Smrtiaca nenávi2ť

Šimizuova druhá vykrádačka sama sebe, určená západnímu obecenstvu, není v ničem zásadně horší, než její o dva roky starší předchůdkyně a bavila mě většinou víc, než japonské originály. Obsahuje i několik hodně pěkných momentů a v jednom z nich (hned zkraje) hraje i hodně pěkná a moje hodně oblíbená Jennifer Beals. Dokonce i blbka Buffy se mi v nemocniční košili a pološílená zdála celkem přitažlivá. Ale snad za to může silně nesympatické holčičí duo Tamblyn & Kebbel, snad i přeci jen notně obehraný leitmotiv, v průběhu filmu jsem často pokukoval po časomíře i po mobilu. Objektivně možná čtyři, ale subjektivně průměr. (02.08.2020)

Je to mierne nadpriemerný horor, ktorý je nepriamym pokračovaním vydarenej americkej jednotky. Má iba priemerný príbeh o rôznych skupinách ľudí, ktorí sa dostanú do problémov s dvojicou duchov, syna a jej mamy, ktorá umrela s pocitom silnej nenávisti. Spracovanie je ale celkom slušné, každého, kto už má s akýmkoľvek dielom z týchto sérií nejakú skúsenosť tu už nemá vôbec čo prekvapiť, tvorcovia mohli prísť aspoň s nejakým nápadom, ktorý by to aspoň trochu ozvláštnil, ale aj tak sa na to stále celkom dobre pozerá, film sa venuje trom rôznym skupinám, sestre hlavnej hrdinky z predchádzajúceho dielu, ktorá sa spolu s novým priateľom snaží prísť na to, čo sa vlastne stalo, trom spolužiačkám, ktoré navštívia prekliaty dom, čo nebol najlepší nápad a jednej rodinke v paneláku, ktorí začnú pociťovať negatívny vplyv kvôli tajomnému susedovi, pričom tieto posledné dve skupinky sú celkom slušne prepojené. O napätí tu už nemôže byť ani reči a ani atmosféra nie je moc výrazná, aj keď jej občasné náznaky sa tu predsa len nájdu, ale aspoň stále potešia niektoré celkom dobre podané hororové scény, ako napríklad opäť s pozeraním videokazety. Herecké obsadenie je skôr sklamaním, postáv je tu plno, ale sú to hlavne takí typickí americkí teenageri, potešili ma iba Sarah Michelle Gellar a Edison Chen, ale nemajú až tak moc priestoru. Réžia nie je zlá, ale Takashi Shimizu už po toľkých dieloch na to evidentne nemá dostatok energie a technická stránka je bez problémov. Aj Smrtiaca nenávisť je stále bez problémov pozerateľný film, ale už len predsa z mojej strany prevláda silný pocit zbytočnosti. 58% (07.08.2007)

necekal jsem od tohoto nic extra, rozhodne jsem neceklal, ze to bude lepsi nez 1.dil, ale v ramci remaku je to nadprumer. sice se to zvrhava ve vyvrazdovacku, ale ucel, ktery si to stanovilo na pocatku - a to vystrasit - to do puntiku plni. I kdyz se zabiji a umira porad stejne, pro me to na zajimavosti neztratilo, otevreny konec dava pruchod dalsimu pokracovani, tentokrat snad jiz poslednimu... (22.06.2007)

Druhý díl americké verze The Grudge je považován za znatelně slabší než jednička, já k tomu ale nevidím jediný důvod. Po atmosférické stránce je dvojka stejně brilantní, přičemž děj je zajímavě „pojaponsku“ rozdělen do tří prolínajících se příběhů, které se ve finále uceleně spojí. Z technického hlediska myslím dvojka svého předchůdce dokonce v ledasčem překonává. Odmítavý postoj publika tak nejspíše vyvěrá ze stoupající únavy z „dlouhovlasých asijských duchařin“, s kterýmžto žánrem se v té době roztrhl pytel. Z mého pohledu se ale jedná o mimořádně povedenou atmosférickou záležitost, která nabízí vše, co dělá japonskou hororovou školu tak jedinečnou (byť v tomto případě hranou podle amerických not). Možná je ve filmu trošku „překayakováno“, možná je prostřední část poněkud unylá, přesto se divákovi dostane nanejvýš sugestivního zážitku. A pak taky – zatímco jednička víceméně jen kopíruje japonskou předlohu, druhý díl nabízí vlastní originální příběh. A to určitě není na škodu. (07.10.2012)

Aubrey (Amber Tamblyn) se vydává do Tokia zjistit, co se přihodilo její sestře Karen (Sarah Michelle Gellar). Tři mladé dívky, Allison, Miuki a Vanessa se vydávají do starého domu v Tokiu, o kterém kolují zvěsti, že kdo jej navštíví, brzy zemře. Trish se konečně stěhuje ke svému novému příteli a jeho dvou dětem. Tyto na první pohled nezávislé příběhy spojuje jediné, smrtelná kletba, která jak je jednou probuzena, nedá nikomu šanci přežít ... Mno nevím - celé téma Grudge mi prostě nějak nesedlo, a ač uznávám Takashiho kvality co se týče dávkování atmosféry (fakt jsem se několikrát docela hezky lekl), celkově mi celý film (stejně jako jeho předchůdce) přišel hodně zmatený. Mám rád, když jsou daná pravidla - kdy a jak se duch může objevit - což se ale v této sérii neděje - tady se může objevit kdykoliv, kdekoliv - aby jej viděla jedna postižená osoba a nikdo jiný (viz. Vanessa v telefonní budce). Z příběhových linií se mi asi nejvíc líbilo to pátrání Aubrey po tom, co se stalo její sestře - asi bych do toho ty druhé dvě nemíchal... (03.04.2012)