Balada z hadrů

Keď boli na scéne Werich s Horníčkom, bola to veľmi dobrá zábava, keď neboli, bolo to o ničom. Škoda, že miesto Horníčka nebol Voskovec, s Werichom tvorili perfektnú dvojicu. Horníčka veľmi nemusím, Wericha naopak milujem. Ešte poznámka ku kvalite TV záznamu. Obraz bol dosť mizerný, dosť z toho boleli oči, ako si ich človek musel namáhať. Zvuk tiež nebol veľmi kvalitný, často tým zahuhňaným dialógom nebolo rozumieť. (12.08.2021)

Před několika dny jsem zhlédl Těžkou Barboru, která byla relativně nudnou hrou zato však s geniálními forbínami. Balada z hadrů oproti Barboře vyniká i vcelku slušnou kvalitou hry, forbíny Wericha Horníčka opět netřeba komentovat, jsou nezapomenutelné. V poslední době pozoruji v různých médiích snahu Wericha zlehčovat či diskreditovat. Tato hra je ideálním protilékem a důkazem, že Werich byl velikánem přesahujícím svým nadhledem většinu lidí v naší malé zemi, byl symbolem minimálně dvou až tří generací. Můžeme o tom diskutovat, vést spory, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Jsem vděčen, že alespoň něco z jeho díla se zachovalo přes nepřízeň mocipánů na filmovém pásu...100% (06.06.2011)

Konečně jsem se dostal k památnému divadelnímu záznamu Balada z hadrů. Pravda, nejraději bych původní obsazení ještě s Voskovcem, ale to se mi pravděpodobně nikdy nepodaří. Nicméně Miroslav Horníček to s Janem Werichem zvládal výtečně. Samotné představení mě v první půlhodině překvapivě nudilo a říkal jsem si, co na tom všichni mají. Pak se ovšem objevila hlavní dvojice a začal jsem se skvěle bavit. Obsazení je velmi dobré (Adamová, Trégl, Bohdalová, …), přesto je Werich všechny ještě o level převyšuje. Jeho dialogy s panem Horníčkem jsou mistrné a byly aktuální v roce 1935, v roce 1960 a jsou platné i dnes. Hra jako taková je spíše průměrná, ale právě pan Werich ji i s přispěním pana Horníčka zvedá na solidní čtyři hvězdy. Technickou kvalitu záznamu nehodnotím, moc dobrá není, ale jsem rád, že jsem Baladu z hadrů mohl vidět alespoň takhle. (21.11.2020)

Tyhle unikátní černobílé rekonstruované záznamy představení Divadla ABC jsou něco jako národní kulturní dědictví. Náš nejslavnější tvůrčí tandem Voskovec - Werich se tu reinkarnuje ve dvojici Jan Werich - Miroslav Horníček (Jiří Voskovec byl v té době již několik let v americkém exilu) a je to náhrada více než důstojná. Divadelní hra sama je v obrazech, kde nevystupuje výše zmíněná dvojice, trochu nudná (hlavně první půlhodinu nutno přetrpět), leč ve výstupech a především a autentických forbínách nově etablovaného páru jde o ryzí genialitu. Nevídaná životní moudrost, abnormální jazykový cit, ryzí humanismus (i humanitní vzdělání, jehož je obětí, jak říká v jedné narážce sám Werich) mistrů Jana Wericha i pana Horníčka. Je dobré si čas od času (hlavně pro srovnání s dneškem) tyto legendy české kultury připomenout... (01.10.2007)

Výborné představení spolu s těžkou Barborou. Škoda jen, že se nazachovalo více z her jako třeba Ceasar. Taky zub času ohlodal nahrávky, ale kouzlo Osvobozeného divadla je cítit stále, i když tu nestojí Jiří Voskovec, ale Miroslav Horníček a píše se doba konce padesátých let. O to je to pikantnější, když víte o jakou dobu se jedná. (03.01.2013)