Posledná pevnosť

Někteří muži se nenarodili proto, aby si hráli se svými dětmi ... a s vnoučaty. Neboť jsou předurčeni k věčnému zápasu - je to jejich úděl. Čert vem do očí bijící americký patriotismus, žánrová klišé i trochu prostoduchý černobílý scénář, který ve slabých chvilkách bez povšimnutí míjí logiku a všechny vězně staví do úlohy kladných hrdinů. V podání Roberta Redforda jsou veškeré nastíněné atributy nejen snesitelné, ale dá se jim alespoň trochu věřit ... za jejich ideu se dokonce dá i bojovat ... 3,5* (11.02.2013)

No, není to až tak špatnej film, jako většina z vězeňskýho prostředí. Jenže má hodně nedostatků ve scénáři a to opravdu velkých. Nejhlavnějším je, že nekompetentnost ředitele věznice či jeho "krutost"vůči trestancům prostě nemůže být důvodem vzpoury. Vždyť on ani nezadržuje poštu Redfordovi, nešikanuje nikoho, nenechá nikoho mlátit (kromě jednoho případu, kdy se vězeň vzpíral a pral se) a kromě občas drsnějšího jednání, jež bychom pravděpodobně neuznali ve vojenské jednotce (co si budeme namlouvat, i tam patří), ale mezi věznitelem a odsouzenci ho očekáváme, nic špatného nedělá. Vím, že vězni mají taky nějaký práva, že se dnes "převychovávají" a ne "trestají", ale vězení zde zobrazené je vlastně jen trochu jiný skautský tábor, kam nesmí ženy a ze kterýho se pouze nesmí odejít. Vězni tam nikde nepracují, pořád se jen procházejí po dvoře a povídají si, případně když už provozují nějakou činnost je to stavění jakési "Hladové zdi" na dvoře, což je však pouze dobrovolné, případně plánují záškodnickou činnost. Jídlo mají denně takový, že každej obyčejnej člověk jí hůř (co jsem tak zahlídl tak aspoň šest sedm různých součástí od zeleniny, masa, přílohy...). A to se milému bývalému generálu nelíbí a rozhodne se z jakéhosi mně neznámého důvodu (jistě, je tam jeden mrtvý, ale ten si za smrt může sám svou hloupostí) vzbouřit vězení a převzít kontrolu. Možná kdyby byl ředitel vězení skutečná mrcha, jako Donald Sutherland v Kriminálu nebo Bob Gunton v Shawshanku, pak už by se dalo uvažovat o vzpouře jako možné pomoci, ale tady by jim ještě napařili mnoho let navíc a Gandolfinimu dali metál za její potlačení. Navíc je tu tolik zatracenýho patetismu až je to člověku nepříjemný. Ve vězení nejsou hrdinové a samí nevinní a čestní lidé. Kdepak, tam jsou i takoví, ale převážně ne, tedy kromě amerických vojenských věznic, kde je výkvět tamní společnosti. Jindy Při srovnání se starším Redfordovým snímkem Brubaker tento vychází jako spíš parodie. Věznice v Brubakerovi byla věznice, kde by se vězni vzbouřili. Ti, kdyby byli ve věznici odsud, považovali by to za letní tábor. (23.04.2006)

Kdyby se jednalo o film s jiným hlavním představitelem, díval bych se na to asi jinak. Robert Redford sice i v této patlanině se snaží podat maximální herectví, ovšem jinak je to prachsprostá vykrádačka Brubakera a jiných vězeňských dramat a akčních filmů. Ale, jak vždycky říkám, když nic jiného není, jednou se to dá. 40%. (10.03.2007)

Film z roku, kedy sa veľa zmenilo a pre mňa je symbolom toho, že v USA je niečo zhnitého a skutočné hodnoty sa stratili. Má to byť symbol, že skutoční vodcovia nakoniec vždy predčia tých zlých. Avšak ako prevzatie väznice to je veľmi hlúpe. Dbá to skôr na nejaké patetické reči, prípravu akosi vynecháva pre záverečnú veľkolepú scénu, ktorá má byť prekvapivá. Všetky tie týrania boli slabé, skutočnosť je totiž desivá. Takéto prebratie väznice je dosť naivné, najmä, čo sa týka USA. Takisto aj väzni, ktorí tak veľmi počúvali svojho generála, nikto nezradil. Plus taktiež slabí väznitelia. To záverečné vyvesenie vlajky a ústupok vojakov, to bolo romantické, hrdé až poetické, som mu to však ochotný odpustiť. Celkovo to však nie je žiadny ukážkový film, len hovorí o spravodlivosti, cti a oddanosti. (20.09.2012)

Dlouhý předlouhý film o cti vojáka a zodpovědnosti velitele. A spousta kydů okolo toho. A pak ještě kupa naivního patriotismu a dost možná i jakási zvrácená armádní agitka. Obsazení slibovalo mnohé a ústřední dvojice to i částečně naplňuje, bohužel nedůstojný scénář sráží kvalitní práci dvou důstojníků kamsi k velmi těžko uvěřitelné frašce o výše uvedených věcech. Obrazovou stránku ještě ke všemu dost poznamenává naprosto nezvládnuté používání triku se zaostřováním na dva objekty současně - tedy vertikální split screen - dvě zaostřené postavy, které mají za sebou dvěma způsoby rozostřené pozadí, to opravdu nevypadá dobře. Jerry Goldsmith odvádí svůj (velmi vysoký) standard a jeho rukopis je jasně čitelný. Ale i Mistrova hudba je jaksi rutinní, takže pokud nejste nadšenými uctívači někoho z herců nebo nechcete studovat West Point, nemáte důvod přijít s tímto filmem o víc jak dvě hodiny života. Napadá mě spousta příjemnějších způsobů jak takovou dobu strávit - a aby bylo jasno, ne ve všech hraje roli sex či láska nebo podobné hlouposti;) Na Poslední Pevnost jsem se díval poprvé a naposledy - 40%. (20.09.2007)