Mníchov

Mnichov rozhodně není špatný film, právě naopak, Spielberg se opět ukázal jako skvělý režisér, ale opět s ním mám jeden problém, který není zrovna malého rázu, necítil jsem vůbec žádné emoce. Zatímco tajní agenti Mosadu likvidovali jednoho teroristu za druhým, já byl chladný jako mrtvola, což rozhodně není dobře - bohužel přesně ten samý problém jen měl i u Schindlerova seznamu, což už o něčem vypovídá. Od snímku podobného ražení očekávám nějaké napětí nebo alespoň vyvolání smutku. Nedokážu si odpovědět, v čem je problém. Všechny složky fungovaly více než dobře, vynikající hudební doprovod, nadprůměrné herecké výkony a velice slušný scénář nabízejí režisérovi ohromný potenciál, který je však třeba použít s jistou razancí, všechny složky je třeba spojit v jednu, která musí zabírat jednou velkou silou a ne se rozdělit na elementy. Připadá mi to, jako by Spielberg strojově převedl na plátno jeden scénář a více se tím nezabýval, což samo o sobě jistě stojí za přemýšlení. Stejně tak jako fakt, že se jedná o režiséra, který spíše než vážná dramata zvládá natočit komerčně úspěšné snímky jednoduššího ražení (ne tolik vážné), avšak se stejně hlubokým morálním poselstvím. 60% (29.06.2006)

Těžko říct, co jsem od Mnichova čekala a co jsem nakonec dostala. Pravděpodobně jsem šla na něco ve stylu "Zachraňte vojína Ryana" místo toho mi byl naservírovaný ryzí dokument o zabíjní teroristů po roce 1972. Nevadí. Dokumety mám ráda. Bohužel je tady ale jedna věc, která mě odpoutávala od filmového zážitku a která v jiných příúadech funguje skvěle. Daniel Craig. Rozhodně si teď moje slova nevykládejte tak, že Daniel hraje špatně. Právě naopak. Jenže pomyšlení na to, že tenhle chlapík brzy ztvární Jamese Bonda ve mně vyvolávalo podobné emoce jako by do té role zrovna obsadili Jacka Nicholsona. Ano, Daniel je fajn herec, ale James Bond? To spíš psychopatický záporák. Jediné, co si tedy přesně pamatuju z Mnichova byla moje dvouhodinová modlitba: "Prosím, zabijte už konečně někdo toho blonďatýho bastarda..." (21.03.2006)

S-T-R-H-U-J-Í-C-Í. Pověst Stevena Spielberga jakožto "hodného naivního strýčka" se rozpadá na stále menší kusy s každým činem, který odhodlaný, ale přesto pochybující Avner provede. Ve mikrosvětě tohoto filmu dobro a zlo přestává existovat, protože žádné jednání nikdy není správné...Herecký big band, vypiplaný scénář, hutný myšlenkový základ a uhrančivý Spielberg dávají dohromady jedn z nejintenzivnějších a nejdrásavějších filmů všech dob, sázející jednu nezapomenutelnou scénu za druhou. 100% (05.08.2007)

Mnichov rozhodně není kontroverzní (pokud tedy nejste fanatismem zaslepený příznivec jedné ze stran), neříká žádné objevné věci a ostatně nejde ani nijak do hloubky izraelsko-palestinského konfliktu. Spíše se pohybuje po "hladině" a proslovech na téma domov. Přesto to neznamená, že jde snad o špatný snímek. Dokonce právě naopak a tím, že Spielberg zvolil na sebe dost netypický způsob vyjadřování (dokonce to působí, že film více ovládá Kaminského kamera) je to velice zajímavé. Autoři také předpokládají, že se v událostech o Mnichovu aspoň trochu orientujete čili spoustu jmen či zkratek nevysvětlují, což je dobře, jelikož vás snímek nevede za ručičku. (05.02.2006)

Žádná popcornová zábava se tentokrát nekoná. Uznávaný režisér se tu z bezpečí akademického odstupu vyjadřuje k situaci, která se ubíjí v neuvěřitelném počtu postav a motivů. Po dlouhých letech se mi stalo, že jsem se u Spielbergova filmu nudil, že jsem nechtěl odhalovat, co přinese další scéna, další zauzlování děje. Olympijské hry v létě 1972 poznamenal teroristický útok, při němž našlo smrt jedenáct izraelských sportovců. Spielberg si nicméně všímá hlavně následné odvety, kterou na teroristy přichystala tajná služba Mossad. Počáteční přesvědčení ve správnost činu ale postupně nahlodávají otázky nad zaplacenou cenou. Právě otázek tvůrci pokládají až moc, ale příliš na ně neodpovídají. Takže leccos zůstává na divákovi, který se však (když to budu brát za sebe) zobrazovaného na plátně emočně ani jinak prakticky nezúčastňuje. Tempo se táhne, atmosféra je výborná jen občas, z filmu sálá chlad, herci se můžou přetrhnout, ale s nikým jsem nesoucítil, nikomu nefandil. Určitě to není zbytečný film, tvůrce opět dokázal svou režijní velikost, ale mě si nezískal. Prostě tohle není film, ke kterému bych se chtěl vracet. Uchvácen jsem byl tak akorát kamerou Janusze Kaminskiho, ale to už je ohraná písnička. Vím, že ty tři hvězdy vypadají s ohledem na to, kterým filmům jsem je v minulosti dal, hloupě, ale prostě takhle to momentálně se tímhle Spielbergem cítím. Mezi moje nejpříjemnější setkání s ním stále za posledních deset let patří Minority Report a Válka světů. Mnichov na ně bohužel (docela silně) ztrácí. (03.09.2010)