Hostel

Brak. Blábol. Ztráta času. Sotva to drží pohromadě, režie a kamera jsou nejisté, scénář nijaký a herci příšerní (z českých pak uvidíme Jana Vlasáka nebo Miroslava Táborského)!! Triviální schéma režisér vystavěl jako cestu tří nadržených přátel do východní Evropy, respektive na Slovensko (s našimi lokacemi), kde podle řady znalců je prý nejlepší maso pro nezapomenutelný sex. S podporou Quentina Tarantina tak vznikl pro Američany děsivý (pro nás hodně úsměvný) „snuff“ horor, který za 4,5 mil.dolarů vydělal hromadu peněz, urazil kdekoho, ukázal lokace v dost děsivé podobě (teď si všichni myslí, že se tady jen krade, fetuje a poslouchá Michal David, že chybí justice, že vše je rozbité, špinavé)!! Režisér totiž prezentuje místní život jako největší díru na světě, a jeho film si dá do sbírky tak akorát nechutnej úchyl, kterého v mládí přitahovala anatomie!! (13.03.2006)

Největší překážkou na cestě za úspěchem se pro Rotha a jeho Hostel paradoxně stala samotná reklamní kampaň a humbuk, který film mezi diváky vyvolal. Zvěsti i nejrůznější spoty slibují bizarní, depresivní podívanou a scény natolik brutální a nechutné, že se jednomu zvedne žaludek. O to smutnější je pak zjištění, že ve skutečnosti tomu tak není. První polovina filmu se zaměřuje na bandu puberťáků a na ukájení jejich sexuálních potřeb, a tak divák s napětím čeká, co přijde v polovině druhé. A ať čeká sebedéle, nedočká se. Přestože polorozpadlá továrna i potmnělé interiéry vypadají sebelíp, ona slibovaná atmosféra a ani nechutná řezničina se tak nějak nedostavují. Jen nezaujatě sledujeme osudy hlavních hrdinů. Velké plus ale za démonického Vlasáka, nabroušeného Miikeho, zeměpisné hříčky a hlavně přestřiháváním očního nervu, které tak zůstává jedinou výraznější násilnou scénou. Tarantino rozhodně vsadil na správného koně. Ale příště by mohl zvolit lepší marketingové strategie. (01.05.2006)

To, že si Amíci berú do úst Slovensko ako nástroj niečoho, na čom sa dá ľahko zbohatnúť bez toho, že by vôbec vedeli, že sa nachádza niekde v Európe, ma poriadne vytočilo, ale čo už zmôžeme. Snažil som sa teda aspoň o objektivitu po zábavnej stránke, ktorú by mal ponúknuť horrorový žáner, no tu som narazil na ďalší kameň úrazu. Dámy a páni, netuším, prečo sa okolo tohto filmu urobil taký rozruch. Dej je pozliepaný, je to totálna sračka príbehových námetov, dialógy sú nechutne, deti v škôlke ich majú na vyššej úrovni. Čo sa týka atmosféry, nemala na čom stavať. Záporáci žiadni, hlavní hrdinovia nemajú žiadnu charizmu, nič prečo by som im mal držať palce a tá jedna jediná brutálna scéna s okom mi naozaj nenahnala strach. A pokiaľ tu niekto hovorí o brutálne nechutných scénach, nech si radšej pozrie zvrátených aziatov (Takashi Miike) a potom nech to porovnajú. Toto je naozaj pod úroveň. 15%. (09.04.2006)

Je to konina, to ano. Celý příběh je postavený na chatrných základech. Pražské Hlavní nádraží je v Německu, Poříčany na Slovensku. Ale to je Američanovi upřímně u zadku. Film je nesourodý, herci tradičně nedůvěryhodní a vyjma Hernandeze, nepříjemní. Hostel si u mě však získal přímo abnormální sympatie. Prvním důvodem je zobrazování nahoty a násilí. Když sleduji, jaké puritánství teď v USA pod vládou George Bushe panuje, každé ňadro či vyrvané oko mě zahřeje u srdce. Druhým důvodem je obrovská zajímavost pro středoevropana. Bylo pro mě strašně zábavné porovnávat společenské a sociální detaily, které nám Eli Roth předložil, se skutečností a zjišťovat, že někde uhodil přímo do černého a někde si z nás udělal zase příjemnou legraci. To, že na Hostel nikdy nezapomenu je třetí důvod. Tím čtvrtým se stala skutečnost, že jsem hlavnímu hrdinovi upřímně fandil. A pátým a vůbec nejdůležitějším důvodem je fakt, že se tvůrcům podařilo vybudit ve mně zvrhlou touhu mít kolem sebe ty všude se povalující kusy těl. To je docela lákavé, ne? ......Mlask. (28.11.2006)