Černé zrcadlo

Několik vln vědeckotechnické revoluce sice výrazným způsobem pozvedlo naši průměrnou životní úroveň a umožnilo nám obklopit se zajímavými technologickými hračkami, vývoj společnosti ale za možnostmi technologií zaostává. Jsme stále otroky svých emocí a své biologické podstaty, čelíme velmi podobným problémům, s jakými se musely vyrovnávat předchozí generace. Korupce, zneužívání služebního postavení a populismus se objevovaly v politice starověkého Říma a čelíme jim i dnes. I nadále churavíme, stárneme a umíráme, i dnes se snažíme zakládat rodiny a obstát na pracovním trhu, zkrátka uspět v životě. Černé zrcadlo je seriál, který nastavuje obraz lidem v nepříliš vzdálené budoucnosti, zkoumá, kam nás mohou konkrétní vynálezy zavést, jak ovlivní naše životy a jak snadno mohou být zneužity. Technologie nemají morálku ani ideologii, vždy záleží na lidech, jak s nimi naloží. Protože ale k onomu zrcadlu přidali autoři seriálu přívlastek černé, je myslím jasné, že u nich převládá skepse, vize budoucnosti jsou znepokojivé a laděné do temných tónů. V některých dílech se sice objevují prvky ironie a komedie, ale je to humor jízlivý a černý. Úroveň jednotlivých povídek sice kolísá, jako celek si ale Černého zrcadla považuju a pokládám ho za jeden z nejzdařilejších počinů na poli televizní produkce sci-fi žánru. Celkový dojem: 90 %. (18.07.2017)

Naprosto genilání námět, scénář, režie a herecké výkony. Film z rodu Chaplinovy Moderní domy, ovšem při dnešním stavu techniky, vztahů a světa všechno dostává ještě větší grády. Asi nejsilnější je Národní hymna, střední část Patnáct miliónů meritů je malinkou předimenzovaná co do délky, ovšem závěrečná Celá tvá minulost projekt vynáší zpět na absolutní vrchol. Příjemné je, že příběhy nementorují, nesnaží se hledat teoretická východiska, ale jen popisují, což jim dodává sílu. (02.09.2012)

Neobvyklý a nesmírně vtahující seriál, který Vás již od samotného začátku neodolatelně dráždí svými dilematy, morálními otázkami a především pouhým drobným nahlédnutím za oponu toho všeho. Záměr tvůrců je tedy jasný – nechat pracovat divákovu představivost, nechat ho tápat v tváří tvář nastavenému neúprosnému černému zrcadlu, které bez skrupulí a v celé své nahotě ukazuje všechny zjevné i skryté nedostatky lidské nátury, jež se zdají v kombinaci s futuristickými doplňky pro snadnější život a komunikaci ještě o kus hrozivější. Black Mirror se rovněž může pochlubit unikátním atributem kde je každá epizoda jiná co se příběhu, koncepce a stylizace týče, pročež se před Vámi rozevře rozmanitá, mnohdy přetechnizovaná blízká budoucnost se všemi svými originálními dějovými zákrutami a nečekanými rozuzleními. Za zmínku tedy stojí i atraktivní a vzhledem k povaze jednotlivých dílů i neustále se měnící herecké obsazení, v němž téměř vždy poznáte někoho známého z jiného seriálu či filmu. Co tedy dodat na závěr? Black Mirror je v podstatě soubor povídek, u nichž bych si zcela snadno dokázal představit jejich přetavení do celovečerní podoby. Jsou totiž nádherně chytlavé, dráždivé a strhující, zkrátka DOKONALÉ. Výborná práce! (Netflix) „Authenticity is in woefully short supply.” (08.09.2019)

Jeden z mála seriálů/antologií, kde by to podle hodnocení epizod bylo objektivně na čtyři hvězdičky. Tady se však naprosto subjektivně nechám unést celkovým dojmem, nápadem, atmosférou, i jednotlivými zvraty, které nám Black Mirror tak skvěle servíruje. Tolik "kopanců do koulí" a kritiky moderní lidské společnosti nenajdete snad nikde jinde. Epizody mají navíc skvělé obsazení a ono "vypointování" je ve většině případů naprosto omračující. Své o tom mohou říct i tyto nejlepší epizody, aneb božská sedmička (chronologicky): The National Anthem, The Entire History of You, White Christmas, Shut Up and Dance, Hated in the Nation, USS Callister, Hang the DJ. (06.08.2018)

Black Mirror je sci-fi v podobě, v jaké ho mám nejradši: skrz zobrazení nepříliš vzdálené budoucnosti ukazuje problémy, které jsou vysoce aktuální. Stejně jako každý díl zobrazuje jiný příběh a jiné postavy, tak i sociální kritika má v každé epizodě jiný rozměr: někdy se autor zaměřuje na pomstychtivost, jindy jde o nespokojenost společnosti se současnými politickými elitami, která může vést k sympatizaci s kýmkoliv, kdo není politicky koretní, a která nabízí srovnání s nedávným zvolením Donalda Trumpa. Vzhledem k tomu, že jednotlivé díly nejsou provázany společnou příběhovou kostrou, si také u Black Mirror každý najde jinou epizodu, která ho zaujme. A tak zatímco internet oslavuje především Fifteen Million Merits, The Entire History of You a White Christmas, mě mnohem více dostaly The National Anthem, White Bear a hlavně Shut Up and Dance. (04.01.2017)