomáš Töpfer, Vítězslav Jirsák, Miloš Vávra, Blažena Holišová, Věra Vlčková, Václav Stýblo (viac)Obsahy(1)
Malíř Horác za pomoci kriminalisty ve výslužbě Vašátka řeší záhadu zamčeného pokoje v souvislosti s podivnou „sebevraždou" sester Vojínových... Horác (J. Bartoška) navštíví svého přítele, bývalého kriminalistu (R. Hrušínský) a je zaujat dvěma zvláštními ženami, které bydlí v domě naproti. Ty staré sestry spolu žijí celý život, škorpí se, dělají si naschvály, ale být bez sebe nemohou. A pak jsou jednoho dne obě dvě sestry nalezeny ve svém zamčeném bytě mrtvé. Otrávily se plynem. Takže oficiálně je případ uzavřen jako sebevražda. Jenže Horácovi se to nějak nelíbí. I když ho jeho přítel kriminalista odrazuje, pátrá dál. Byly ty ženy zavražděny? A má v tom prsty Janza, nebo jejich přítel Pesný, který měl bydlet v jejich bytě? Dramatizace detektivního románu Hany Proškové s jejím oblíbeným hrdinou malířem Horácem byla natočena v roce 1987. (Česká televize)
(viac)Recenzie (56)
Zrcadlo nenávisti aneb Kocour v čižmách po moravsku. V tomto kúsku nevyšlo autorom asi nič z toho, čo pôvodne zamýšľali. Azda až na rafinovaný spôsob popravy jednej z obetí. Tá dostala megapuchíř potom čo sa zašprajcovala s párom čézetpé (Čeljabinské gumárenské závody) o veľkosti 58 v posteli, z čoho následne chytila na hlavu a zomrela. Mal som dojem, že dejová línia sa odohrávala v rovine fantasmagorických preludov za striedania pseudohalucinácii, v ktorých dominovali zábery "zoomujúce" gigantizmus ortopedickej pomôcky. Keby ju recyklovali, získali by dva nafukovacie člny, 20 párov pneumatík na celý seriál veľkej ceny či nepreberné množstvo pršiplášťov. Prostredie tv-inscenácie tiež nedodalo na hodnovernosti snímku a ak pripustíme, že malo ísť o krimi, tak čo potom v príbehu hľadali tie topánky a s nimi súvisiace žlté zábery navodzujúce atmosféru starých čias. Až tak starých, že snímok môže konkurovať najslávnejšiemu filmu Karla Zemana. Trhavé pohyby topánok a šialené ručanie obete pripomínajúce scény bitiek z konkurenčného snímku dodávali deju nádych komédie, ak nie paródie. Ide jednoznačne o štúdiovku s prvkami amaterizmu na každom kroku. Jediná hviezda za Rudolfa Hrušinského, ktorý dúfam nemal poňatia o čom je reč a hral si svoje. ()
Výtečná herecká skvadra se potácí na poli příběhu z prstu vycucaného, s místy nefunkčními dialogy a vůbec tomu nepomáhají flashbacky, které působí magořivěji než-li imaginace koksem sjetého Kokršpaněla Anglického. Hrůzností samou o sobě je naprosto se nehodící hudba, která dosti často podráží snahu o vytvoření té správné atmosféry, což je velká, převelká škoda. Mimochodem, hlavní postava je malíř, který neumí malovat, jeho výtvor je hrozná patlanina a postava bývalého policisty Vašátka (ehm, ehm) tvoří věci o třídu lepší. ()
Nelze popřít zvláštní kouzlo těchto malých televizních detektivek osumdesátých let, jako je Panenka a další podobná dílka. Zrcadlo nenávisti je velmi tajuplným a zajímavým příběhem, se skvělým hereckým obsazením, kde se Jiří Bartoška, co by malíř Horác, prodírá mystičnem záhadného úmrtí dvou osamělých starých sester. ()
Na téhle jinak nezajímavě zpracované televizní detektivce je udivující jiná věc: Dvakrát tu zazní slavná Amapola od Ennia Morriconeho z filmu Tenkrát v Americe. V titulcích o Morriconem není ani zmínka, místo toho je zde pod hudbou podepsán Zdeněk Marat, který pro Dušana Kleina napsal hudbu k prvním třem Básníkům. Je neuvěřitelné, že tahle masivní krádež normalizační Československé televizi prošla úplně v pohodě. ()
Slušná a trochu netradiční televizní kriminálka s excelentním obsazením, přestože Rudolf Hrušínský má menší roli, než se z obsahu filmu zdá. Místo napětí se setkáme spíše s psychologickou úvahou na téma svědomí. Neméně zajímavá je i hnusná omšelá stará Praha (v péči socialistických budovatelů), byť z ní vidíme pouze střípky. ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (4)
- Natáčelo se v Praze na Malé Straně, v restauraci U Dvou koček a na Uhelném trhu, který se nachází na Starém Městě. Na zmíněném trhu se odehrává i děj filmu. (ArthasKarfa)
- Film byl natočen na motivy povídky Hany Proškové „Křivý prostor“, která vyšla spolu se dvěma dalšími v roce 1971 pod názvem „Smrt programátora“. (Zlatohlávek)
- Podle textu Hany Proškové vznikla také rozhlasová inscenace „Křivý prostor“ (2002, režie Hana Kofránková). (Přemek)
Reklama