Grék Zorba

Pokud bych měl potřebu označit nějaký film za kultovní, pak by to by nejspíš právě tento. Pronásleduje mě od puberty a já se jím rád pronásledovat nechám. Jediný z pocitů, který pozvolna vyprchává, je nadšení. I když ten je možná ze všech nejdůležitější. Mix svobody, násilí a milosrdných lží jsem ale chápal dříve stejně jako dnes, přestože dnes je už jen málo svobody a lži jsou vesměs nemilosrdné. (28.01.2023)

Dobrý to bylo. Když se nad tím člověk zamyslí, dojde mu že je to vlastně tak trochu buddy movie. Dva uplně rozdílní lidé jsou furt spolu a snaží se rozjet podnik (ňákej důl a klády dopravovat lanovkou), přičemž zažívají různé pozitivní či dosti tragické příhody. Anthony Quinn podal opravdu brilantní výkon a hlavně díky němu je ten film tak slavný. A samozřejmě i hudba je skvělá (kde by bez ní dneska byly hokejové zápasy a "Sbal prachy a vypadni"). Akorát je dost škoda že je to černobílé, jindy mi to nevadí, ale tomuhle filmu by barevná ohromě přidala. (18.03.2006)

"Život to jsou potíže!"                                                                                                                                                                  To je film!! Mexičan s irsko-indiánskými kořeny hraje Řeka, Ruska hraje Francouzsku a všechno to vytváří skvělou řeckou atmosféru. Nejvíc se mi líbil ten vpravě řecký konec! (11.07.2014)

Po závěrečných titulcích jsem měl takový zvláštní pocit, který jsem u filmu snad nezažil. Přestože Řek Zorba není zdaleka úplně optimistický snímek, konec je doslova nabitý pozitivní energií. Teda aspoň já měl ten dojem:-) Příjemný stav mysli, který mi tento snímek navodil, je jeden z hlavních důvodů mého maximálního hodnocení. Dalším pádným důvodem je fenomenální výkon Anthony Quinna. Viděl jsem ho v mnoha filmech včetně (myslím až přehnaně) vychvalované La Strady, ale nikde nehrál tak dokonale, jako v snímku Řek Zorba. (10.08.2005)

"Život je problém. Iba smrť nie je. Byť na žive, to znamená povoliť si opasok a vyhľadávať problémy." - Alexis Zorba... Bez tohto filmu by rozhodne neexistovalo Grécko v takej podobe, aké ho poznáme dnes - Zorba je priam gréckym národným dedictvom. Knihu som síce nečítal, ale nakoľko po pánovi Kazantzakisovi pomenovali letisko hlavného mesta ostrova Kréty, tak usudzujem, že má v tomto štáte doposiaľ pomerne veľký rešpekt. Skutočný Grék Zorba (alebo presnejšie Zorbas) sa na toho filmového/knižného z povahovej stránky pomerne dosť podobá a preto ma trochu mrzí, že sa Kazantzakis nerozhodol opisovať presnú históriu. Popravde, neviem, čo som mal od filmu očakávať. Vo všeobecnosti sa veľmi nerozoberajú jednotlivé plusy a mínusy snímku a tak som sa do neho pustil celkom naslepo. Grék Zorba je film pomerne dosť starosvetský - je natočený spôsobom, akým boli natočené oveľa staršie filmy, ale je tu použité veľké množstvo zaujímavých prvkov a kamerových záberov, ktoré ale v spomínaných starých filmoch nejestvovali (napr. záber rútiaceho sa dreva z kopca). Je to tak isto film na tú dobu trošku poburujúci - najkrajšou a zároveň najmilšou scénou bola nepochybne tá, kedy sa do izby chorej Zorbovej manželky nasáčkovala celá krétska dedina a všetci jej obyvatelia spokojne čakali, kedy už konečne zomrie, aby mohli izbu vyrabovať a pekne si poodnášať jej majetok. Vecou, ktorú si na celom filme najviac vážim, je nepochybne nazabudnuteľná hudba Mikisa Theodorakisa, ktorá je prenádherným symbiotickým zlúčením celého gréckeho folklóru a ktorá sa v priebehu desaťročí stala priam metafyzickou entitou súčasného Grécka. Tá hudba je kapitola sama o sebe a dala mi omnoho viac, než celý tento film. (25.03.2018)