Americká kliatba

Duchařiny moc nemusím, jelikož nebývají strašidelné. Americká kletba má ale přeci jen atmosféru a napětí, i když ke konci ty stále se opakující noční můry a třískání dveřmi a okny bylo už poněkud únavné. Jedna z nejlepších scén je útěk v kočáře lesem a následně před černým vlkem. A pak jsou to drobné momentky, kdy třeba svíce vyhoří v řádu sekund a z krbu vyšlehne proud ohně. Velmi dobré herecké obsazení, poněkud rozkývaná kamera a standardní hudba napomáhají celkovému výsledku, který je slušný. Zajímavý je i důvod naznačený v závěru. Co film zbytečně shazuje, je tvrzení - podle skutečné události. Hodnocení z dřívějška ponechávám. (20.01.2023)

Solomone už nic netoč. Ani jednou jsem s sebou necukla. Ani jednou jsem neměla pocit, že bych se měla bát. Atmosféra nulová. A osobně Rachel Hurd-Woodovou od srdce nesnáším. Takže i tento faktor je příčinou mého nízkého hodnocení. I když 58% není úplně málo, pro mě nebyla An American Haunting svým dějem přijatelná. Není to film na doporučení. (09.08.2012)

Na první pohled to vypadá jako klasický posedlostní horor se všemi klišé, co k tomu patří, ale to rozuzlení samo o sobě je docela originální, i když na můj vkus bohužel pouze jenom naznačený. Co se mi líbilo hodně, tak bylo prostředí a doba, ve které se Kletba odehrávala stejně tako jako to propojení se současností. (19.05.2014)

Já nevím, co si myslet. Vidět historický mysteriozní horor, který je prý pravdivý, ale natočen moc důvěryhodně není a také ty nájezdy kamer, které mi připomínali Evil Dead a Sutherlanda, co mi nevím proč připomínal Gandalfa z Lord of the Rings, myslet si, že je to originální, ale nebýt si tím jistý a pak to objektivně ohodnotit, to je pro mě náročný úkol. (14.01.2009)

Dobře obsazená, ale jinak spíš průměrná duchařina, která s přibývajícími minutami ztrácí na zábavnosti, úměrně tomu jak se některé situace neustále opakují. Slušnou atmosféru a herecké výkony sráží navíc nepříliš povedená pointa, která toho moc nevysvětlí a naopak se zpětně postará o pěknou řádku děr v logice. Abych nezapomněl - postava pragmatického profesora ( J. D´Arcy), zastupující zde klasického hororového skeptika, který je schopen zapřít i nos mezi očima, jen aby mohl racionálně vysvětlit do očí byjící nadpřirozené jevy mi tentokrát lezla krkem natolik, že jsem si přál, aby jí strašidlo minimálně přerazilo krucifix o palici. Nevyšlo to, škoda. Za to bych jednu * milerád přihodil. (14.06.2009)