Lovec medveďov

Jeden z mála japonských předrevolučních, který u nás byl povolen. Proč tomu tak bylo, není těžké uhodnout - v příběhu z hor sotva lze najít cokoliv kapitalistického. Unikátní záběry, proti nimž by dnes ochránci možná protestovali, dojemný motiv psího konce a také dabing s panem Krvinkou (Krůtou) a malou Aňou. (23.08.2015)

Příjemná lovecká melancholie z japonských hor a lesů. Pěkné povídání, o vztahu člověka k přírodě, které v dnešní době může vyznít i trochu naivně. Přesto se zamýšlím, jestli dnešni svět nepotřebuje právě taková vyprávění. Příběh, na který je možná třeba dospět, aby jsme dokázali uchopit všechny myšlenky. Vím, že japonští divácí rádi českou tvorbu, proto mi příjde sympatická určitá podobnost s filmem Pod jezevčí skálou. (14.04.2019)

Príjemný, skôr rodinne ladený príbeh, ktorý má mierne dobrodružný ráz. Atmosféra je parádna, k čomu dopomáhajú nielen krásne scenérie hôr, snehu a celkovo prírody niekde na periférií civilizácie, ale aj samotní herci. Akurát to spracovanie, a to aj technické (scéna s medveďom alebo psami), je povedzme že jednoduchšie, resp. naivnejšie a s pár logickými nezmyslami. (01.10.2014)

Lovec medvědů je společně s filmem Rim Kok-Čong (1988) na pomyslném vrcholu snímků, které bych rád znovu viděl, ale na reprízu v České televizi moc nevěřím. Vzpomínám si na scény, kdy děda pejskovi mazal medvědí sádlo kolem tlamy a hraničilo to s týráním, protože se mu to nelíbilo. Pamatuji si pouze střípky a proto dávám čtyři hvězdy a určitě chci zhlédnout znovu a případně opravit hodnocení směrem nahoru. (12.05.2012)

Tak pozor. Když nepočítám pohádky, tak tohle je velmi pravděpodobně vůbec první celovečerní film, který jsem ve svém životě v televizi viděl. Brečel jsem šíleně a určitě proběhla i nějaká ta noční můra. Ale díky tomu jsem si útržky pamatoval i po těch 25? letech a byl jsem schopen si ho dnes dohledat. ___ Ovšem nepamatoval jsem si, že ústřední pes je Doge aka ShibeZ. (03.05.2016)