Réžia:
James ClavellScenár:
James ClavellKamera:
Paul BeesonHudba:
Ron GrainerHrajú:
Sidney Poitier, Faith Brook, Geoffrey Bayldon, Judy Geeson, Ann Bell, Michael Des Barres, Patricia Routledge, Stephen Whittaker, Suzy Kendall (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Idealistický Mark Thackeray si nájde zamestnanie ako učiteľ a dostane triedu plnú nevychovaných a neovládateľných výrastkov. Hoci stále dúfa, že toto zamestnanie je len dočasné, začne pomaly meniť pomery v triede - ku svojim žiakom pristupuje ako k dospelým ľuďom a učí ich, aby sa k svojmu okoliu správali s rešpektom. Keď dostane lukratívnu pracovnú ponuku, bude musieť urobiť zásadné rozhodnutie. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (145)
Dneska už je to šíleně naivní. Nejvíc mě asi nudilo, že ten film neměl žádnou zápletku+vyvrcholení (aspol.), ale jen tak pořád plynul na tý vlně pravé poslání učitele je správně vychovat své svěřence. Navíc nechápu, co se zahazoval s tou třídní princeznou, když měl v kabinetu výstavní kolegyňku. (60%) ()
Každý filmový žánr – potažmo i subžánr má své silné želízka v ohni a stejně tak i kupu hnoje a sraček. Toto drama ze školního prostředí však patří k tomu lepšímu, co nám toto odvětví nabízí a ač je příběh do jisté míry trochu naivní, tak v sobě skrývá potřebné emoce – které z něj dělají slušnou podívanou. Sidney Poitier si vyzkoušel roli nezbedného žáka ve filmu Blackboard Jungle a teď dostal příležitost postavit se na druhou stranu „barikády“. No a této příležitosti se chopil velmi dobře. Je to dobrý herec a hlavně díky němu jsem si tento film dokázal užívat, co to jen šlo. Přece jenom já jsem hlavně na hororové filmy, ale dokážu ocenit i kvalitní filmy z jiných žánrů. Co se žáků týče, tak ti byli o něco slabší odvar, než tomu bylo v již zmíněném filmu Džungle před tabulí, ale ani zde nebyli vyloženě zlí. Navíc Judy Geeson byla neskutečně sexy a získala si u mě body navíc (v hororovém scifi filmu Inseminoid toho totiž kromě svého poprsí moc nepředvedla…). Takže ve finále jsem spokojený. Lehce nadprůměrná záležitost. 70% ()
A mame tu dalsieho idealistickeho ucitela krotiaceho rebelantskych teenagerov ktory ich postupne uci vsetko podstatne o zivote. Kolko filmov s podobnym nametom som uz videl? 10? 15? A kolko z nich bolo dobrych? Viac menej vsetky. Keby som bol reziser urcite by som aspon jeden film venoval tejto tematike. Jednak na podobnom pribehu nemate co pokazit a jednak v tomto pripade ani tak nevadi neoriginalita a prevarenost. Je to skratka zakazdym zaujimave a strhujuce. ()
Již nesčetněkrát zpracované téma, kterak outsider dostal za úkol zkrotit nejhorší třídu mezi nejhoršími třídami. A světe div se, on to nejen zvládl, on si dokonce své žáky omotal kolem malíčku. A prakticky pokaždé je z tohoto příběhu sentimentální slátanina, která se beze smíchu nedá dokoukat. Čest patří výjimkám a tou bezesporu je Panu učiteli s láskou. Ne, že by ten film nebyl sentimentální, to je a dost. Ale on ten sentiment tak nějak hezky dávkuje, on nestaví jen na tom, že divák bude u sledování brečet jako želva a pro slzy neuvidí chyby. A Poiter je zkrátka úžasný. Na mě tento film zabírá, já mu věřím každé políčko. ()
Což o to, Sidney Poitier má charisma na rozdávání, je to sympaťák k pohledání a humanistické ideály z něj přímo vyzařují, přesto bych adepty studia pedagogiky důrazně varoval před pokusem pohlížet na učitelskou profesi přes zkušenost filmového hrdiny. Na příběh o tom, jak učitelský elév svým zápalem dokáže během několika málo týdnů zásadním způsobem zvrátit negativní atmosféru ve třídě a z ukázkových sígrů v nejobtížnějším věku, na kterých se podepsalo kdeco od nevýchovy v rodině přes absenci pozitivních vzorů v okolí až po rezignaci a profesní selhání předchozích kantorů, udělal zapálené studenty připravené vstoupit do života, se hezky kouká, jenže s reálným životem to nemá nic společného. Snímek je tak sentimentální, moralizující a především neuvěřitelně naivní, až místy působí nepatřičně - jako by se dotýkal hranic parodie. Význam filmu spočíval podle mého jinde. V době natáčení ještě ani zdaleka nebylo zvykem vnímat černochy jinak než jako příslušníky dělnických povolání. Poitier v roli nepřehlédnutelného, silnou osobností vybaveného, vysokoškolsky vzdělaného intelektuála pomáhal bourat stereotypy a emancipovat afroamerickou komunitu a černošské přistěhovalce v Evropě. Na vysokém hodnocení na ČSFD se podle mého podepsala nostalgie, je nutné je brát s určitou rezervou. Celkový dojem: 45 %. ()
Galéria (27)
Fotka © Columbia Pictures
Zaujímavosti (8)
- Ve filmu se mluví o Cockney. Cockney je slang určité části Londýna, zejména z londýnského East Endu, nebo tradičně pro narozené poblíž kostela Bow Bells. Cockney také běžně označuje výrazný dialekt angličtiny používaný v těchto oblastech i jinde mezi dělnickou třídou domovských krajů. (sator)
- Producenti dostali povolení k natáčení v Britském muzeu. Jen několik dní před natáčením však bylo zrušeno a povoleno bylo pouze fotografovat. Fotografové Laurie Ridley a Dennis C. Stone dostali volnou ruku a vytvořili fotografickou sekvenci muzea tak, že to divák považuje za filmový experiment. (sator)
- Film byl zakázán v Jihoafrické republice se zdůvodněním, že není přípustné, aby černoch učil bílé děti. (Kulmon)
Reklama