9. rota

Nepříliš povědomý konflikt, ničím jiným snad snímek výjimečný není. Chvástá se reálným základem, ale úplně autentický film asi nebude. Důvodem není nic jiného, než po poměrně poklidném průběhu očekávané radikálnější zakončení. A tady mám problém. Netuším, co filmaře přimělo k volbě heroických scén ve stylu Johna Ramba v závěru. To člověka vyloženě rozesměje, škoda. (22.02.2012)

Fjodor Bondarčuk, syn proslulého režiséra sovětských válečných filmů Sergeje Bondarčuka, natočil kvalitní snímek o sovětské válečné internacionální pomoci v Afghánu (jak zemi říkají hrdinové filmu). Trošku pomalejší je rozjezd s klasickou výcvikovou buzerací (přenášení šutrů na cvičišti ulehčí život na bojišti), děj později přechází do kruté reality ztrát všedních dnů války, film graduje závěrečným finále - obranou kopce 9.rotou - které je nesmírně působivé a silné. Herecké výkony jsou nadmíru dobré, snímek má i pár slušně udělaných vysoce rozpočtových akčních scén (přistání sestřeleného letadla), pár scén pohladí (obdivování Sněhurky, předávání medailonku pro štěstí), pár scén dojme (především skvělé finále, ale taky velitel výcviku klečící mezi vlčími máky, nebo zabití prvního Afghánce) a hlavně - je to výrazný a odlišný film, než je americká produkce. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=6ZFHknaZHc0 (10.06.2012)

9. rota mě fakt překvapila, je vidět, že po Maďarech a Polácích jsou Rusové dalším postkomunistickým národem, který se naučil dělat řemeslně kvalitní žánrové filmy. Vypadá to, že česká kinematografie zůstane ve škatulce "výhradní producent vztahovek ze současnosti" brzy sama. Každopádně dobré řemeslo ještě neznamená dobrý film. Nevím, jestli má příběh o ruských vojácích obecně šanci nějak zvlášť zaujmout českého diváka, myslím si, že není důvod, proč by neměl. Spousta pětihvězdičkových hodnocení tady to potvrzuje. Já osobně jsem se ale s paragány z Afghánistánu moc nesžil, takže jsem se většinu stopáže dost nudil. Američané mají tohle řemeslo pořád ještě vymakanější, například takový Jarhead (srovnatelné téma) je o ligu dvě výš. Ale držím Rusům palce, jsou na dobré cestě. (09.07.2008)

Dojemný a zvláštně smutně uspokojivý film, takový familiérní, držící se toho nejlepšího, co může člověka k nějaké té jednotce v nějaké té válce divácky připoutat. A zajímavý příspěvek na téma neporazitelnosti "lstivých Afgánců". Zvláštní, tolik armád, od té pod velením Alexandra Makedonského, přes koloniální britskou, francouzskou, sovětskou, americkou... Scénář zůstává stejný a ten nezdolný nárůdek v pustině si drží svoje... (10.06.2012)

Sovětská filmová škola vyráběla válečné filmy jako na běžícím pásu, ale 9. rota navazuje svým obsahem i zpracováním spíše na americké válečné snímky 80. let. Volně řečeno, jde o kombinaci Olověné vesty a Čety, kterou konec konců Bondarčukův film napodobuje i svým názvem. Není to žádná laciná napodobenina, ale řemeslně velmi solidní podívaná, po pravdě řečeno, jeden z nejlepších válečných kousků posledního desetiletí. Díky velkým investicím, které jdou do ruského filmu v posledních letech, a koprodukci to není ani finančně ošizený snímek, takže divák se může pokochat pohledem na bojovou techniku, velkoryse koncipované záběry vojenské základny a velkých bojových střetnutí. Po stránce castingu, hereckých výkonů a režie nemám žádné podstatné připomínky a takových 70 % filmu jsem si říkal, že sleduju pětihvězdičkový film, který se vyznačuje mimořádně vysokou mírou autenticity. Měl jsem možnost dlouze hovořit s očitým svědkem afgánské války, který ve válečné zóně prožil osm let, a jeho vyprávění se shodovalo s atmosférou filmu. Útok na přepravní letadlo nebo přepadení vojenské kolony v průsmyku dokonale zapadá do tehdejšího způsobu války. Scéna zničení letadla je navíc divácky nanejvýš působivá. Jenže přijde závěrečná velkolepá bitva, která je sice nasnímaná a režírovaná z hlediska popkulturního diváka opět vděčně, ale je už nerealistická a připomněla mi svým heroismem obrazy sovětské éry ve stylu "poslední hrdinní obránci Sevastopolu odolávají fašistické převaze". Závěrečné titulky konec konců charakter tohoto střetnutí, pokud jde o počet obětí, vykreslují podstatně střízlivěji. Podobné otevřené bitvy byly v afgánské válce zcela výjimečné, protože se při nich projevovala lepší taktická připravenost a větší palebná síla sovětské armády. Podobné je to konec konců v současném Iráku. Jinak je zajímavé porovnat tenhle ruský snímek právě s americkými filmy o vietnamské válce. Americké filmy - i ty protiválečně zaměřené - zobrazují své vojáky jako vítěze a pokud americký voják padne, pak téměř nezbytně musí předtím postřílet nejméně deset vietnamských vojáků. Ruští vojáci umírají jako mouchy. Kulky si je nacházejí mnohem častěji než afgánské povstalce. Primárním cílem 9. roty je ukázat ruské vojáky jako muže, kteří se nebojí zemřít, ale svůj úkol splní a zároveň ukázat, že tahle válka nebyla jejich. O jejich vyslání rozhodli starci z ústředního výboru KSSS. Dnešní Rusko nenavazuje ani tak na éru Sovětského svazu, jako spíš na předrevoluční Rusko a akcentuje zejména službu vlasti a sebeobětování. Zároveň není ve filmu jediná scéna, kdy by zjevně umřel afgánský civilista. Cílem filmu totiž není sebemrskačství jako v americké produkci, ruští vojáci přece jen plní svěřené úkoly....Celkový dojem 80 %. (01.08.2008)